Rubrika: Šití

Teplákovka není nic nového, už dlouho ji Elince oblékám, ale až teď mě trklo, že jsem ji ještě neukázala tady na blogu.

Šila jsem z počesané teplákoviny, takže jsou fakt hodně teplé. Střih na mikinu je opět podle mé oblíbené raglánové z anglických stránek (vel.98), na tepláčky ze stránek sijtesnami.cz. Jen jsem o pár centimetrů prodloužila nohavice.

Látku jsem kupovala v mimilátkách.

Než se Oliver narodil, přemýšlela jsem, že mu ušiju zavinovačku. Mám sice dvě po Elince, ale chtěla jsem to zkusit a hlavně ušít větší. Jenže ke konci těhotenství jsem ke stroji už skoro nesedla, jak mě vše tlačilo a bylo nepohodlné, tak jsem raději trávila čas s háčkem v ruce. K šití jsem se tedy dostala až teď. Šití zavinovačky není nic složitého, ale i tak jsem na postup koukala k Zuzce (její stránky najdete TADY)

Z mojelatky.cz jsem objednala krásná plátna a vatelín (gramáž 200, dávala jsem dvě vrstvy). Můj stroj si s vatelínem hravě poradil, ušito bylo celkem rychle, přidala jsem suchý zip a došila i jednu tkanici, aby se ten malý trpaslíček neodkopal. 🙂

Rozměr mně vyšel na 87x87cm a naučila jsem se i slepý steh, když jsem v ruce zašívala zbývající kousek po přetočení. Plátno se mně líbí tak moc, že asi přiobjednám a ušiju povlečení do postýlky.

Zbytek vatelínu jsem hned využila a Elince na postýlku ušila ochranný pás. Ten předchozí byl už škaredý a Elinka je zvyklá, že tam něco má.

Tento článek jsem si chystala ještě když byl Oliver v bříšku, jen jsem ho nestihla zveřejnit. 🙂

I když jsem si říkala, že šít na něj začnu až se narodí, nemohla jsem se ho dočkat a pár věcí mu spíchla i tak.

Polodupačky, šáteček, rukavičky, aby se nepoškrábal a dvě přebalovací podložky. Z těch mám obzvlášť radost, protože jsem poprvé šila s PUL froté a můj stroj vůbec neprotestoval (šito na rovnostehu). Naopak se mně s ním pracovalo skvěle. Podložky jsou velké 60x60cm a výhodou je, že nepropustí a dají se prát. Látky na podložky mám z unuodesign.

Vlastně jsem šila ještě tričko, ale nemám vyfoceno. Tak příště. 🙂

A málem bych zapomněla na kosmetickou taštičku na jeho mastičky, krémy, olejíčky….je to ze stejné série látek jak má už Elinka. 🙂 To mě zachránila kamarádka, která mně dala kousek modrého lištičkového plátna. Stříhala jsem 30×22 cm a podžehlila jsem ronofixem.

Teplákovinu se sobíky jsem měla už nějakou dobu doma, k tomu i jasnou představu, co z nich ušiju. Podle střihu z Ottobre 1/2016, model 18 jsem Elince spíchla vánoční šatečky, ale tvrdě jsem narazila. Nejenom že jsem asi 3x přešívala, protože Elince velikost neseděla, což je moje chyba, protože jsem šila o velikost větší než normálně nosí (zmenšovala jsem z vel. 98), ale ve finále je ani neoblíkla. Nevím jestli se bála těch sobů nebo co se stalo, ale kdykoliv jsem jí je zkusila, začala plakat, že je nechce. Tak nic, šatky necháme na příští rok (pokud je obleče) nebo někoho podarujeme.

A já se pustila do dalšího šití. Tentokrát jsem vytáhla teplákovinu se sněhuláčky a pustila se do řaseného trička podle osvědčeného střihu z Ottobre 4/2014, model 11, vel. 92 a k tomu sukýnka z červené teplákoviny do gumy podle oka. 😀

Tomuto oblečku už šanci dala, i když pořád prohlašovala, že sukýnku nechce a že chce radši tepláčky a tričko s kočinkou. 😀 Hlavně ale že máme tu vánoční fotku. 😀

Všechny látky mám z mimilatky.cz, kde jsem těsně před svátky nechala zas dost peněz a to jsem ještě od Ježíška dostala poukázky na další. 😀 Ve své syslírně mám tedy už látek až až a teď jen uvidím, jak často se k šití s dvěma rarášky za krkem dostanu.

Tak dlouho jsem si říkala, že na tohle kašlu a pokud zkusím, tak leda až příští rok, až ho máme už taky. 😀 O čem to mluvím? Přece o šitém adventním věnci.

Šmikla jsem si tři pruhy 10x80cm, sešila, obrátila, vycpala, zamotala a sešila…jednoduché jak facka. Trochu dozdobit a může na dveře. Jenže naše dveře už věnec mají, tak jsem ho vnutila rodičům.

Po vytvoření jsem ale sama sebe pochválila, moc se mně líbí. 🙂 Názorně zpracovaný návod najdete TADY.

Co jsem naopak zkusit chtěla a málem jsem se k tomu nedostala, tak vánoční pytlík..pro mě tedy mikulášskký. Jeden pro Elinku a maličký i Bublince. 🙂 Mikuláše k nám zatím nezveme, ale už teď o něm Elince povídáme a tak je zvědavá, co ráno v pytlíčku najde.

Šití bylo velmi snadné, zvlášť když jsem koukala na VIDEONÁVOD.

Aneb takový článek, co se jinam nevešlo. 🙂

Šití na stroji jsem si doslova zamilovala. Pořád se cítím dost na začátku, bojím se totiž zkoušet nové věci. Proto, když jsem se konečně rozhoupala a zkusila obal na očkovací průkaz, nacházím v sobě trochu víc odvahy do dalších projektů. Ty ale až příště.

Dnes vám ukáži kosmetickou taštičku, kterou jsem spíchla mamce už k říjnovému narozeninovém dárku. Je maličká s motýlky, podžehlená vliselinem a samozřejmě byla předaná i s dárkem uvnitř. 😀

Další je již zmiňovaný obal na očkovací průkaz. K němu mě pomohlo video na youtube – odkaz. I tady jsem podžehlovala vliselinem a výsledek jsem si trošičku upravila podle sebe.

Minulý víkend jsem konečně ušila povlaky na polštářky, to jsem si slibovala už dlouho. 😀

A jako poslední projekt, tentokrát z úpletu (žlutá) a teplákoviny (černá) je oboustranný nákrčník pro Martina na kolo. Oblíbil si cyklodresy od značky Mavic, k nim má i novou helmu, tak aby mně v zimě na kole nezmrzl a přitom ladil. 😀 Než jsem ho vyfotila, tak mně málem ujel. 😀

Sednout ke stroji a dotáhnout do konce šitý výrobek je teď pro mě dřina. 😀 Pořád si vymýšlím jinou práci nebo mě rozbolí celé tělo (přece jen to bříško je už dost velké).

Ela teď miluje Mickeyho klubík a tak mikinka s Minnie jí udělala velkou radost. Opět jsem použila anglický střih, vel.98 a teplákovinu z Mimilátek. Poprvé jsem šila s panelem a jsem nadšená. 🙂

Prasátko Peppa u nás frčí taky, kombinovala jsem se jednobarevnou teplákovinou mint. Střih je z Ottobre 4/2015, model 16, vel.98, kterou jsem si ale mírně upravila a zúžila.

Ještě jsem spíchla tričko, který ani nevím jak jí sluší. Zatím ho neměla na sobě. Ale je to ověřený střih z Ottobre 4/2014, model 11, vel.92.

Velkou novinkou jsou u mě štítky, které jsem si nechala vyrobit. Mám z nich obrovskou radost. 🙂 Ještě musím vypilovat přišívání. 😀

Tentokrát za mnou kamarádka přijela, aby mně ukázala, jak se šije softshellová bunda. Já tedy jen přicmrndávala, protože bych si jinak nestíhala dělat poznámky a vše dokumentovat, ale zas to byl neskutečně informacemi nabitý den.

Bunda je Elince trochu větší, ale z jara bude perfektní a já se už teď těším, jak se pustím do další, kterou ušiju už úplně sama.

Ještě jsem dostala domácí úkol. Takže snad brzy se „pochlubím“ softshellovými kalhotami.

Kamarádce ještě jednou VELKÉ DĚKUJI. Mám vážně štěstí, že ji mám. 🙂