Autor: heliskacz

Graz o týden později :-)

Vždycky v týdnu začne Martin přemýšlet, kam vyrazíme o víkendu. Na sobotu hlásili krásné počasí nejen u nás, ale i v Rakousku. Přední sklo nám ještě zdobí platná rakouská dálniční známka, tak nebylo daleko k rozhodnutí, že i tuhle sobotu zamíříme do Grazu. Tentokrát jsme s sebou vzali moje rodiče, kteří se sem navíc podívali úplně poprvé, a výlet to byl opravdu vydařený. Z domu jsme vyrazili v šest ráno a zpět jsme dorazili v osm večer.
První zastávka byla u rodného domu Arnolda Schwarzeneggra.
Pak následoval výjezd na Fürstenstand, který je o 400 m výš než Graz, Kunsthaus, nebo tradiční kapučíno v kavárně Tribeka, kde jsme se potkali i s Martinovým /vlastně už i mým/ kamarádem Claudiem…
Protože má taťka bolavá kolena, k Uhrturmu jsme vyjeli výtahem. Obešli jsme v podstatě vše, co už jsem zmiňovala v minulém článku o Grazu, ale taky pár (i pro mě) nových věcí.
Ještě jsme se stavili v hotelové restauraci u baziliky, kde jsme před týdnem spali. Pochutnali jsme si na taženém štrůdlu s domácí šlehačkou a pak už zbyl čas jenom na krátké zastavení u Schwarzlsee, kam se někdy pojedem vykoupat, a na cestu domů.
Celý den nás provázela modrá obloha a sluníčko. Za to dnes se venku chvílemi „čerti žení“ a dokonce nám napadl i sníh.
Krásný zbytek neděle vám všem. 🙂

Pracovní i nepracovní výlet do Rakouska

V posledním článku jsem se zmínila, že mě čeká pracovní cesta do rakouských Alp. Je tam krásně a pak jsem si ještě udělala s Martinem výlet do Grazu.
Ve středu dopoledne jsme s kolegy z práce vyrazili směr Vídeň, Liezen až do St. Martin/Grimming.
Nebyla to cesta jen za zábavou, ale hlavně za pracovními povinnostmi, kdy jsme měli program zaplněn hlavně prezentacemi apod. I tak se ale našel čas na odpočinek a relax.
Já jsem se ale nejvíc těšila na sobotní dopoledne, kdy si mě vyzvedl můj Martin a zamířili jsme do Grazu. Martin tam studoval, má tam spoustu známých a tohle druhé největší rakouské město je pro něj doslova srdcová záležitost. 🙂
Já tam s ním byla potřetí, ale poprvé přes noc. Ubytovali jsme se v krásném hotelu vedle baziliky.

Takto nádherný výhled jsme měli z okna.
Nevynechali jsme procházku nočním městem. Nejvíc mě zaujal modře nasvícený pěší přechod přes řeku s kavárničkou a pódiem – Murinsel.
Historické centrum Grazu bylo zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Hlavním symbolem a jakýmsi poznávacím znakem Grazu je Schlossberg – zámecký vrch s hodinovou věží Uhrturm a pevností, jejíž základy pocházejí již z 9. století. Graz je znám také jako univerzitní město, kde studují vysokoškoláci ze všech koutů světa.
Na dalších snímcích je zachycen už vzpomínaný Uhrturm a moderní Kunsthaus. Uhrturm je zvláštní hlavně tím, že hodiny ukazuje velká ručička a minuty malá. Kdysi totiž čas nebyl až tak důležitý a na hodinách byla jediná velká ručička, až po dlouhé době naistalovali další, která ukazuje minuty. Kdo uhodne čas na snímku? 🙂 Kunsthaus jakousi formou lidského srdce a jeho fasáda večer krásně světýlkuje.
I mě tohle místo dostalo, takže jsem vlastně ráda, že se sem budeme často vracet. 🙂

Z víkendu, recept na pletýnky

Uplynulý týden byl dost náročný a tak jsme chtěli o víkendu s Martinem trochu lenošit. 🙂 V sobotu jsme odzdobili stromeček, schovali vánoční dekoraci a zatím jsme nechali jen nalepené hvězdičky v oknech. Pak už jsme jen odpočívali. 🙂
Stromeček nám vydržel velmi dlouho. Zdobili jsme 12.prosince, celou dobu byl bez vody a přesto téměř neopadával. Vtipné je, že v sobotu jsme odstrojili stromek, nedělní ráno nás překvapilo napadeným sněhem (po kterém dnes už není ani památky) a na oběd se podával kapr. 🙂
V neděli jsem u Drahušky zahlédla recept na pletýnky a ještě než jsem dočetla její článek, těsto se už míchalo v pekárně.
Jsou výborné. Recept (půjčený od Drahušky):
260 ml vlažné vody
2 lžičky soli
1 lžička cukru
3 lžíce oleje
350 g hladké mouky
150 g polohrubé mouky
1 sáček sušeného droždí
1 vejce na potření
Pekárnu zapneme na program „těsto“. Po vykynutí namotáme pletýnky. Potřela jsem vejce, posypala solí a kmínem. Pečeme cca 15 min při 200°C.
Krásný týden vám všem…mě od zítřka čeká prodloužený, i když pracovní, víkend v Alpách. 🙂

Srdíčkové dárečky

Opět se vrátím k vánočním dárkům. Znáte to, pořídíte pěkný dárek, ale chcete k němu přidat i nějakou maličkost. Uháčkovala jsem tedy zásoby srdíček, kterými jsem obdarovala ty, které mám ráda. 🙂
A protože mě háčkování srdíček opravdu bavilo a udělala jsem jich víc, jsou v nabídce i na Fleru.

Lednové střípky, recepty a tak

Od soboty jsem nedělala nic jiného, než pořád něco dobrého kuchtila, a to nemyslím jen oběd. V sobotu jsem chystala pohoštění pro návštěvu, v neděli zas dobrůtky pro Martina do práce, protože v pondělí slavil 30. narozeniny.
No a sotva to ráno odnosil do auta a odjel, už jsem začala nanovo. Večer k nám totiž přišli moji rodiče. Další oslava nás čeká tento víkend v Trenčíně, ale tam už péct nemusím. 🙂
A co jsem připravovala? Klasicky jsem zaplnila ikeácké plato jednohubkami s domácí česnekovou pomazánkou. Pro ty, kteří snad nemají rádi česnek jsem připravila ještě talířek jednohubek s máslem a klobáskou.
Pomerančové muffiny jsem okoukala v novém čísle Rozmarýny. Kdo ji nemá, pro toho je recept tady:
250 g hladké mouky
100 g cukru
2 lžičky prášku do pečiva
špetka soli
vanilkový cukr
2 vajíčka
100 ml mléka
85 g rozpuštěného másla
nastrouhaná kůra z jednoho pomeranče
vymačkaná šťáva z jednoho velkého pomeranče
Tekuté ingredience pořádně promíchat, přidat kůru. V jiné misce promíchat mouku s práškem do pečiva, cukrem, vanilkovým cukrem a špetkou soli. Pak smíchat obě směsi dohromady a plnit formičky na muffiny.
Péct 25 minut v troubě předehřáté na 180 stupňů.
Mamka mě přišla naučit sýrovou roládu, která je fakt výborná a lehká. Druhý den jsem ji dělala znovu. 🙂
náplň na 2 rolády:
125 g másla
2 tavené sýry
3 uvařená vajíčka
2 nakládané okurky
pár kousků nakládané papriky
půl cibule
sůl, pepř
1 lžička hořčice
pár plátků salámu
můžete přidat i petrželku
Vše nastrouháme, nakrájíme na kousky a pořádně promícháme. Na pečící papír rozložit 9 plátků sýru (aby se trošičku překrýval) a na otočeném plechu nechat v troubě mírně rozpustit. Pak jen válečkem doupravit, aby se sýr spojil. Na sýr následně naskládáme salám, rozetřeme polovinu náplně a zamotáme. Necháme v alobalu pořádně ztuhnout. Krájíme na tenké plátky.
Klasické šnečky z lístkového těsta jsem nemohla vynechat. Po všem se jen zaprášilo. 🙂

A když jsem u těch receptů, rovnou přidávám již dříve slíbený recept na vánočku z domácí pekárny.
250ml mléka
2 rozšlehaná vejce
125 g rozpuštěného másla
100 g cukru
špetka soli
250 g hl.mouky
400 g polohrubé mouky
1,5 lžičky sušeného droždí
trocha citronové kůry
vanilkový cukr
rozink, mandle
Na pekárně zvolíme program „těsto“. Jakmile máme těsto hotové, rozdělíme na potřebný počet dílů a upleteme vánočku. Zajistila jsem ji špejlemi, aby se nerozjela, potřela vajíčkem a posypala mandlemi. Pekla jsem pod alobalem 10 min na 180 stupňů, pak 40 min na 150 stupňů. Na závěr jsem alobal oddělala a nechala cca 10 min dopéct.
A zpět k oslavě. Jako překvapení jsem na pondělní rodinnou oslavu mému Martinovi upekla dort. Všem moc chutnal, Martin říkal, že mu připomíná „sacherku“. Já dortová moc nejsem, ale taky jsem si pochutnala. Místo máslové náplně jsem dala pudingovou a ještě jsem proložila rozkrájeným kiwi.
Práce jsem tu měla dost, tak mě úplně nejvíc potěšilo, když mně Martin přinesl tuhle překrásnou kytku jako poděkování, jak jsem vše nachystala. 🙂
A ještě jedna kytička. I když ještě stále máme vánoční stromeček a výzdobu, v kuchyni na stole je kousek jara.