Když plete babička.. podruhé

V říjnu jsem slibovala jak se co nevidět pochlubím svetýrkem, který pro Elu pletla moje mamka a najednou je tu leden a fotka svetříku nikde. 🙂 Tak to musím rychle napravit.
Oranžový svetr je trošku větší než první pruhovaný. Knoflíčky jsem na něj kupovala náhodně v Českých Budějovicích, kde jme byli v září. 🙂
A jak říká moje mamka, svetr roste s Elinkou. Je parádní a já jsem moc ráda, že mám tak šikovnou maminku.
Konečně mám dotvořená zvířátka a můžu se pustit do háčkování na Elu. Moc bych se chtěla naučit háčkovat šatičky, svetýrky, tak mně držte pěsti, abych to zvládla.
Krásný víkend vám všem.