Měsíc: Prosinec 2018

Šťastný nový rok ! 🙂

Čtvrtou adventní neděli nám děti marodily. Elinka naštěstí jen rýmu, zato Oliverka to potrápilo. Rýma, kašel a horečky. Spával se mnou v noci v posteli, nešel dát z ruk.. I přesto se mně s Elinkou podařilo jet na slíbený výlet do Brna na ruské kolo. Přidal se k nám i můj taťka a bylo to moc fajn.

Ten nejhezčí vánoční dárek jsme dostali ale hned ráno, kdy se Oliverek vzbudil s úsměvem a bez horečky. Ale až dnes si říkáme, že je to konečně už zase on. 🙂

Štědrý den byl úžasný, dětem se dárečky moc líbily a nám zas ty jejich rozzářená očička. A to je ještě čekalo vybalování u všech babiček a dědečků.

Napečeno, nazdobeno (i stromek), neuklizeno, dárky zbývá jen zabalit a těšení na Ježíška obrovské. 🙂 Tak nějak ve zkratce od nás. 🙂

Elinku pečení perníčků moc bavilo, tak si to tento víkend zopakovala, Martin dělal už třetí várku vánočních oplatků a já dodělala vanilkové rohlíčky a slané pečivo. Máme celkem 6 druhů.

V týdnu jsme si užili vánoční Brno i s mojí sestřičkou a její rodinou, kteří na pár dní přiletěli.

V sobotu u nás napadl sníh, hned dopoledne jsme šli na vycházku. Elinka na bobech, Oliver poprvé na sáňkách.

krásný předvánoční čas vám všem 🙂

Druhou adventní neděli jsme nazdobili stromeček, upekla jsem další dva druhy cukroví a v týdnu si ještě jen tak sama s mamkou užila turbomošt v Brně. Martin zvládl ze dvou dávek vánoční oplatky, pak přiletěla sestra s rodinou a z rádia nám hrají jen koledy. Těšíme se na Vánoce. 🙂

S malým zpožděním přidávám zprávy z domova. 😀 Děti jsou zas o kousek větší a zas o kousek víc k poňuchňání. Elinka poslední dobou trochu bojovala s pořád se opakující rýmou až jí to sedlo do ouška a měli jsme jeden noční výjezd na pohotovost. Naštěstí nurofen brzy zabral a v nemocnici poskakovala a všem říkala, že jí nic není.

Teď má za sebou dva týdny ve školce, kam stále chodí moc ráda a já jen doufám, že na ni někdo neprskne nějaký bacil.

Domů Mikuláše nezveme, takže první setkání s ním, andělem a čertem ji čekalo ve školce. Já jsem byla celé dopoledne nervózní, jak bude reagovat, ale ona byla úplně unešená z čerta. 😀

Když jsme spolu týden před mikulášskou kupovaly kostým, tak musela mít křídla a svatozář. Po setkání s čertem chtěla růžky. Ale to už bylo pozdě. Druhý den měli do školky přijít v převleku. Trochu brblala a naše debata končila tím, že teda půjde za anděla, ale jazýčkem bude dělat blblblblbl. 😀

Oliver má konečně o dva zuby víc, sedí, leze a stoupá si jak profík. Pomalu zkouší krůčky kolem nábytku a největší radost nám dělá tím jak je opatrný. Všude se vyšplhá a pak je vidět, že přemýšlí jak se dostat dolů bez karambolu. I na něj čekala mikulášská nadílka. Začíná zjišťovat, že ségra je sice fajn, ale občas si musí některé věci vybojovat a tak si někdy připadám jak rozhodčí. 😀

Je jiný než Elinka, je víc mazlící a toho se snažím co nejvíc užít. Je to takový můj plyšový medvídek. A moc rád hraje hru vidím nevidím. Nejroztomilejší je, když si očička zakrývá ručičkama. 😀

První adventní víkend byl ve znamení pečení a taky úklidu. I když mám pocit, že uklizím pořád a stejně to není poznat. Máme linecky, kokosová kolečka a hvězdičky z lískových oříšků. Udělala jsem i těsto na perníky, ale s tím mně hodně pomohla Elinka. Vyválelal jsem těsto a ona vykrajovala, dávala na plech a pak také zdobila. Moc jí to bavilo a hlavně jí to šlo.

Oliverkovi perníčky moc chutnají. 🙂 Pouštíme si koledy, každé ráno děti hledají v adventním kalendáři překvapení a hlavně teď máme doma anděla…lítá tu a říká, že Oliver je náš malej čertík. 🙂 Dopis Ježíškovi poslán, stromeček koupený a neuvěřitelně se těším jak budou ti dva kulihrášci rozbalovat dárky. 🙂

Ještě fotka letošních adventních svícnů..vrchní pro nás a druhý pro moje rodiče.