Rubrika: Něco o mě a tak různě..

5 let na blogu

Včera můj blog oslavil páté narozeniny a já na to málem zapomněla. 🙂
Loni jsem si sice slibovala, že se chci naučit plést z papíru, ale opět zůstalo jen u slibů. Co jsem ale dodržela, tak to je předsevzetí, že se naučím háčkovat zvířátka.
A letos jich bude mnohem víc. 🙂
Také jsem, zatím jen okrajově, zkusila tvoření z FIMO hmoty.
Jinak se stále držím háčku a nemíním ho pustit. 🙂
Do dalších let si radši žádná předsevzetí dávat nebudu. Sama jsem zvědavá, jak se můj blog bude dále vyvíjet. Děkuji Vám všem, kteří ať už pravidelně nebo třeba jen náhodou zabloudíte na můj blog a necháte tu milý vzkaz.
Jsem ráda, že Vás tu mám. 🙂

Graz o týden později :-)

Vždycky v týdnu začne Martin přemýšlet, kam vyrazíme o víkendu. Na sobotu hlásili krásné počasí nejen u nás, ale i v Rakousku. Přední sklo nám ještě zdobí platná rakouská dálniční známka, tak nebylo daleko k rozhodnutí, že i tuhle sobotu zamíříme do Grazu. Tentokrát jsme s sebou vzali moje rodiče, kteří se sem navíc podívali úplně poprvé, a výlet to byl opravdu vydařený. Z domu jsme vyrazili v šest ráno a zpět jsme dorazili v osm večer.
První zastávka byla u rodného domu Arnolda Schwarzeneggra.
Pak následoval výjezd na Fürstenstand, který je o 400 m výš než Graz, Kunsthaus, nebo tradiční kapučíno v kavárně Tribeka, kde jsme se potkali i s Martinovým /vlastně už i mým/ kamarádem Claudiem…
Protože má taťka bolavá kolena, k Uhrturmu jsme vyjeli výtahem. Obešli jsme v podstatě vše, co už jsem zmiňovala v minulém článku o Grazu, ale taky pár (i pro mě) nových věcí.
Ještě jsme se stavili v hotelové restauraci u baziliky, kde jsme před týdnem spali. Pochutnali jsme si na taženém štrůdlu s domácí šlehačkou a pak už zbyl čas jenom na krátké zastavení u Schwarzlsee, kam se někdy pojedem vykoupat, a na cestu domů.
Celý den nás provázela modrá obloha a sluníčko. Za to dnes se venku chvílemi „čerti žení“ a dokonce nám napadl i sníh.
Krásný zbytek neděle vám všem. 🙂

Pracovní i nepracovní výlet do Rakouska

V posledním článku jsem se zmínila, že mě čeká pracovní cesta do rakouských Alp. Je tam krásně a pak jsem si ještě udělala s Martinem výlet do Grazu.
Ve středu dopoledne jsme s kolegy z práce vyrazili směr Vídeň, Liezen až do St. Martin/Grimming.
Nebyla to cesta jen za zábavou, ale hlavně za pracovními povinnostmi, kdy jsme měli program zaplněn hlavně prezentacemi apod. I tak se ale našel čas na odpočinek a relax.
Já jsem se ale nejvíc těšila na sobotní dopoledne, kdy si mě vyzvedl můj Martin a zamířili jsme do Grazu. Martin tam studoval, má tam spoustu známých a tohle druhé největší rakouské město je pro něj doslova srdcová záležitost. 🙂
Já tam s ním byla potřetí, ale poprvé přes noc. Ubytovali jsme se v krásném hotelu vedle baziliky.

Takto nádherný výhled jsme měli z okna.
Nevynechali jsme procházku nočním městem. Nejvíc mě zaujal modře nasvícený pěší přechod přes řeku s kavárničkou a pódiem – Murinsel.
Historické centrum Grazu bylo zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Hlavním symbolem a jakýmsi poznávacím znakem Grazu je Schlossberg – zámecký vrch s hodinovou věží Uhrturm a pevností, jejíž základy pocházejí již z 9. století. Graz je znám také jako univerzitní město, kde studují vysokoškoláci ze všech koutů světa.
Na dalších snímcích je zachycen už vzpomínaný Uhrturm a moderní Kunsthaus. Uhrturm je zvláštní hlavně tím, že hodiny ukazuje velká ručička a minuty malá. Kdysi totiž čas nebyl až tak důležitý a na hodinách byla jediná velká ručička, až po dlouhé době naistalovali další, která ukazuje minuty. Kdo uhodne čas na snímku? 🙂 Kunsthaus jakousi formou lidského srdce a jeho fasáda večer krásně světýlkuje.
I mě tohle místo dostalo, takže jsem vlastně ráda, že se sem budeme často vracet. 🙂

Střípky z Vánoc

Všem děkuji za krásná přání jak k Vánocům, tak do nového roku. Tolik příprav a už je po svátcích a je tedy čas na malé ohlédnutí.
Letos jsem úplně poprvé dělala vánočku. S těstem mně pomohla pekárna. Vánočka se povedla a i když jsme na ni jen dva, jen se po ní zaprášilo. Určitě ji nebudu péct jen na Vánoce.

Na pár hodin 🙂 jsem odložila i háček a pustila se do skládání puzzle. Malé odreagování mně prospělo. Už mám zase spoustu nápadů na další tvoření.
A jaký jsme měli Štědrý den? Ten nejkrásnější. Dívali jsme se na pohádky, povečeřeli jsme kapra a rybí polévku a pod stromečkem jsme našli moc krásné dárky. Letos jsme si s Martinem nadělili novou zrcadlovku Nikon i s dvěma objektivy.
Na tomhle dárku jsme se domluvili už dávno, ale vždy dbáme, aby pod stromečkem bylo i nějaké překvapení.
Já jsem tam třeba našla dřevěné koníky, ze kterých mám ohromnou radost. Taky novou knihu Zvířátka z bambulek, a to jsme měli pod stromečkem ještě dárečky od Martinových rodičů. Další pak u mých rodičů. Asi jsme letos byli všichni moc hodní, protože dárků byla spousta 🙂
Včera nás navštívili i moji rodiče, tak bylo veselo.
Naše Bublinka, která už přes dva měsíce mění srst (a že je to hodně vidět), měla pod stromečkem nějaké dobrůtky a nový tunýlek na hraní.
Jen je škoda, že Štědrý den byl bez sněhu. Ten nám napadl až dnes ráno a tak jsme vyrazili na vycházku.
Přeji vám krásný večer a věřím, že Štědrý den byl pro každého tak krásný jako pro nás.

Soutěžím u Katie :-)

Na blogu Klubíčka pro radost jsem narazila na soutěž, která probíhá u Katie.
Přiznávám, že tento blog vůbec neznám. Zběžně jsem prolétla a je plný krásných věcí a nápadů. Určitě se tam budu vracet a tak s dovolením soutěžím. 🙂
A o co vlastně? O nádherného, ručně šitého vánočního skřítka.
Zkouším štěstí, zkuste i vy. 🙂
Krásnou neděli.