Sotva jsem si postěžovala, že Oliver neříká gagaga, tata apod. tak to začal dělat a dnes celý den poslouchám tata. Položit ho jen tak někde už taky nejde, okamžitě se přetočí, zacouvá si kam potřebuje a začíná se dost natahovat po hračkách, s kterými si zrovna Elinka hraje. To ještě bude veselo až jí začne „škodit“. A na kolínkách péruje nonstop. Co se ale u něj nemění, tak jeho chuť k jídlu a neustále dobrá nálada.
Elinka je čím dál větší fanatik do oranžové barvy, konečně češeme copánky, občas vystrkuje růžky a zkouší, co jí projde, ale stejně je to bezvadná holka. Je s ní veliká legrace a dost často nás dostávají její moudra do kolen. 😀
O víkendu jsme nechali vymalovat dětský pokoj, Martin položil nový koberec, přemontoval skříň na jiné místo a už jen čekáme na patrovou postel. Pak nalepíme spoustu samolepek na zdi a děti se sestěhují do jednoho pokoje. Já dělám pořádky v dětském oblečení, Ela asistuje a zkouší vše, co vidí a občas to horko dolehne i na ni…to si pak obleče zimní čepici, šálu a chodí a říká, že se musela obléknout, protože doma začal padat sníh. 😀
