Napsat článek mně už pomalu trvá stejně dlouho jak něco ušít. 😀 Třeba tyhle trička jsem dětem dělala na Velikonoce, aby je nepokakal beránek. 😀
Elince podle střihu z Ottobre 4/2014, model 11, velikost 110. Tentokrát jsem zvolila verzi s řasením. Skvěle sedí, tak jsem nastříhala na další. 🙂
Oliverek má podle stejného střihu (ale samozřejmě bez řasení) ve velikosti 92 tričko s oblíbeným pejskem Maxíkem z pohádky Tajný život mazlíčků.
A protože počasí je pořád takové všelijaké, byla potřeba i teď z jara nějaká čepka do školky. Ozdobila jsem je kamínky. Pro střih jsem opět šla do Ottobre 4/2014.
Když se počasí umoudří a není chladno, tak zas fučí jako blázen. Šátek podle Caramilla střihu je ideální. Akorát ušiji ještě nějaký a tentokrát ho pořádně prodloužím, protože jak foukne vítr, Elince se pořád překlápí.
U stroje mně leží hromádka nastříhaných kousků, polotovarů…..tak snad děti z toho nevyrostou, než to došiju. 😀
Už od Velikonoc nám zdobí dveře věnec s kytičkovou mašličkou. Druhý jsem dala mamce a taťkovi.
Moje ségra miluje vážky. Když jsem na eshopu narazila na tak krásnou jarní látku, kde navíc poletují vážky, bylo jasné, že ji koupit musím a něco pěkného ségře vyrobit. 🙂 Už brzy poletí balíček do Anglie. 🙂
Elinka se zmínila, že i ona potřebuje novou „kapsičku“. Z každé strany jinou a do toho se hned přidal Oliverek, že i on nutně potřebuje autovou. Teď si do ní pořád skládá autíčka. 🙂
Na tuhle pidi holčičí kabelku jsem narazila na Facebooku ve skupince Šití, co tě chytí. Šila se krásně. Jen to zapínání nejspíš předělám na suchý zip. Cvoček moc dobře nedrží.
Přiznávám, že nerada zkouším novinky a pokud dětem něco sedí, tak jim to šiju stále dokola. Ale tak jsem se „hecla“ a Elince před časem ušila pyžamo podle střihu od Shape Patterns. Vrchní díl velikost 110, spodní díl 116. Sedí jí naprosto skvěle, tak ještě nějaké pro Oliverka. 🙂
A protože jsem neodolala a koupila si nové dětské Ottobre 1/2021, Oliverek dostal mikinku. Je podle střihu 12, velikost 92. Jen teplákovinu příště zvolím trochu pružnější (dinosauři jsou skvělí, ale ta tmavě šedá málo pruží).
Leginy – fazonetka vel.110…až si to oblékla ty zelené, zjistila jsem, že jeden lístek je zrovna nelichotivě umístěný, takže nastalo přešívání a na leginky jsem našila ještě sukýnku. Střih je od Shape Pattern, sukýnka Twist, velikost 122/128.
Nestíhám. Vím, že se opakuji, ale je to tak. 🙂 Další měsíc utekl jak nic. Oliverek v dubnu absolvoval oční prohlídku, kde tedy vůbec nechtěl spolupracovat a rovnou řekl, že nic neřekne. 😀 Ale nakonec ho paní doktorka se sestřičkou umluvila a jazýček se mu rozvázal a Oliverek hlásil co vidí. Z prohlídky šel spokojený s novým vláčkem a lízátkem od paní doktorky a já s lístkem, že další kontrola v listopadu. Tam se snad už podaří rozkapat oči a udělat komplexní prohlídku. Zatím to ale vypadá, že je vše v pořádku. 🙂
Elinka už zase chodí do školky, šťastná že vidí kamarády. Stihla absolvovat pohovor v pedagogické poradně, kde se shodli s názorem paní učitelek, že by si Elinka měla prodloužit školku. Mám radost, že se ve školce potká s bráškem (tedy doufám, že ho vezmou :-D). Po dlouhé době jsme vyrazili do brněnské ZOO, pravidelně chodíme na dlouhé vycházky a nedávno i cyklovýlet. Oliver zatím nechce kolo se šlapátky, tak na svém koloodrážedle ujel 8 km. 🙂
Letos dostali u babičky a dědečka k dispozici kousek záhonku, ať se naučí co je to něco vypěstovat a starat se. Jsem zvědavá jak jim to půjde a kdy přestane bavit. 😀 Ale o tom příště.
Myslím, že máme za sebou jeden z nej měsíců. Žádná školka, žádné povinnosti..jen užívání. Ani velikonoční svátky jsme nešidili a pár koledníčků na Elinku přece jen přišlo. Sice jen mezi dveře, ale to nám radost nezkazilo. Vyráběla pro ně krásné zápichy ze zažehlovacích korálků.
Oba zašli koledovat i za babičkou a dědečkem a alespoň po telefonu řekla pěknou koledu Elinka i na Slovensko. Oliverka víc než koledování zajímalo co je na talíři, ale on se to ještě naučí. 😀
A jedna velká událost se přece jen stala. Elinku navštívila zoubková víla. A hned dvakrát během jednoho týdne. Je tedy fakt, že se zoubky až tak nehýbaly, ale jednou otvírala zubama lepidlo, podruhé láhev na pití. 😀
U prvního zoubku jsem si poplakala dojetím, u druhého mě málem mrtvice ranila. To když jsem vymýšlela co jí ta zoubková víla přinese. 😀 😀 Jak jsou zavřené obchody, tak těch blbinek pro strýčka příhodu fakt moc nemáme. Naštěstí to dobře dopadlo, Ela pro jistotu vstávala v 5 ráno!!!! a hledala pod polštářkem pozdrav. A Oliver od té chvíle každý den kontroluje, jestli se mu taky už nějaký nekýve. 😀
About me
Vítám vás na svém blogu. Jmenuji se Helena, mám dvě krásné děti, kocourka Kokiho, kočičku Bertu a milujícího manžela s velkým pochopením pro mé koníčky. Zajímám se o ruční práce a o vše hezké. Jsem členem autorského klubu a mám i zkušenost s psaním pro web doma.cz. Ať se vám tady líbí 🙂