Autor: heliskacz

..že žiju, ale mám toho tolik, že si sotva najdu čas na blog. Mám dost práce, kterou dělám z domu, občas zpracovávám nějakou úrodu, co dostaneme od mých nebo Martinových rodičů, do toho ten náš malý čertík, co běhá a všechno objevuje a také mám novou kamarádku (taky maminku), díky které jsem se nadchla pro šití. Každou volnou chvilku se snažím využít k tomu, abych se něco nového naučila. Ještě není čas „chlubit“ se výtvory, protože se učím a zkouším, ale moc mě to baví.

Nezahálím ani s háčkováním, mám rozdělaný šátek a už si brousím zuby na další partičku zvířátkových kamarádů pro Elinku a jednoho méďu jsem slíbila bývalé kolegyni. Mám spoustu plánů, jen bych potřebovala aby měl den víc hodin. 😀

Krásné léto vám všem.

Během jediného měsíce se u nás toho dost změnilo. Ela začala chodit na písek, když je horko, rochní se v bazénku na balkóně, baští meloun, je nejlepší kámoška s Bublinkou a hlavně se naučila chodit. Bylo tedy na čase pořídit pořádné botičky, ve kterých bude objevovat svět. Víc než botičky ji potěšil balonek, který dostala od paní prodavačky. 🙂

Koncem června jsme požádali kamaráda, který nám dělal těhotenské fotky, o pár společných snímků na stejném místě, kde nás fotil před rokem.

A v červnu to taky bylo naposledy, kdy viděla svého pradědečka, který na ni bude odteď dohlížet z nebe. Moc mě mrzí, že si ho nebude pamatovat, ale ve svém albu bude mít spoustu fotek s ním a vždycky jí budeme říkat, jak ji měl rád a jak mu dodávala sílu a radost. Nám bude moc chybět.