Helena Pargačová Lišková
No hurá, konečně jsem zas jednou zkusila nový střih a ušila Oliverkovi tílko. V létě je má moc rád a jsem ostuda, že ode mě má teprve první.
Na fotce se nemračí, tváří se prý jako drsňák. 😀
Střih je od Caramilly, velikost 104.
Na další dvě mám střiženo, tak snad nezůstane jen u toho. 😀
Letošní rok byl pro Elinku ve školce poslední. V září se z ní stane školačka, Oliverek to bude ve školce muset zvládnout sám a ještě k tomu bude mít jednu paní učitelku novou.
Jako vždy, i letos jsem tvořila malou drobnost. V plánu jsem měla sice něco jiného, ale opět jsem zápasila s časem, tak jsem nakonec šmikla na oblíbené kosmetické taštičky. Už jednou jsem je pro paní učitelky šila a vím, že tento dárek udělal radost.
Podařilo se mně krásně sladit zip s podšívkou i vrchní látkou.
Další, kde jsem vytahovala ze střihu větší velikost a to 122, jsou šaty od Fazonetky (střih Kačka).
Před dovolenou v Rakousku jsem střihla do šedého úpletu, který zdobí vážky a na rozloučení předškoláků jsem použila krásný jemný kytičkový úplet. Spodek šatů je rolovacím stehem a Elince jsem k nim spíchla i kalhotky.
Naprosto jednoduché, rychlé a přesto jsem je šila poprvé. 😀 Použila jsem střih od Fazonetky. I když Ela nosí velikost 122/128, u tohoto trika se mně to moc nezdálo, tak jsem přeměřovala a nakonec zvolila velikost 134. Sedí skvěle.
Na jednobarevné jsem ještě našívala nažehlovačku podle Elinčiného výběru.
Původně jsem jen zkoušela střih na triko s přinechaným rukávem a kraťásy. A na čem jiném zkoušet, než na nějakém levném úpletu.
Oboje se podařilo na výbornou, ale moje představa, že kraťásky si Elinka nechá jen tak na doma nebo zahradu a triko udělá parádu ve školce, vzala za své. Jak to Ela uviděla, prohlásila, že je to nádherné pyžamo a zítra si ho bere do školky..
Střih na tričko je od Fazonetky, vel. 134 (odpovídá Elinčiné velikosti 122), kraťasy mám někde z netu volně stažený střih.
Po dlouhé době tu byla sestra s rodinou. Neteř si dovezla malou nahatou panenku a hned mě zaúkolovala, že potřebuje obleček. 🙂
Háčkovala jsem z příze Camilla, háčkem č. 3. Hotovo jsem měla raz dva.
Ještě jsem jí dodělala kobereček do domečku pro panenky, pelíšek pro pejska, ošatku na pečivo. K tomu jsem ušila dekorační polštářek na křeslo a polštářek s duchýnkou do postýlky.
Čepice moc ráda nešiji. Skoro nikdy nejsem spokojená. Jenže Ela potřebovala něco nového a tak jsem prostě musela. Střih jsem si vytáhla z Ottobre, rovnou při překreslování jsem si ho upravila, abych pak při šití ještě dvakrát přešívala, zmenšovala, zkracovala ….no otrava, ale ve finále konečně čepka, která Elince padne jak ulitá. 🙂
Kosmetických taštiček není nikdy dost. Naše děti je mají v oblibě také. Oliverek do nich cpe autíčka, značky a vláčky. Elinka zas sponečky, malovátka a nebo koníčky, když jedeme třeba do Trenčína.
Já je využívám jak na kosmetiku, tak na léky, hygienické potřeby, háčkování… no prostě jsou u nás v kurzu a je jich stále málo.
Jen si při příštím šití musím pamatovat, že plastové zip s plastovým jezdcem už nene. Zapínání je jaksi tužší, těžší…nevím, moc se mně to nelíbí.