Archiv pro měsíc: Listopad 2016

Perníčky a vánoční oplatky

Včera jsme zapálili první adventní svíčku a já s klidem můžu říct, že většina dárků je doma a tak si ten předvánoční čas snad pořádně užiji. 🙂
Než se po obědě Elinka vyspinkala, měla jsem upečené perníčky a odpoledne se pustil do vánočních oplatků Martin. Dělával je každý rok jeho dědeček a Martin chce pokračovat v tradici. A protože si celou „mašinku“ sestavil dědeček sám, má pro nás velkou cenu. 🙂

Oplatky jsou výborné a křupavé, bude je dělat určitě ještě jednou nebo dvakrát, ať můžeme podarovat rodinu.
Ela samozřejmě asistovala jako vrchní ochutnávač. 😀

Adventní přípravy

Když se rozhlédnu po našem bytě, ze všech stran na nás dýchá vánoční atmosféra. Koledy hrají snad už od října, dnes jsem umyla okna, nalepila vločky do oken i na zrcadla, v každém pokoji nám svítí lucernička, v obyvákovém okně svítí hvězda a těsto na perníčky je už v lednici. A hlavně mám už téměř všechny dárky nakoupené!

Opět jsem tvořila adventní svícny nám i rodičům, věnec na dveře a na hrobeček našich zvířátek.
Poprvé máme ozdobený i balkon. 🙂
Těším se na pečení cukroví, zdobení perníčků, balení dárků a úplně nejvíc na rozzářená očička naší holčičky, až bude rozbalovat dárky. KRÁSNÝ ADVENT VÁM VŠEM! 🙂

Čepičky a malý dárek pro Metoděje

Na podzim jsem Elince háčkovala čepiček víc, jen jsem je nějak nestíhala dát na blog. 🙂 Měla je jen párkrát na sobě, ale to nevadí, jsou jí totiž o trošku větší. Z jara budou sedět parádně. 🙂
Obě jsou háčkované přízí Camilla, háčkem 3,5.

Na denním světle mají jasnější barvu.
.
Čtverečková je podle návodu od Pilgrim, najdete ho TADY.
Jen co dokončím adventní kalendář a nazdobím adventní věnce, pustím se do zimního kulíšku. Do Vánoc mám ještě dost plánů, tak jsem ráda, že jsem vyšetřila chvilku k uháčkování dvou voňavých stromečků. Poslala jsem je dnes organizaci METODĚJ. Je to drobnost, ale věřím, že někomu udělá radost a aspoň takto maličko pomůžu. 🙂
Vám všem přeji krásný adventní víkend. 🙂

Když plete babička.. popáté

Ještě nejsou ani Vánoce a Ela zase dostala krásný upletený svetr. Moje maminka je moc šikovná, Elinka má štěstí, že má takovou babičku. 🙂 Kouřově modrou přízi Merino jsem si vybrala já a mamka se pustila do díla.
Svetřík udělala trochu větší a delší, aby mohl růst s Elinkou.

Pořád říkám, že mám ty nejlepší rodiče na světě. Před pár dny na mě čekalo brovské překvapení. Všechny ořechy, které jsme měli u našich uskladněné, nám vyloupali a ještě i zavařili!!! Maminko a tatínku, moc moc děkujeme. 🙂
Ježíšek postupně snáší dárky, které naše sluníčko najde pod vánočním stromečkem. Ten hlavní největší je už dávno doma, ale ještě něco malého to chtělo. Třeba různé vkládačky a kostky, které má teď Ela tolik ráda. Zásilka z e-shopu Kojenecké oblečení přišla v pondělí. 🙂 I když si říkám, jestli nejsou všechny ty krásné dárky zbytečně, když si nejvíc vyhraje s nákupní taškou. 😀
Pěkný víkend vám všem. 🙂

Povlečení se slonečky

„Mám nemocného broučka,
bolí ho krk, ouška,
ležíme si v postýlce,
škrábem se na …..(prdýlce)“
To si teď s Elou zpíváme v novém slonečkovém povlečení. Od pátku je nemocná. Nejdřív rýma, k tomu aft v pusince a velké horečky, v úterý se objevila vyrážka a Ela prospala skoro celý den a celou noc. Včera jsem s ní frčela znovu k paní doktorce a vypadá to, že má naše sluníčko šestou nemoc. Už se lepší a začíná jíst i něco jiného než jen mlíko nebo smoothie. Jak jsem teď vděčná za naše buclaté miminko.. Zítra nás čeká kontrola. 🙂 A hlavně má už náladu na blbosti, takže vyfotit povlečení byl dost těžký úkol. 🙂

Šití byla tentokrát hračka. Asi díky Bublince, která fakt pomáhala.
Dnešní ráno bylo u nás zasněžené, Elinka se nemohla odlepit od okna, jak na sníh koukala. Ven ještě nesmí, tak si doma alespoň pouštíme koledy, přemýšlím nad dárky (pár dárků už dokonce mám koupených) a zrovna jsem pár pěkných věcí objednala z e-shopu KOJENECKÉ OBLEČENÍ.
A co vy? Už se chystáte na Vánoce? 🙂

Ela má 17 měsíců

..a slavila zavrtaná v pelíšku. V pátek se jí totiž vrátila rýma a tentokrát je tedy opravdu pořádná, v noci se přidala teplota a z našeho živého stříbra je najednou malý usoplený uzlíček, který celý den prospí. 🙁 Až na dvě lehčí rýmy zatím nemocná nebyla.
Dneska ráno už vstávala s úsměvem, bez teploty, zase měla náladu na blbnutí, jenže v poledne se teplota opět vrátila. Zítra žádné cvičení, kam nedávno začala chodit a kde se jí moc líbí, ale pofrčíme k paní doktorce.
Elinka není vůbec mazlící miminko, ale teď jak je nemocná, tak se pořád tulí..naše malé chuďátko. Věřím, že za pár dnů jí bude zase všude plno a bude slyšet její smích. 🙂
Jinak občas už vyrážíme ven jen tak bez kočárku. Parádně se zdokonalila na odrážedle, na mluvení je trochu lenoch, takže všechno je „táááá“ a hlavně je to můj malý pomocníček. Leštíme spolu zrcadla, společně uklízíme hračky a moc ráda si prohlíží knihy. 🙂
Hlavně ať se brzy uzdraví, vidět ji ležet s horečkou je pro nás strašný. 🙁

Dušičky a pochod broučků

I letos jsem tvořila dekoraci na hřbitov. Aranžování mě tak bavilo, že jsem udělala ještě zdobený květináč na hrobeček našich zvířátek, podzimní dekoraci v květináči k nám domů, rodičům a nakonec jsem udělala i kamarádce.

Na Dušičky chodíme na hřbitov až večer, kdy tak krásně svítí..tento rok jsme to vzali ale oklikou, protože jsem šli na pochod broučků. Je to lampionový průvod dětí a naše Ela měla premiéru. Jako správný brouček měla i tykadýlka (domácí výroba) a lampion nechtěla dát z ručičky. 🙂