Archiv rubriky: Návody, recepty a dobré nápady

Dušičky, dýně a ježeček

Poprvé jsme vyřezávali dýni ten rok, co se narodila Elinka. A tak se nějak stalo zvykem, že ji máme každý rok. Jenže kulihrášci rostou a oba chtějí vyřezávat….a tak máme dýně dvě.
Loni jsem s Elinkou dělalal ježečka ze sena a šišek. Kupodivu se jí teď tvořit vůbec nechtělo, ale mně ano a jednoho ježka jsem udělala taťkovi k narozeninám. 😀

A dušičková výzdoba na hřbitov
Tvořila i Elinka…na hrobeček..
Takto krásně svítí dýně u nás v obci. 🙂

Podzimní tvoření a dušičková výzdoba

Letošní podzim je u nás celkem kreativní. Elinka chodí do školky a učí se tam spoustu krásných věcí, víc zpívá a umí i nějakou básničku a hlavně ráda něco vyrábí.
Ve školce pořádali tvořivé odpoledne, a tak jsme tam s Elinkou nemohly chybět. Vytvořila několik sluníček z brambor, do kterých zapichovala párátka a pak jsme jim společně lepili očička a nosánky.
Když ji chytla rýma a zůstala se mnou doma, tak jsem zkusily ježka. Seno nám nedobrovolně darovala naše Bublinka a šišky a žaludy jsme si nasbíraly v lese. Teď nám okno zdobí ježeček Bodlinka, loni háčkovaný strašák a dýněčky, které má Elinka tak ráda.
Letos nemohla chybět při chystání dušičkové dekorace na hřbitov. Menší květináček, co dávám na hrobeček zvířátkům tvořila z půlky sama a svůj, který má v pokojíku na okně, dělala úplně sama bez pomoci.
Moc jí bavilo zapichovat větvičky a sušené kvítí do houby v květináči, ale ještě víc ji bavilo zbytky houby krájet na mini kousíčky. 😀
A já jsem nachystala květináč na hřbitov pro babičku a dědečka. V pátek večer jsme pak šli projít hřbitov, zapálit svíčky, zavzpomínat a ukázat dětem všechna ta světýlka.

Fotosešit za recenzi

O společnosti Saal Digital se na blogu zmiňuji potřetí. Tentokrát jsem měla možnost využít kupon na fotosešit a hodilo se to náramně. Sotva jsme se vrátili z dovolené, tak jsem zapla program a během chvíle stvořila krásnou památku.
Formát jsem zvolila A4 na šířku, matný povrch. I když ne všechny fotky jsou v top kvalitě, s čímž jsem ale počítala, protože bylo foceno třeba v noci a k tomu ještě na mobil, je fotosešit úžasný a krásně zpracovaný. Ochranná folie na přebalu zaručuje, že nedojde k žádnému poškození. 🙂
S programem jsem se už dřív naučila pracovat, vše je rychlé a intuitivní. Opět mě ale překvapila rychlost dodání. Od odeslání na vyvolání neutekl ani týden (včetně víkendu) a já si v něm listuji a vzpomínám na krásnou dovču.
Děkuji firmě Saal Digital za možnost vyzkoušet jejich produkty. 🙂

Dort

O víkendu měla naše Ela oslavu druhých narozenin. Na první narozeniny dostala dort od mé mamky, letos jsem ho chtěla zkusit já a představu jsem měla celkem jasnou, hlavně hodně ovoce.
Udělat korpus a spojit ho pudinkovým krémem byla hračka. Pak už jen stačilo „oblepit“ tyčinkami, posypat ovocem a převázat stuhou.
Musím říct, že jsem byla z výsledku moc nadšená a až mě bylo líto do dortu krájet. 😀
Ela je už velká holka, takže dostala i ona svůj dílek. Byl to krásný víkend plný oslav a to ji čeká ještě jedna oslava s druhou babičkou a dědečkem.

Fotoobraz za recenzi

Od Saal Digital se mně dostalo ještě jedné možnosti, tentokrát vyzkoušet fotoobraz. Ze sedmi nabízených variant jsem nakonec zvolila Alu-Dibond, rozměr na výšku 40x60cm. Je to 3 mm silná hliníková matná deska, můžete si i vybrat způsob zavěšení.
Rychlost dodání obrazu byla doslova blesková. Objednávala jsem v sobotu a v úterý ráno mně volal pošťák, že má pro mě zásilku a nemůže se dozvonit. Byli jsme v Rakousku a tak jsem si musela ještě pár dní počkat. 🙂
Líbí se mně, že si Saal dává záležet i na balení hotového výrobku, aby nemohlo dojít k poškození. To se rozhodně nedá říct o každém e-shopu, proto to tady zmiňuji. A samotný obraz? Pro nás jedním slovem perfektní. 🙂 Povrch Alu-Dibond má odolnost proti povětrnostním vlivům a vydržel i nájezd naší Elinky.
Opět jsem se přesvědčila, že výrobky od Saal Digital jsou opravdu na vysoké úrovni a můžu jen doporučit.

Fotokniha za recenzi..

Před pár dny se mně naskytla možnost vytvoření fotoknihy za recenzi od firmy Saal Digital. Na stránkách www.saal-digital.cz jsem si stáhla program, vymyslela téma na knihu a „nachystala“ fotky. Zvolila jsem formát 28 x 19 cm (A4 na šířku), matnou vazbu i papír, 40 stránek.
S programem jsem se chvíli seznamovala, abych zjistila, kde co přesně je, ale po vytvoření první knihy musím souhlasit s ostatními zákazníky, že práce v programu je intuitivní. Všechno je jen o zvyku a další knihu budu mít raz dva. 🙂
Velmi mile mě překvapila rychlost dodání hotové knihy a ještě víc kvalita. Tohle se s konkurenční fotoknihou opravdu nedá srovnat. Stránky fotoknihy jsou pro mě nezvykle silné, takže použitý papír je velmi kvalitní. Fotografie krásně čisté, ostré a barevnost naprosto skvělá. Nutno ovšem dodat, že už zdrojové snímky byly ve vysoké kvalitě. Nápaditá mně přijde možnost umístění fotky přes dvě strany, kdy není téměř patrný ohyb.
Pár fotoknih jsem už dělala u jiného dodavatele, ale další zkusím zase na Saal Digital.
Suma sumárum – kvalita, komunikace i rychlost dodání výborná a s čistým svědomím můžu jen doporučit. 🙂

Narcisky a dobroty z kuchyně

Občas se nechám inspirovat a u někoho na blogu si vyhlédnu nějakou dobrotu, kterou pak vyzkouším. Třeba tentokrát jsem si podle Blanky koupila řeřichu a nechala naklíčit. Chléb, domácí máslo a řeřicha je opravdu výborná kombinace. 🙂
Další dobrotou, na které si pravidelně pochutnáváme je medvědí česnek. Mamka z něj dělala i pesto, to taky zkusím. 🙂 A já ještě neodolám ředkvičkám.
Pak jsem u Jitky viděla Bavorské vdolečky, které jsem zkusila už minulý pátek. Vdolky jsem vlastně dělala poprvé, ani se tedy nedivím, že místo vdolečků vznikly vdolky. 😀 Martin sice psal, že má chuť na bábovku, ale po vdolcích se jen zaprášilo. Teď, když píšu článek a vidím je tu, tak mám na ně zase velkou chuť. 🙂
Ještě jsem si vyhlédla recept na domácí štrůdl, těsto zařídila domácí pekárna. 🙂 Byla to dobrota, ale stejně si myslím, že mamčin štrůdl z listového těsta je mnohem lepší. 🙂 Recept najdete TADY.
No a ty narcisky…blikla jsem je jen do mobilu, stejně jako zahradu, kterou taťka letos poprvé projel sekačkou. Tohle je pro mě úžasný a pohodový pohled, nejhezčí část roku. 🙂
Krásný a snad slunečný víkend Vám všem. 🙂

Všehochuť

Nový rok jsme začali s Martinem zdravě, Martin obzvlášť. Vykročil doslova levou nohou, na které si udělal takový výron, že dostal berle a ještě dnes kulhá. Ale zpět k tomu zdravému začátku, už je to nějaká doba, co se snažíme nekupovat výrobky s palmovým olejem, i když vyhnout se tomu úplně asi nedá. K tomu jsme hned po svátcích koupili mixer na smoothie Nutribullet 600. Pokud někdo navštěvujete stránky brydova.cz, tak se právě tam můžete dočíst spoustu zajímavostí a receptů na smoothie. Zrovna jsme tu měli anglány, jak jim říkáme, a pravidelné smoothie snídaně je tak nadchly, že mně moje sestřička hned po příletu zpátky do Anglie posílala fotku, že ho už mají taky. 🙂
No a tento týden ho vyhlížejí i moji rodiče a asi dlouho pozadu nezůstanou ani ti Martinovi. 😀
Zatím objevujeme a zkoušíme různé kombinace a hlavně do sebe dostáváme spoustu vitaminů. Myslím, že ho dost využijeme i při chystání dobrůtek pro naši Elu.
Vyzkoušela jsem slaný závin z lístového těsta i brokolicové válečky (v našem případě bochánky) podle Blanky. S mamkou jsme si udělaly radost a z Tescomy si objednaly šlehač na výrobu domácího másla a potvrzujeme, že máslo je výborné. Já se navíc těším, až si vyzkouším nový silikonový vál a další drobné „blbůstky“ jako třeba vykrajovač na jádřince z jablíček.
Pro mého Martina k narozeninám jsem nachystala tiramisu a Ela se nově pyšní naušničkami. Jsou nastřelené, takže to bylo raz dva a téměř bez breku, ta naše šikulka byla moc statečná. 🙂
Včera našim přišla domácí pekárna a tak mamka hned pekla pletýnky, dneska slané rohlíky a zítra je na řadě chleba. 🙂
Na rohlících s domácím máslem jsem si u našich dnes pěkně pochutnala i já. Na žádost taťky jsou pořádně tmavé a slané. 🙂
Dnešní článek je takový mix, od všeho trochu, a tak bych ráda zavzpomínala na sloní holčičku z ostravské ZOO, která bohužel o víkendu umřela. Možná si vzpomenete, že jsem se o ní zmiňovala v květnu, kdy jsme ji ještě s Elou v bříšku byli navštívit. Bylo to mládě plné života, které ale vyrůstalo na umělém mléku a nemělo dobré vyhlídky do budoucna. Je mně tak líto, že se obavy chovatelů vyplnily a že už ji Elince neukážu. 🙁
A protože celý dnešní den bylo krásné jarní počasí, zakončím to kytičkami. Takový krásný růžový hyacint jsme doma ještě neměli, takže cibulku budu pečlivě uchovávat a doufat, že nezmění při dalším květu barvu. A narcisky už taky pomalu nabírají na květ.
Těším se na jaro a i když je stále ještě leden, já už ho začínám přivolávat. 🙂