Rubrika: Něco o mě a tak různě..

Další měsíc utekl jako voda a já sumarizuji, co nového se u nás událo. Minulý pátek jsme s Martinem slavili naše šesté výročí, a tak i s Elou jsme zajeli na víkend do Rakouska, Mariazell. Elinka jezdila na koloodrážedle, svezla se historickým vláčkem, na každém kroku viděla kravičky, jela lanovkou a všichni společně jsme si to krásně užili.

Ela je pořád poklad, jen teď pusu nezavře. 😀 Včera jsme spolu poprvé bez kočárku jeli vlakem do Brna. Dostala batůžek, do něj svačinku a vydaly jsme se překvapit tatínka do práce. Byla nadšená a celou cestu nějaké paní ve vlaku vykládala že „jede vakem do Bna za tatínkem“. Cestou domů jsme si zhřešily a zamlsaly a nezapomněly jsme koupit nalepovací oči, protože budeme spolu tvořit podzimní zápichy do květináče.

Máme doma rituál, že snídá u pohádky. Takže naše rána vypadají asi takto „Maminkoooo bodeno no no, kukuje sluníčko, vypinkala do jůžova, tatínku???? neeeeni, tatínek je v páci, pustime pohádku, kokoš tom, otočit kavičku, maminko papat kakao“ …v překladu – maminko, dobré ráno, svítí sluníčko, vyspinkala jsem se do růžova, tatínku!!! hmmm…tatínek je v práci, pustíme si pohádku Traktor Tom a přetoč díl, ve kterém je kravička (pořád se jich bojí, i těch kreslených) a na snídani si dám kakao. 😀

Také čím dál víc do všeho zapojuje Bublinku. Prohlíží si časopis, vidí něco zajímavého a hned to cpe Bublince pod nos. Přijeli jsme z víkendu z Rakouska a ona za ní vlezla pod křeslo, kde Bublinka odpočívá a začala jí vykládat, že jela lanovkou, viděla kravičku apod.

Je to velká legrace sledovat jak se den za dnem rozvíjí, mění a vymýšlí pořád nějaké blbiny.

Poprvé byla naše Ela u moře a užila si to náramně. Vlastně nejenom ona, byl to překrásný týden plný sluníčka, koupání v moři, samých dobrot a užívání pohody.

Jen ten návrat do reality nic moc. V den odletu bylo v Řecku ještě kolem půlnoci 26 stupňů, v Praze jen 9. No snad ten přechod do zimy zvládneme a nezaskočí nás nějaká rýma.

Naše malá cestovatelka byla naprosto úžasná. Nejenom že cestu zvládla na jedničku a pořád mluvila o tom, že letěla letadlem, ale navíc si získala i většinu personálu v hotelu a spoustu hostů, kteří se s ní i fotili. Její úsměv je prostě nakažlivý. 😀

Moře se jí moc líbilo, bazén taky, k tomu 2x denně zmrzka a spousta ovoce. Hned první den jsme jí koupili krásné nafukovací kolo a hlavně balon. V půlce pobytu jsme si půjčili auto a parádním kabrioletem si udělali okružní jízdu po ostrově.

Nádherný týden, jsem moc ráda, že vše klaplo jak mělo…vyšlo nám počasí (nonstop modrá obloha, teploty přes 30), hotel i moře super, jídlo výborné, náš mega velký apartmán luxusní. A hlavně jsme tam byli všichni spolu, naše celá rodina…Martin, Ela a já s malým bráškem pro Elinku v bříšku.

Naše malá slečna slaví právě dnes 27 měsíců. Během poslední doby se nám docela pěkně rozmluvila, dokonce upouští od některých svých slov…třeba sluníčku už málokdy řekne anako. 🙂 Na mě volá krásně maminko, tatínek je „tata km“ jen občas, spíš už používá tatínko (opravdu s o na konci), babičko, dědečku..a neustále si tak krásně šlape na jazyk. Když objeví nové slovo, tak si ho půl dne trénuje.

Když odcházíme ven, jde za Bublinkou a řekne jí „hodná Bubinko“, když se vracíme utíká za ní a křicí „čááááu Bubinko“ a dává ji pusu.

Už zkusila i vodovky, což jí baví vždy jen na deset minut, ale máchat štětec ve vodě je prostě super zábava.

Velmi ráda kreslí a my musíme s ní. Tatínek musí kreslit bobra (viděli spolu v lese), já zas dostanu zadání na sluníčko, bouřku, dudlík apod.

Je krásné vidět všechny tyhle pokroky, je krásné když se na zavolání otočí a usměje se.. doufám, že bude mít úsměv na tváři celý dlouhý život. Naše láska, naše štěstí.

I letos jsme prožili tak krásnou dovolenou, že se za ní ohlédnu na blogu a přidám alespoň pár fotek. Někteří už viděli fotky na FB. 🙂

Elinka už baští všechno, ale aby se nemusela stravovat po restauracích, nachystala nám moje nejhodnější maminka tašku se zavařeným jídlem, k tomu hromadu rajčat a ostatní zeleniny (na rajčatech jsem závislá) a mohlo se jet. První zastávka byla ve Slovinsku, Kranjska Gora, kde jsme strávili 4 noci v apartmánu skoro tak velkém jako náš byt. 😀

Naprosto fantastické místo, Elinka unešená z vody a kamínků a také z toho, že mohla jezdit na kole, které dostala na narozeniny.

A protože jsme někde zatoulali magnetku z Vršiče (1611 m n.m.), tak jsme si tam letos vyjeli znovu. 😀

Další 3 noci jsme strávili v Rakousku, ve vesničce Filzmoos, kde jsme jako bonus měli výhled na Dachstein. Zkusili jsme lanovku a ani jeden den jsme nevynechali zmrzlinu. 🙂

Stihli jsme navštívit Hallstatt, Radstadt, Salzburg (který mě docela zklamal, čekala jsem hezčí město) a hlavně jsme ještě na noc zakotvili v Grazu u kamaráda.

Pak už jsme mířili opět domů, ale se spoustou zážitků, krásných fotek a s představou, že příští rok jedeme zase. 🙂

A určitě za zmínku stojí, že 10.srpna slavila naše Bublinka už páté narozeniny. První gratulant byla hned ráno po probuzení Elinka. 🙂 Tak všechno nejlepší ty naše milovaná a občas zlobivá Bublinko. Máme tě rádi. 🙂

Dva roky, dva měsíce…z našeho miminka je slečna, která hravě jezdí na koloodrážedle, leze po průlezkách jak veverka po stromě, nebojí se lidí (jen občas se stydí), je jí všude plno, ráda na sebe poutá pozornost, miluje zmrzlinu a kreslené pohádky, neustále vymýšlí blbiny a mnoha lidem jen tak vykouzlí úsměv na tváři.. naše štěstí, naše ELA.

Dnes dostala nové holínky, které bylo potřeba vyzkoušet a naštěstí i tu kaluž našla.

Už třetím týdnem je můj taťka v lázních ve Velichovkách. A protože je nám smutno a je tam tak krásně a klid, jeli jsme za ním i uplynulý víkend. Zatímco předchozí víkend jsme si i s taťkem udělali výlet na přehradu Les království a zámek Kuks, tentokrát byla v plánu návštěva u Renušky.

A setkání to bylo víc než milé. Je přesně tak milá a srdečná, jak jsem si představovala. 🙂 A těch zvířátek co doma mají. 😀 Ela si ji hned zamilovala a teď stále dokola mluví o teta, mňau mňau, pes, daněk, jablko, papat, dort, balonek…slyším to za den několikrát. 😀

Renuška pro nás nachystala nádherné a hlavně neuvěřitelně dobré překvapení. Po dortu se jen zaprášilo, rozplýval se na jazyku jak byl vynikající. 🙂 O tom jak jej připravovala si můžete přečíst na blogu u Renušky.

Renatko, děkujeme moc! 🙂