Rubrika: Něco o mě a tak různě..

Duben už míří do své poloviny a já se teprve teď dostávám k napsání článku. Pořád se něco děje a blog jsem odsouvala až „na pak“. 🙂

Velikonoce jsme strávili s Martinem na Štrbském Plese ve Vysokých Tatrách. Vyrazili jsme na cestu i s naší Bublinkou hned v pátek krátce po poledni a domů jsme se vrátili až v úterý večer.

Martinovi jsem jen přebalila zavazadlo a ve středu už mířil na konferenci do Grazu, kde dřive studoval. No a od tama se vracel v pátek a dovezl si i kamaráda ze studií. 🙂 O zábavu na víkend opět postaráno.

Včera jsme ho vezli do Vídně na vlak do Mnichova, tak jsme toho využili a udělali si ještě procházku po zámeckém parku v Schönbrunnu.

Na Schönbrunnském kopci stojí Glorieta s velkolepými výhledy na zámek i celou Vídeň. Tam jsme si dali Sacher dortík a pomalu se vydali na cestu domů.

Víkend byl krásný, slunečný, ve vzduchu vonělo jaro. Poprvé jsem si od našich donesla na jídlo hlávkový salát a ředkvičky. Pochutnala si i naše Bublinka. 🙂

No a jaro máme samozřejmě i doma. Na okně je nová Azalka, opět jsem na jídelní stůl pořidila narcisky.

A čas jsem si našla i na háčkování. Co to bude vám prozradím, až bude hotovo.

Vám všem děkuji za návštěvu a milé komentáře. A teď jdu mrknout na vaše blogy. 🙂

Všem návštěvníkům mého blogu přeji krásné Velikonoce …již tradičně z Vysokých Tater. 🙂

Včera můj blog oslavil páté narozeniny a já na to málem zapomněla. 🙂

Loni jsem si sice slibovala, že se chci naučit plést z papíru, ale opět zůstalo jen u slibů. Co jsem ale dodržela, tak to je předsevzetí, že se naučím háčkovat zvířátka.

A letos jich bude mnohem víc. 🙂

Také jsem, zatím jen okrajově, zkusila tvoření z FIMO hmoty.

Jinak se stále držím háčku a nemíním ho pustit. 🙂

Do dalších let si radši žádná předsevzetí dávat nebudu. Sama jsem zvědavá, jak se můj blog bude dále vyvíjet. Děkuji Vám všem, kteří ať už pravidelně nebo třeba jen náhodou zabloudíte na můj blog a necháte tu milý vzkaz.

Jsem ráda, že Vás tu mám. 🙂

Vždycky v týdnu začne Martin přemýšlet, kam vyrazíme o víkendu. Na sobotu hlásili krásné počasí nejen u nás, ale i v Rakousku. Přední sklo nám ještě zdobí platná rakouská dálniční známka, tak nebylo daleko k rozhodnutí, že i tuhle sobotu zamíříme do Grazu. Tentokrát jsme s sebou vzali moje rodiče, kteří se sem navíc podívali úplně poprvé, a výlet to byl opravdu vydařený. Z domu jsme vyrazili v šest ráno a zpět jsme dorazili v osm večer.

První zastávka byla u rodného domu Arnolda Schwarzeneggra.

Pak následoval výjezd na Fürstenstand, který je o 400 m výš než Graz, Kunsthaus, nebo tradiční kapučíno v kavárně Tribeka, kde jsme se potkali i s Martinovým /vlastně už i mým/ kamarádem Claudiem…

Protože má taťka bolavá kolena, k Uhrturmu jsme vyjeli výtahem. Obešli jsme v podstatě vše, co už jsem zmiňovala v minulém článku o Grazu, ale taky pár (i pro mě) nových věcí.

Ještě jsme se stavili v hotelové restauraci u baziliky, kde jsme před týdnem spali. Pochutnali jsme si na taženém štrůdlu s domácí šlehačkou a pak už zbyl čas jenom na krátké zastavení u Schwarzlsee, kam se někdy pojedem vykoupat, a na cestu domů.

Celý den nás provázela modrá obloha a sluníčko. Za to dnes se venku chvílemi „čerti žení“ a dokonce nám napadl i sníh.

Krásný zbytek neděle vám všem. 🙂

V posledním článku jsem se zmínila, že mě čeká pracovní cesta do rakouských Alp. Je tam krásně a pak jsem si ještě udělala s Martinem výlet do Grazu.

Ve středu dopoledne jsme s kolegy z práce vyrazili směr Vídeň, Liezen až do St. Martin/Grimming.

Nebyla to cesta jen za zábavou, ale hlavně za pracovními povinnostmi, kdy jsme měli program zaplněn hlavně prezentacemi apod. I tak se ale našel čas na odpočinek a relax.

Já jsem se ale nejvíc těšila na sobotní dopoledne, kdy si mě vyzvedl můj Martin a zamířili jsme do Grazu. Martin tam studoval, má tam spoustu známých a tohle druhé největší rakouské město je pro něj doslova srdcová záležitost. 🙂

Já tam s ním byla potřetí, ale poprvé přes noc. Ubytovali jsme se v krásném hotelu vedle baziliky.

Takto nádherný výhled jsme měli z okna.

Nevynechali jsme procházku nočním městem. Nejvíc mě zaujal modře nasvícený pěší přechod přes řeku s kavárničkou a pódiem – Murinsel.

Historické centrum Grazu bylo zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Hlavním symbolem a jakýmsi poznávacím znakem Grazu je Schlossberg – zámecký vrch s hodinovou věží Uhrturm a pevností, jejíž základy pocházejí již z 9. století. Graz je znám také jako univerzitní město, kde studují vysokoškoláci ze všech koutů světa.

Na dalších snímcích je zachycen už vzpomínaný Uhrturm a moderní Kunsthaus. Uhrturm je zvláštní hlavně tím, že hodiny ukazuje velká ručička a minuty malá. Kdysi totiž čas nebyl až tak důležitý a na hodinách byla jediná velká ručička, až po dlouhé době naistalovali další, která ukazuje minuty. Kdo uhodne čas na snímku? 🙂 Kunsthaus jakousi formou lidského srdce a jeho fasáda večer krásně světýlkuje.

I mě tohle místo dostalo, takže jsem vlastně ráda, že se sem budeme často vracet. 🙂

Je tu další giveaway u Katie a opět zkouším štěstí. 🙂

Tahle krásná zaječice by se hodila k naší skutečné Bublince. Tak snad budu mít štěstí….