Archiv pro měsíc: Duben 2020

Motýlci

Sotva jsem zasadila muškáty, hned se k nim slétli motýlci. 🙂
Návod jsem našla na stránkách Bandorky, najdete ho TADY. Hned se mně zalíbil, tak jsem večer u televize pár zkusila a netušila jsem jak velikou radost udělají dětem. A už to bylo. Hned ráno je našla Elinka, utíkala za mnou a budila mě mlaskavou pusinkou a otázkou „mamko, můžu si je nechat?“ A pak je uviděl Oliverek a spustil „mami, dej motýja“ …a tak mamka motala motala až nám tu začlo najednou poletovat šest motýlků. 🙂

Háčkovaná i barvená vajíčka

Letošní Velikonoce budou dost jiné. Sice budou bez koledníků, ale „nazdobené budou i tak“. Včera jsem s Elinkou (a Oliverkovým dohledem) barvila vajíčka a nějaká nová jsem i háčkovala.
Viděla jsem je v nějaké háčkovací skupince na FB, paní návod prodávala, tak jsem neodolala. Ještě že jsem stihla před karanténou koupit kordonetku, háček č.1,25 a plastová vajíčka.
Krásné Velikonoce!

Ela 4 roky 10 měsíců, Oliver 2 roky 3 měsíce

Mám dojem, že články o dětech nepíšu po měsících, ale po týdnech. 😀 Tak rychle mně ten čas běží.Tento měsíc byl hodně jiný než ty ostatní. Elinka šla na začátku března ještě párkrát do školky a pak šmitec, školka zavřela, celá republika vstoupila do karantény ..
Oliver je rád, že má ségru doma, ta měla nejdřív radost, že nemusí vstávat do školky, ale posledních pár dnů na ní sleduji, že jí chybí děti…hraje si a já slyším výrazy jako „karanténa“ apod..samozřejmě jsme se Elince snažili nějak jemně vysvětlit co se to kolem nás děje, ale úplně vším jí hlavičku zatěžovat nechceme.
Našila jsem jim roušky, Oliverek pár dnů odmítal cokoliv na čumák dát, ale teď ji oba nosí naprosto přirozeně, bez řečí a protestů.
Doma si to s nima užívám. Nejdřív byl dost shon, jen jsem šila roušky, dělala do práce a vařila, ale poslední dobou jsem trochu zbrzdila a začali jsme doma i víc tvořit, ráno cvičit, víc číst, chodíme hodně do lesa.. a hlavně je super sledovat ty dva (když se zrovna nedohadují) jak tu společně blbnou, mazlí se a Oliver chodí za Elinkou a říká jí „Eji, dej pusu“. 🙂
Nedávno Ela absolvovala první angličtinu po internetu, paní učitelka poslala už další dvě lekce, tak máme o zábavu postaráno. Opravdu ji to bavilo a Oliver celou dobu seděl vedle ní a koukal.

Roušky

Poslední dny, týdny nejvíc řešené téma všude kolem nás. Ani mně se jejich šití nevyhlo. Na začátku byl plán ušít pro rodinu, pak se u nás v obci pořádala sbírka a já se aspoň částečně zapojila a ve finále je z toho 133 ušitých roušek.
70 ks jsem věnovala místní sbírce, zbytek byl mezi rodinu, pár kamarádek a známých. Dvakrát jsem posílala i do Anglie sestře, ale dodnes nic nedošlo. :-/
Se střihy jsem moc neexperimentovala. Do sbírky jsem dělala klasické skládané a vše poctivě žehlila, abych se za výsledek nemusela stydět. 😀 A nám jsem pak zkusila se záševky, časem je „vyladila“ o vykrojení pod očima a jsem nadmíru spokojená.
Až bylo skoro po, dostal se mně do rukou skvělý pomocník – zakladač šikmých proužků. Na 3D ho zdarma tiskla brněnská Industra. Jejich nabídku jsem viděla na facebooku a zkusila si o něj napsat a opravdu za pár dnů byl připraven k vyzvednutí. I tak jsem ho stihla ještě využít a hodit se bude i do budoucna. 🙂

Jsem ráda, že jsem mohla někomu pomoct a těší mně, že se ve skříni udělalo místo..přece jen jsem si řekla, že chci letos víc látek zpracovávat než kupovat (a fakt jsem letos ještě nic nekoupila). A dvě povlečení obětovala i mamka.
A jsem velmi pyšná na naše děti. Elinka hned bez problémů, vybrala si látky a má tak 4 roušky na střídačku. S Oliverkem to bylo těžší, pár dnů to trvalo, ale už i on jde ven s rouškou a říká „mami, dej oušku“. Nejvíc radost má, kdy je na ní Mickey Mouse. 🙂
Tak hlavně ať to všichni ve zdraví přečkáme. 🙂

Pan Mrkvička

Je bílý, ušatý a protože má stále hlad, nosí si v kapsičce mrkvičku. Na výšku má 19cm, háčkovaný je z příze Camilla, háčkem č.2,5 a jmenuje se Mrkvička..tedy pan Mrkvička. 🙂 Alespoň do doby než ho děti zas přejmenují. 🙂
Na návod jsem narazila na Facebooku ve skupince Amigurumi návody (mám ho uložený, kdyby někdo potřeboval).

Jarní věnec na dveře

Slibovala jsem si ho několik let, ale až letos na něj vyšel čas. Možná proto mám z něj tak velkou radost. Opět jsem zpracovala spoustu zbytků klubíček ze svých zásob a nic nepřikoupila. 🙂
Věnec má v průměru 25cm, vše je příze Camilla. Polystyrenový korpus je obháčkovaný stylem polodlouhý sloupek za zadní nit, ale už nevím jakým háčkem ani na kolik řetízkových ok jsem začínala. 😀 Doplňky na věnci jsou háčkem 2,5.