Rubrika: Něco o mě a tak různě..

První adventní víkend byl ve znamení pečení a taky úklidu. I když mám pocit, že uklizím pořád a stejně to není poznat. Máme linecky, kokosová kolečka a hvězdičky z lískových oříšků. Udělala jsem i těsto na perníky, ale s tím mně hodně pomohla Elinka. Vyválelal jsem těsto a ona vykrajovala, dávala na plech a pak také zdobila. Moc jí to bavilo a hlavně jí to šlo.

Oliverkovi perníčky moc chutnají. 🙂 Pouštíme si koledy, každé ráno děti hledají v adventním kalendáři překvapení a hlavně teď máme doma anděla…lítá tu a říká, že Oliver je náš malej čertík. 🙂 Dopis Ježíškovi poslán, stromeček koupený a neuvěřitelně se těším jak budou ti dva kulihrášci rozbalovat dárky. 🙂

Ještě fotka letošních adventních svícnů..vrchní pro nás a druhý pro moje rodiče.

Říjen byl pro Elinku dost zlomový měsíc. Má brýle. Protože já sama mám oční vadu, objednala jsem ji na preventivní prohlídku. Vždycky jsem si myslela, že skvěle vidí, ale výsledek vyšetření mě dost překvapil.

Brýle si vybrala sama a úplně bez problémů je nosí a je v nich k nakousnutí. 🙂

Školka je pořád fajn, umí nové písničky a básničky a já se vždycky moc těším jak pro ni půjdu a uvidím ten její rozzářený čumáček. 🙂

Z Oliverka už není taková placka a začal lézt, pořád se po něčem šplhá (miluje překážky), u sedačky si i stoupl…říká táta, máma, bába, tak tak, ham….ukazuje jak se má, jak je veliký, paci paci, jak mlaskne pusinka a moc rád dělá pápá. Úplně nejradši vyhazuje hračky z kočárku. Jen ty zuby mu pořád ne a ne vylézt. Má jen dva a poslední měsíc dost neklidný spánek. Já se pořád uklidňuju, že mu lezou zoubky a ráno koukám a stejně nic. 😀

Oproti Elince v 10 měsících má o půl kila méně, ale stejně jako ona zkouší co vydržíme. Moc dobře ví, co znamená ne, ale neposlechne a ještě se šibalsky dívá co já na to. 😀

Jsou to naše zlatíčka. 🙂

Další měsíc utekl rychlostí blesku a z mých broučků je zas o kousek víc štěstí. Elinka chodí do školky, má tam už i kluka a Oliver je jak z hadích ocásků. Už dávno neplatí, že kam ho položím, tam ho i najdu. Stále se plazí, ale sotva se otočím, už je jinde a nejčastěji u domečku Bublinky a snaží se za ní dostat. Když mu to zakážu, otočí se a „frčí“ pryč z pokoje, kam také nesmí. 😀 😀

Elinka je ve školce moc spokojená. Sice měla během září 2x rýmu a jednou i nějakou dvoudenní virozu (samozřejmě všechno chytl i Oliver), ale jinak ji neopouští nadšení. Jdeme do školky a už už poslouchám o Vítkovi, jdu ji vyzvednout po obědě a ona se nejdřív utíká rozloučit s Vítkem, který ve školce zůstává. Je to roztomilé a já trošku žárlím. 😀 😀

Musím uznat, že má školka na ni dobrý vliv. Učí se básničky, když vybarvuje omalovánky, tak se začíná soustředit, aby nepřetahovala a také nás poučuje, že se u jídla nemluví a po návratu z vycházky si máme umýt ruce. 😀

Oliver na to všechno kouká se svojí našpulenou pusinkou a říká „bbbb, abu, be, tááááta“ 😀 Ten je ale taky šikulka, už na osmiměsíční prohlídce předvedl paní doktorce jak umí dělat pá pá a teď k tomu přidal i ukazování jak se má. A pozor!! Má dva zuby. 😀

Před pár dny oslavil svůj první svátek a protože byl moc hodný, dostal i nějaké nové hračky. V jejich pokojíku to vypadá jak v hračkářství. 😀

Jsem šťastná, že je mám. Jen bych ten čas chtěla přibrzdit, moc rychle rostou…

Náš smíšek Oliver udělal za poslední měsíc velký pokrok. Začal se plazit a každým dnem to zdokonaluje a je to pěkný rychlík. Položím ho v pokojíčku a sotva se otočím je v chodbě a „valí“ do obýváku. Má moc rád, když si s ním v pokoji hraje Elinka. Začíná bořit kostky, které skládám na sebe, kutálí si před sebou balonek a z hracích hraček je u vytržení. 🙂 Umí říct tata, mama a nejvíc používá ham. 😀 A taky našel zalíbení v prskání. 😀

Ela je čerstvá školkačka a do školky se zatím moc těší a je nadšená. Snad jí to vydrží. Vyzvedáváme ji po obědě a když ji oblékám domů a ptám se jí jak bylo, tak mně řekne „já ti to řeknu až doma“. Také je víc mazlící a Olivera pořád objímá a pusinkuje a neustále nám říká jak moc ráda nás má..asi ty dopoledne, kdy je ve školce a nevidí nás chce nějak dohnat 😀

Také nám přišla patrová postel a ona jako správná velká holka spí nahoře. Pokojíček je téměř hotov a jen čekáme až dorazí nálepky na stěny a uděláme pokoj veselejší.

Sotva jsem si postěžovala, že Oliver neříká gagaga, tata apod. tak to začal dělat a dnes celý den poslouchám tata. Položit ho jen tak někde už taky nejde, okamžitě se přetočí, zacouvá si kam potřebuje a začíná se dost natahovat po hračkách, s kterými si zrovna Elinka hraje. To ještě bude veselo až jí začne „škodit“. A na kolínkách péruje nonstop. Co se ale u něj nemění, tak jeho chuť k jídlu a neustále dobrá nálada.

Elinka je čím dál větší fanatik do oranžové barvy, konečně češeme copánky, občas vystrkuje růžky a zkouší, co jí projde, ale stejně je to bezvadná holka. Je s ní veliká legrace a dost často nás dostávají její moudra do kolen. 😀

O víkendu jsme nechali vymalovat dětský pokoj, Martin položil nový koberec, přemontoval skříň na jiné místo a už jen čekáme na patrovou postel. Pak nalepíme spoustu samolepek na zdi a děti se sestěhují do jednoho pokoje. Já dělám pořádky v dětském oblečení, Ela asistuje a zkouší vše, co vidí a občas to horko dolehne i na ni…to si pak obleče zimní čepici, šálu a chodí a říká, že se musela obléknout, protože doma začal padat sníh. 😀

Kvůli odjezdu na dovolenou jsem ani nestihla přidat článek o dětech. Naše cesta vedla do Slovinska do Krajnske Gory, kde jsme byli už loni, ale to byl Oliver ještě v bříšku. Jedním slovem nádhera, krásná pohodová dovolená, z které se až nechce domů. 😀

Na Elince je vidět jak začíná chytat rozumy a co věta, to nějaká perla. Má moc ráda pohádku Prasátko Peppa a velmi často z ní používá nějaké hlášky. Další dost oblíbená je Včelka Mája, z které si začala pořád zpívat úvodní písničku. Oliverka si hlídá a moc se jí nelíbí, když na něj někdo kouká, nedejbože ho chce pochovat. To hned řekne „nemakat, Oliver je náš“.:-D

Na dovolené si vybrala tričko, jak jinak než oranžové. Miluje oranžovou a asi nebudu přehánět, když řeknu, že ho měla na sobě téměř 3 dny vkuse. Na ulici zastavovala kolemjdoucí a ukazovala jim oranžové tričko. Být to na nás, tak vybereme něco jiného, ale bylo to její přání a vidět ten šťastný výraz je k nezaplacení. Oliverkovi pomohla vybrat hračku, nejdřív zkoušela že i ona by takovou chtěla, ale tričko je tričko a tak se hračky bez řečí vzdala. 😀

Oliver objevil svůj hlas a zkouší jak moc dokáže pištět a křičet, pomalu se snaží dostat na kolínka a asi nás brzy sní, jak moc mu chutná.

Na cestu jsem jim přichystala maličkého kamaráda, ale o tom zas příště.

Čím dál častěji si říkám „zastavte ten čas“. Z mého miminka je tříletá slečná a i ten Oliverek mně roste nějak moc rychle. Už 14 dní se převaluje na bříško a pěkně cestuje po podložce, vykřikuje, pořád se všemu nahlas směje, sám si drží láhev s mlíčkem a je prostě úžasnej.

Elinka včera oslavila třetí narozeniny a bylo skvělé, že na oslavu přijela i babička s dědečkem z Trenčína. Někdy od února říkala, že by chtěla oranžovou koloběžku a kytaru, takže s výběrem dárků to bylo snadné. Navíc dostala i mini panenku s králíčkama, háčkovaného kamaráda, krásné oblečení a ještě nějaké drobnosti a hlavně kočárek. Konečně je z ní pravá holka a chce vozit. Z kočárku byla unešená asi nejvíc a teď si říká „maminka“.

Dort jsem tvořila já. Opět je s pudinkových krémem, dovnitř jsem dala borůvky, obalila v kokosu, polila čokoládou a naskládala nahoru jahodu a borůvky. Srdíčka jsou z marcipánu, okoukala jsem u jedné šikovné maminky.

Co vozí v kočárku kromě Oliverka a šatky v kterých slavila? O tom příště… 😉

Všechno nejlepší kočičko naše milovaná!

S menším zpožděním, ale přece…před pár dny „oslavil“ Oliver 4 měsíce a rovnou na své první dovolené. Vyjeli jsme si do Rakouska do města Gmunden, kde jsme strávili 6 krásných dní. Oliver je stejně dobrý cestovatel jako Elinka, a tak to pro něj byla hračka.

Za poslední měsíc udělal zas další posun. Vytahuje si dudlík z pusinky a dává zpět, hraje si s chrastítky a přendává si je z jedné ručičky do druhé, zkouší se přetočit na bříško, vykládá si a neustále se na nás směje. Je to malý smíšek. Na dovči se nechal tak „unést“, že spal 2x až do 7 hodin (chodí spát kolem půl osmé večer a většinou se budí na jídlo kolem půl šesté).

Dnes poprvé ochutnal mrkev, nejdřív ho to trochu zaskočilo, ale pak otvíral pusinku a říkal si o další. Tak doufám, že to bude stejně dobrý jedlík jako jeho sestřička.

Také má za sebou vítání občánků, kde byl moc hodný a Elinka rozesmála celý sál i pana starostu… To když Oliver dostal dárek a ona vykřikla „Elinka chce taky dárek“. 😀

No a Ela? Ta má za měsíc 3. narozky a je to už fakt velká slečna, která ví co chce. Takže už nějakou dobu posloucháme co vše chce dostat na narozeniny. 😀 Celý den nezavře pusu a pořád pořád mluví. Všimla si toho i paní učitelka z mateřské školky, kde byla na zápisu. Svůj slovníček už téměř opustila a mluví krásně česko-slovensky. 😀

A hlavně začíná být dost zamilovaná do Olivera. Poslední dobou je často u něj, hladí, pusinkuje, objímá a on jí to oplácí úsměvy, kterých má pro ni vždy dostatek….je krásný sledovat ty moje dvě zlatíčka jak se spolu sžívají a poznávají se.