Rubrika: Něco o mě a tak různě..

Oliver má 4 roky!

Je to pravda. S příchodem dětí ten čas letí nějak moc rychle. Jako dnes si pamatuju, když jsem uviděla na testu dvě čárky, pamatuju si první pocity, ultrazvuky i okamžik, kdy poprvé vykoukl na svět.. A dnes? Dnes tu běhá čtyřletý blonďáček, který má zrovna období neustálého se urážení. 😀

Milovala jsem, když o sobě mluvil v ženském rodě a fakt jsem moc šťastná, když mně i teď občas řekne „mám tě láda“ 😀 Téměř každou noc si mně zavolá do postele a tak se ráno co ráno probouzíme vedle sebe. 😀

S Elinkou jsou to bezva parťáci. Miluje auta, dinosaury, jeřáby, pohádky, knihy, lego…je toho spousta. Od listopadu jsem si je nechala ze školky doma a šli až tento týden. Celou mateřskou jsem si maximálně užila a jsem za to vděčná.

Máme za sebou krásné vánoční svátky, kdy oba pod stromečkem našli vše co si přáli. Začátek ledna patří Oliverkovi, kdy měl na narozky slíbené nové kolo a myslím, že i oslava se vydařila. Dort opět pekla moje maminka a já jen zdobila. 🙂

Návrat do školky oba zvládli na jedničku, hned tam spinkali a vše bylo bez problémů. Jsou to moji šikovní rarášci. Elinka jeden den přišla s tím, že umí počítat do stovky, dva dny na to už frčela až do dvoustovky. Celé dny si malují nebo hrají s legem, albi tužkou, koníkama nebo hrajeme člověče, nezlob se a nebo slepičky v kurníku. Od půlky září máme nového člena rodiny, kocourka Kokiho a všechno je zas trochu veselejší.

Jen tak přemýšlím, když měla čtyři roky Elinka. Na narozky také dostala první klasické kolo, Oliverek zrovna začal chodit a Elinka ve školce způsobila menší potopu v koupelně. 😀

Ela a Oliver

Tentokrát jsem to dovedla opravdu do dokonalosti a na stránky nekoukla víc jak měsíc. 😀 Děti ale nečekají a rostou a tak to shrnu za celé léto. V červenci u nás proběhlo měření a Elinka se vytáhla do 117cm a Oliverek 98cm.

Co to šlo, chodili jsme přes léto na koupaliště. Elinka jak ryba ve vodě a Oliverek „trpěl“, do vody se mu moc nechtělo. Sranda pozorovat jak je každý jiný. Naštěstí mám nejhodnější rodiče, kam šel Oliver mnohem radši než na koupaliště. Ela se mohla vyblbnout jak potřebovala a oba byli spokojení. Dvakrát jsem ji vzala i na večerní koupání, to byl aspoň zážitek.

Říkala jsem si, že bych ji letos chtěla naučit plavat. Ale nebylo potřeba zasahovat. Elinka se během léta naučila potápět, pod vodou válet sudy, hravě vyšvihne 3 kotouly na jeden nádech (na dovolené to ještě vylepšila a na jeden nádech těch kotoulů bylo šest), lovit ze dna věci a dokázala na šířku přeplavat bazén. Vestu úplně odložila, plavací kolo nebo rukávky brala jen v případě, když jsem si chtěla zaplavat. Jinak celou dobu ve vodě bez jakýchkoliv pomůcek.

Skoro na závěr léta vzal Oliverek koupaliště na milost a vydržel tam celé odpoledne. Do velkého bazénu sice nešel, ale v brouzdališti si pohrál pořádně 🙂

Na závěr prázdnin nás čekala dovolená u moře. Nejdříve dvě noci ve Slovinsku a pak přesun do Chorvatska. Cestu tam i zpět oba hravě zvládli, počasí nám přálo, sluníčko pálilo, voda jako kafe a všude spousta koček. Pro naše děti ideální kombinace. Oliverek překvapil a voda se mu líbila, vozil se na člunu nebo letadýlku, Elinka z moře občas jen vykoukla, aby se najedla a pak zas šup do vody. Chodili jsme večer na vycházky, krmili místní kočky (z domu jsme vezli pytlík granulí) a užívali si té pohody. Jen návrat do chladného počasí u nás nic moc. 😀 (mimochodem ježka vrátila zpět do vody)

A pak už školka. Elinka zkušená, ale pro Oliverka to byl velký den. Skoro nám pusu zapomněl dát. S Elinkou si to fakt užil. I když říkal, že tam už nepotřebuje jít, tak druhý den šel rád znovu

…no vydrželo jim to tři dny a Elinka s velkou rýmou doma. 😀 Tak si užíváme opět spolu doma.

Ela 6 let a 1 měsíc, Oliver 3 roky a 6 měsíců

Poslední měsíc přinesl jednu velkou zásadní novinku. Těsně po narozeninách čekala Elinku velká kontrola na očním. Ve finále to nebyla až tak velká kontrola, protože se paní doktorka rozhodla, že rozkapávat oči bude až příště, ale konečně jsme slyšeli to vytoužené „Elinka už nemusí mít okluzor“. 🙂 S Elinkou jsem to oslavila návštěvou hračkářství, McDonaldu a prostě jsme si udělaly hezké holčičí dopoledne.

V červnu jsem slavila narozky i já a jako speciální nechtěný dárek jsem dostala antibiotika na boreliózu. Jedno jediné pidi klíště a tolik problémů co kvůli němu mám. Tou dobou jsme odjížděli na prodloužený víkend do Grazu. Kromě prvního večera bylo překrásné horké počasí. Všichni jsme si to užili, jedno dopoledne jezdili vláčkem, navštívili Skanzen.

Oliverek se taky podíval k lékaři. Rozbil si hlavu. Podle jeho verze normálně seděl na sedačce a díval se na pohádku. Plakal, krev mu tekla a naše statečná Elinka u něj stála, držela mu na ráně ručník, plakala a zpívala mu Malé kotě (to jim zpívám od narození). Já mezitím sháněla odvoz do nemocnice. Cestou se Oliverek uklidnil a když jsem ho nesla na chirurgii, procházeli jsme kolem obchodu (hodně dobrý nápad mít hračkářství v dětské nemocnici :-D), tak mně důležitě hlásil, že tam mají auta. Dostal 4 mašličky a zatáhl mně do obchůdku.

Ještě před přísným opatřením Slovenska jsme stihli víkend u babičky a dědečka v Trenčíně. Tentokrát jsme byli pořád někde. I hrad jsme prošli.

A snad nám bude sluníčko přát a budeme si užívat koupání.

Ela 6 let, Oliver 3 roky a 5 měsíců

Máme doma šestiletou slečnu. Neuvěřitelné. Narozeniny oslavila ve velkém stylu, dva víkendy po sobě. 😀 První víkend, přímo na její narozky byla oslava s „tetou z Anglie“. Dočkali jsme se a moje ségra i s rodinou po dlouhých měsících zase přiletěla. Elinka v tu dobu nechodila do školky a dá se říct, že jsme celé dny trávili u našich. Od rána do večera Elinka a Oliver blbli se sestřenicí a bratrancem.

No a já jsem mírně řečeno nestíhala, tak základ na dort mně dělala kamarádka. Já ho jen polila a ozdobila ovocem. Další víkend jsem stíhala ještě míň 😀 a tak dort dělala moje mamka. Mamka celkově nachystala spoustu dobrot. 🙂

Elinka se na narozeniny moc těšila. Odpočítávala dny, pořád se přesvědčovala za kolik dnů že to už bude…strašně se těšila. Na první oslavě dostala úžasnou panenku a k ní typické anglické oblečení…deštník, pláštěnku a holinky. 😀 A ještě malou dinosauří zahrádku, kterou musíme zasadit. Od nás dostala jeden dárek a to plastelínu zubaře, o které mluvila už od Vánoc. Zbytek jsme nechávali na další týden.

Na druhou oslavu přijela babička a dědeček ze Slovenska. I to byla velká sláva. Děti je neviděli od Vánoc. Na oslavě rozbalila svoji vysněnou stáj a pick-up s koňským přívěsem. A maminka jí dluží jeden háčkovaný dárek. O něm příště. 😉

A Oliverek? Ani ten nepřišel zkrátka. Je ještě malý a tak i on dostal nějakou drobnost, aby mu nebylo líto, že on nic. Myslím, že největší radost měl z Ridera z Tlapkové patroly. 😀 Také mu přišel dopis ze školky, že je přijatý a od září se těší do školky s Elinkou.

O záhonek u babičky a dědečka zájem stále mají. Je fakt, že většinou zalívám já a okopávám taky já. 😀 Oni to jistí z bazénku. Ale nebudu jim křivdit, zájem mají a Ela docela často vzpomene, že je potřeba jít zalít. A když náhodou prší, tak s takovou úlevou řekne „to je fajn, že prší..nemusíme zalívat“. 🙂

Když nad tím tak přemýšlím, oslavy nekončí, bude pokračování….ještě bratranci. 😀

Ela 5 let a 11 měsíců, Oliver 3 roky a 4 měsíce

Nestíhám. Vím, že se opakuji, ale je to tak. 🙂 Další měsíc utekl jak nic. Oliverek v dubnu absolvoval oční prohlídku, kde tedy vůbec nechtěl spolupracovat a rovnou řekl, že nic neřekne. 😀 Ale nakonec ho paní doktorka se sestřičkou umluvila a jazýček se mu rozvázal a Oliverek hlásil co vidí. Z prohlídky šel spokojený s novým vláčkem a lízátkem od paní doktorky a já s lístkem, že další kontrola v listopadu. Tam se snad už podaří rozkapat oči a udělat komplexní prohlídku. Zatím to ale vypadá, že je vše v pořádku. 🙂

Elinka už zase chodí do školky, šťastná že vidí kamarády. Stihla absolvovat pohovor v pedagogické poradně, kde se shodli s názorem paní učitelek, že by si Elinka měla prodloužit školku. Mám radost, že se ve školce potká s bráškem (tedy doufám, že ho vezmou :-D). Po dlouhé době jsme vyrazili do brněnské ZOO, pravidelně chodíme na dlouhé vycházky a nedávno i cyklovýlet. Oliver zatím nechce kolo se šlapátky, tak na svém koloodrážedle ujel 8 km. 🙂

Letos dostali u babičky a dědečka k dispozici kousek záhonku, ať se naučí co je to něco vypěstovat a starat se. Jsem zvědavá jak jim to půjde a kdy přestane bavit. 😀 Ale o tom příště.

Ela 5 let a 10 měsíců, Oliver 3 roky a 3 měsíce

Myslím, že máme za sebou jeden z nej měsíců. Žádná školka, žádné povinnosti..jen užívání. Ani velikonoční svátky jsme nešidili a pár koledníčků na Elinku přece jen přišlo. Sice jen mezi dveře, ale to nám radost nezkazilo. Vyráběla pro ně krásné zápichy ze zažehlovacích korálků.

Oba zašli koledovat i za babičkou a dědečkem a alespoň po telefonu řekla pěknou koledu Elinka i na Slovensko. Oliverka víc než koledování zajímalo co je na talíři, ale on se to ještě naučí. 😀

A jedna velká událost se přece jen stala. Elinku navštívila zoubková víla. A hned dvakrát během jednoho týdne. Je tedy fakt, že se zoubky až tak nehýbaly, ale jednou otvírala zubama lepidlo, podruhé láhev na pití. 😀

U prvního zoubku jsem si poplakala dojetím, u druhého mě málem mrtvice ranila. To když jsem vymýšlela co jí ta zoubková víla přinese. 😀 😀 Jak jsou zavřené obchody, tak těch blbinek pro strýčka příhodu fakt moc nemáme. Naštěstí to dobře dopadlo, Ela pro jistotu vstávala v 5 ráno!!!! a hledala pod polštářkem pozdrav. A Oliver od té chvíle každý den kontroluje, jestli se mu taky už nějaký nekýve. 😀

Ela 5 let a 9 měsíců, Oliver 3 roky a 2 měsíce

Už víc jak měsíc si užívám obě dětičky doma. Začátkem února se covid objevil i v naší školce. Elinka sice do karantény nemusela, ale pro jistotu na testy šla. Jak jsem z toho byla nervní, tak to zvládla levou zadní a kdykoliv jde Martin na testy, tak škemrá, že chce jít taky. 😀

Školka plynule přešla z karantény do úplného zavření. Každý týden nám ze školky chodí úkoly, tvoříme, chodíme na vycházky, čteme, hrajeme si…prostě si to období užíváme jak to nejvíc jde.

Nedávno jsme konečně všichni čtyři vyrazili na zubní prohlídku a všichni jsme dostali pochvalu. 🙂 Oliverek doma předváděl jak otevře pusu, ale jak došlo na věc, začal se bát. Tvrdil, že dostane včeličku a zakryl si pusinku. 😀 Nakonec ho paní zubařka ukecala. I Elinka trochu znejistěla a cestou v autě tvrdila, že ji fakt bolí zub a určitě v něm má červíka. 😀

A včera byla velký den pro Elinku. 16. března slaví svůj svátek. Upekla jsem jí broskvový koláč, tatínek koupil dětský šampus a nechyběly ani vysněné dárečky. 🙂

Je to s nima fakt bezva. Vstáváme v osm, v půl deváté. Jsou dny, kdy máme pyžamo ještě v poledne. 😀 😀 Jsou to naši mazlíčci.

Ela 5 let a 8 měsíců, Oliver 3 roky a 1 měsíc

Jak je zvykem, na začátku měsíce informuji co nového u nás doma. Teď za půlkou měsíce, kdy zejí stránky prázdnotou 😀 musím říct, že to tu trochu zanedbávám…. tedy spíš dost. 🙂

Ale za poslední měsíc se toho až tak moc nezměnilo. Oliver byl na tříleté prohlídce u paní doktorky, kde byl moc šikovný a na závěr i zazpíval „já mám koně, vraný koně“ a také absolvoval poslední očkovací dávku Bexsero (proti meningokovi B). Až na to, že zaťal nožku a pak dva dny pajdal jak ho bolela, byl statečný.

Elinka chodí do školky, užívá si jak to jde dětí a vždy říká ať přijdu až „ve čtyř“. Za pár týdnů nás čeká návštěva pedagogické poradny. Je sice šikovná, ukecaná holčička, ale zároveň je i hodně citlivá a „dětská“ a tak si zatím nejsme jistí (ani paní učitelky), zda ji po prázdninách poslat do první třídy. Na finální rozhodnutí je naštěstí dost času. 🙂

Když to jde a je trochu sněhu, chodíme sáňkovat. Máme to jen kousek, přes pole. A když není velká zima, tak jdem i po tmě s čelovkama. To je teprve zážitek pro ty naše rarášky. 🙂