Rubrika: Něco o mě a tak různě..

Ten čas tak letí. Ani se mně tomu nechce věřit, ale naše beruška má dnes 4 měsíce. Roste jako z vody, chutná ji a vypadá jako spokojené miminko. Papá 5x denně a spí celou noc. Na bříško ji dávám každou chvilku. Takto se vyvalovala dnes dopoledne. 🙂

Minulý týden na očkování dostala dvě včeličky. I to snášela celkem v pohodě. Jen byla víc spací a měla teplotu. A když nespí, tak si vykládá a pořád se na nás, na všechny okolo nebo na sebe v zrcadle usmívá. Jen vyfotit to moc nejde. Namířím foťák a úsměv ztuhne. 😀

Naše sluníčko. Náš poklad. Naše všechno. ♥

Zítra začneme zkoušet příkrmy, tak jsem zvědavá. 🙂

Ještě před narozením Elinky jsme věděli, že chceme jet v září na Lipno. Zda to klapne nebo ne, už bylo ve hvězdách, vše záviselo na tom, jestli bude Ela zdravá. Celé tři měsíce byla v pohodě..až do minulé neděle, kdy začala kašlat a chytla rýmu. V pondělí jsem s ní raději zašla k paní doktorce, která nám předepsala sirup na kašel a kapky do nosu. Cestu nám naštěstí dovolila, jelikož byla Elinka bez teplot a že je fuk jestli rýmu budeme léčit doma nebo někde na hotelu. 🙂 Ela byla během dvou dnů v pohodě, jenomže stihla nakazit své rodiče. 😀

Nakonec vše klaplo a ve středu po obědě jsme se vydali na cestu. První noc jsme strávili v Českých Budějovicích, kde bylo krásně a sluníčko pořádně hřálo.

Spali jsme v hotelu přímo na náměstí a takto krásný výhled jsme měli z okna.

Další den jsme se přesunuli do Lipna nad Vltavou, kde jsme si pronajali krásný nový apartmán. V pátek hlídal tatínek a já vyrazila mezi své kolegy. Nejeli jsme na to místo jen tak náhodou. Naše firma, ve které jsem už 11 let, tam totiž pořádala firemní setkání a já je moc chtěla vidět. 🙂 Byl to krásný den a já se na chvílu zas vrátila myšlenkama do práce. 🙂

V sobotu jsme podnikli výlet Stezkou korunami stromů. Je to 675 metrů dlouhá dřevěná stezka na vrchu Kramolín u Lipna nad Vltavou. Jak jsem tam přišla, tak jsem i odešla. Martin to vzal dolů 52 metrů dlouhým suchým toboganem. Pak vyběhl schody a sjel to ještě jednou. 🙂

Víc se o stezce dozvíte TADY.

Elinka se začala hlásit o jídlo, tak jsme se najedli všichni, ještě společná fotka a mohli jsme jít zase zpět.

Domů jsme přijeli v neděli večer. Bylo to krásné. Taková naše malá první dovča s Elinkou (Bublinku hlídali moji rodiče). Ještě něčím pro nás zůstane vyjímečná, právě tam se Ela poprvé zasmála nahlas. 🙂

Na fotkách je nepřehlédnutelné, jak se tomu našemu štěstí kulatí tváře. 🙂 Dnes jsme byli v poradně a Elinčiny míry jsou 59 cm a 6,5 kg (v sobotu měla 15 týdnů). Paní doktorka říkala, že je moc pěkná, takovej budulínek. 🙂

Tři měsíce. Tolik má právě dnes naše štěstíčko Ela. Je úžasná. Už víc jak týden chodí spinkat po osmé večer a vydrží většinou do čtyř do rána. Máme rekord, že se jeden den vzbudila až 5:30.

Pořád je tak moc hodná, směje se, vykládá si, začíná si dost všímat hraček v postýlce…. Z dneška máme jednu společnou fotku, trochu sportovní. :-D. Babička hlídala, tak jsme toho s Martinem využili. 🙂

Ještě velká pusinka od maminky. 🙂

A na závěr jedna princeznovská. Má na sobě šatičky, které dostala od tatínka, když jí byl jeden týden. Někdo možná už viděl na FB. Chtěla jsem k fotce napsat „panenka Barbie od Matela“, ale chybí jí k tomu proporce. 😀 Elince dost chutná, tak se nám pěkně kulatí.

Je to to nejkrásnější, co nás v životě mohlo potkat.

Pomalu začínám ze skříně vytahovat kostlivce. Dokud je čas a malá Ela je hodná, měla bych dodělat co nejvíc věcí. Dlouhou dobu čeká na doháčkování zvířátko, dečka a ještě pořád nemám vyšité medvídky, ovšem našla bych toho možná i víc.

Nejdřív chci ale dokončit čtverečkovou deku pro Elinku. Už by dávno byla, ale rozhodla jsem se ji udělat o trošku větší. Zbývá mně tedy uháčkovat asi 8 čtverečků. Pak vše začistit, sháčkovat a deka bude na světě.

Pokaždé si slibuji, že už příště kostlivce mít nebudu a stejně…něco háčkuji, do toho objevím další pěknou věc, tak ji začnu a takto se mně to nenápadně hromadí. 🙂

Dnes jsem si udělala radost a pořídila domů skleněnou formu na bábovku. Máme sice silikonovou, ale ze skleněné je podle mě bábovka lepší. Forma je menší, 0,7l objem, ale akorát stačí.

Hned jsem ji vyzkoušela, aby z ní měl radost i můj Martin.

Taky nám balkon zdobí jedno nové kvítečko a doma opět kvetou fialky od Ivanky.

Balkonová rajčata se moc nepředvedla, teprve teď začínají dozrávat. Příští rok se poradím v květinářství. Naštěstí mají spoustu rajčat moji rodiče, takže pořád a pořád dělám šopáky. 🙂

A co naše Ela? Ve čtvrtek hlídal tatínek a já jela s mamkou na nákupy do Brna. Sobě jsem koupila jednu věc, jí aspoň pět, pak jsem jí na úřadě vyzvedla občanku a odpoledne jsme se všichni (kromě Bublinky) vydali na cestu do Trenčína, kde kromě babičky a dědečka navštívila i prababičku a pradědečka. Byla to její první cesta na Slovensko a zvládla ji skvěle. Celou cestu tam i zpět prospala. 🙂

V pátek do Trenčína přijel hokejista Marián Hossa, který tam přivezl Stanley Cup. S jeho replikou máme s Elinkou fotku. :-). Na fotce vpravo sedíme na lavičce pro Zdena Cháru, opravdu nejsme trpaslíci. 🙂

Ela dostává pořád od někoho krásné dárky, od tety Bětky (moje kolegyně z práce) dostala parádní šatičky, od tety Ivety (Martinova kamarádka ze školy) zas opičku z ponožek a úžasnou vestu, kterou na podzim určitě dost užije. A žluté šatečky a overalek je od mé sestřenice.

A na závěr krásná kytice, tu jsem dostala od Martinových rodičů dodatečně ke svátku.

Krásný večer vám všem.

To to letí. Naše Elinka má právě dnes 2 měsíce. Je pořád hodná, krásně spinká a už se na nás začíná smát. 🙂

Také jí dost chutná. Váží cca 4,5 kg.

Takto krásně se na mě smála dnes ráno.

Každý den s ní je úžasný. Jsme moc šťastní, že ji máme. 🙂

Naše malá Elinka má dnes přesně měsíc. Tak dlouho si užíváme našeho štěstí. Pořád se na ni nemůžu vynadívat. 🙂

Navíc je moc hodná. Spinká, papá a kaká. Je prostě úžasná. A tak maličká. Před necelým týdnem vážila 3,2kg. 🙂

Za tu dobu už dostala spoustu dárků. Třeba od babičky a dědečka ze Slovenska dostala zlaté naušničky s beruškama, které ji dovezli ze Splitu. Od mé sestry s manželem dostala pro změnu naušničky a náhrdelník z bílého zlata a k tomu ještě spoustu oblečení.

Taky jsme našli pár přání ve schránce. 🙂

Ještě jsme Elince koupili její první album, kam budeme pravidelně vkládat fotky a dělat zápisky, aby jednou měla pěknou památku. 🙂

A co mě překvapilo nejvíc, tak pěkně naducaná obálka ve schránce s přáním a dárkem od Renušky. Reny, ještě jednou moc děkujeme. Moc hezky nás tvůj dopis překvapil. Elince přání vložíme do jejího alba a ovečka je už teď její kamarádka. Jen se podívej..

Měsíc jsem maminka. Martin je měsíc tatínek. Prožíváme ty nejkrásnější chvíle našeho života. 🙂