Ela 3 roky a 6 měsíců, Oliver 11 měsíců
S malým zpožděním přidávám zprávy z domova. 😀 Děti jsou zas o kousek větší a zas o kousek víc k poňuchňání. Elinka poslední dobou trochu bojovala s pořád se opakující rýmou až jí to sedlo do ouška a měli jsme jeden noční výjezd na pohotovost. Naštěstí nurofen brzy zabral a v nemocnici poskakovala a všem říkala, že jí nic není.
Teď má za sebou dva týdny ve školce, kam stále chodí moc ráda a já jen doufám, že na ni někdo neprskne nějaký bacil.
Domů Mikuláše nezveme, takže první setkání s ním, andělem a čertem ji čekalo ve školce. Já jsem byla celé dopoledne nervózní, jak bude reagovat, ale ona byla úplně unešená z čerta. 😀
Když jsme spolu týden před mikulášskou kupovaly kostým, tak musela mít křídla a svatozář. Po setkání s čertem chtěla růžky. Ale to už bylo pozdě. Druhý den měli do školky přijít v převleku. Trochu brblala a naše debata končila tím, že teda půjde za anděla, ale jazýčkem bude dělat blblblblbl. 😀
Oliver má konečně o dva zuby víc, sedí, leze a stoupá si jak profík. Pomalu zkouší krůčky kolem nábytku a největší radost nám dělá tím jak je opatrný. Všude se vyšplhá a pak je vidět, že přemýšlí jak se dostat dolů bez karambolu. I na něj čekala mikulášská nadílka. Začíná zjišťovat, že ségra je sice fajn, ale občas si musí některé věci vybojovat a tak si někdy připadám jak rozhodčí. 😀
Je jiný než Elinka, je víc mazlící a toho se snažím co nejvíc užít. Je to takový můj plyšový medvídek. A moc rád hraje hru vidím nevidím. Nejroztomilejší je, když si očička zakrývá ručičkama. 😀
