Ela 2 roky a 8 měsíců a Oliver 1 měsíc

To je dlouhý nadpis článku, ale rozhodla jsem se, že pravidelný měsíční příspěvek budou mít ty naše dvě zlatíčka dohromady.
Včera to byl měsíc, co Oliver vykoukl na svět. Přebalování je zážitek, on totiž nedokáže chvílu v klidu ležet. Přesně jako v břiše, pořád se mu ty nožky mrskají a nemůžeme ho spustit z očí, protože už sebou mrskl tak, že se překulil na bříško. Přesný opak Elinky, ta byla kliďas v bříšku i pak po narození (zato teď si to vynahrazuje :-D).
Jinak je ale moc hodný miminko. Krásně papá, kaká, prdí a brká a spokojeně spinká. Když se ale probudí s hladem, tak se dokáže pořádně ozvat. 🙂
A Elinka? Ta má svůj den právě dnes. Je to bezvadná holka a sestřička ještě lepší. Brášky hladí, pusinkuje a taky mu moc ráda bere hračky. 😀 Vždy se ale zeptá a to pak slyším „báško můžu?“
Svoji novou roli zvládá parádně. Minulé pondělí hlídala Oliverka babička a já s Elinkou vyrazila na dámskou jízdu do Brna. Svezly jsme se vlakem, šalinou, koupily si sponky do vlásků i čelenku s ouškama, zahřešily si v McDonaldovi a byly prostě jen spolu samy dvě. Bylo to naprosto super a dámské jízdy budeme dělat každý měsíc.
Poslední dny jsou u nás dost televizní, sedl na nás všechny nějaký bacil, a tak doma soplíme a kašleme komplet všichni. Už se nemůžu dočkat až bude teplo a sluníčko a většinu času budeme trávit venku. Myslím, že podobné to má i Ela, která se mně x krát za den ptá, jestli je už jaro. 😀
To jsou moje děti, moje všechno.