Rubrika: Šití

Střihnout nebo říznout do nové látky se už tolik nebojím, naopak se moc těším na výsledek.

Střih na tričko jsem získala z nějaké anglické stránky a pravdou je, že jsem se u šití docela zapotila. Dost jsem totiž párala. Nepovedly se mně pěkně našít rukávky a na ramínkách to Elince odstávalo. Zůstanu příště u střihu z Ottobre, to Elince pasuje lépe.

Na leginky jsem vytáhla střih z Ottobre 4/2014, model č.8 a velikost 92. Jsou delší, ale do toho raz dva doroste. Na nich jsem si poprvé vyzkoušela všívat gumu. Celkově to byla hračka. 🙂

Teď už jen aby se oteplilo a Ela si nové oblečení i užila. 🙂

O víkendu jsme s Martinem malovali naši ložnic, po x letech, kdy byla vždy v nějakém žlutém odstínu ji máme bílou, nový koberec, trošku jsme popřehazovali nábytek a tak mám i šicí koutek. Ještě pár maličkostí, nějaké poličky na zeď, novou židli a pak se pochlubím. Už teď se mně tam šije skvěle.

Na čtvrtek jsem se opět domluvila s kamarádkou, že za mnou přijede a něco nového mě naučí. Než dorazila, vytáhla jsem si z časopisu střih a jednotlivé díly nastříhala. Přiznávám, že se mi třásly ruce, ale nakonec jsem do nové látky střihla.

Sešití trička je pro mě hračka, ale neuměla jsem řasení, které mně ukázala na několik způsobů a myslím, že jsem se velmi zdokonalila v lemování, ukázala mně jak se dělají aplikace, jak si upravit střih podle sebe a dalších spoustu zajímavých věcí.

Střih je z časopisu Ottobre 4/2014, model 11. Trošku jsem se bála, aby nebylo tričko Elince těsné přes ty její buclaté ručičky, ale sedí ji naprosto skvěle. Zase se cítím v šití o kus dál a už pomalu pokukuji po nějakém overlocku. 🙂

Jsem moc vděčná za tu dobrou duši, která má se mnou trpělivost a má chuť mě učit. Pro její děti jsem připravila dárek a ač byl takový malý, radost prý byla převeliká. 🙂

Elince jsem do šatníku ušila další dvoje tepláčky. Tentokrát žádná recyklace, ale nová teplákovina i náplety. Z těch šedých mám obzvlášť velkou radost, protože mají kapsičky. Ty mně nedávno naučila moje kamarádka a myslím, že kapsičky už nebudou chybět na žádných. 🙂

Střih je ze stránek www.sijtesnami.cz, je tam volně ke stažení.

Na začátku dubna jsem si řekla, že odkládám háček a budu se učit šít. Když se dívám na vše, co jsem se naučila a zvládla, tak mám ze sebe radost. Před sebou mám další výzvy a plány, co chci umět, šití mě totiž vážně chytlo. 🙂

Na pátek jsem se těšila jak malá holka. Přijela za mnou kamarádka, kterou jsem poznala na Modrém koníku (web pro maminky), aby mně trochu víc zasvětila do šití na stroji. Elinku hlídala mamka a já tak měla krásné čtyři hodiny na učení. 🙂

A stihly jsme toho vážně hodně. Nejenom, že jsem se dověděla zajímavé informace o látkách, jehlách, nitích a kde co nakupovat, ale naučila jsem se ušít oboustranou čepici, nákrčník a kapsičky na tepláky.. a hlavně jsem poznala skvělou kamarádku 🙂

Na čepky jsem použila úplet a tepláčky ukáži až příště, ještě mně chybí přišít náplety. 🙂 Overlock nemám, takže šiji jen rovnostehem, bude to tedy chtít ještě potrénovat obloučky, aby nedělala růžky.

Za 14 dní nás čeká malování ložnice, položení nového koberce a při té příležitosti vytvoříme i malý šicí koutek pro moje pokusy. Tak mooooc se těším, že jsme už včera v Ikea koupili menší stolek, který nám do pokoje skvěle padne. Také jsem si objednala časopis Ottobre, řezací podložku a kolečko a dalších pár nezbytností. Už ať to máme hotové. 🙂

Šití je vážně úžasný koníček.

Proč jsem se jen nezačala učit na šicím stroji dřív? Elinka už dávno mohla chodit ve věcech od maminky.

Zrecyklovala jsem staré mikiny a i když Ela nosí tepláky jen doma nebo na zahradě, tak s výsledkem jsem tak spokojená, že bych se ji v tom nestyděla pustit „mezi lidi“ 😀 Červené tepláčky jsou v pase na gumu, dvojbarevné na šňůrku. Tam jsem si poprvé zkusila na stroji vyšít knoflíkovou dírku. Našívání nápletu je pro mě už hračka.

Střih na tepláčky je volně ke stažení na stránkách www.sijtesnami.cz.

Našla jsem odvahu a střihla do nové látky. Je to úplet lehký jako pavučinka a skvěle se hodil na šáteček. Ještě než se vrátilo tohle šílené zimní počasí, stihla ho vyzkoušet minulý víkend, kdy nás fotila kamarádka. 🙂

Každý den studuji šicí stroje, techniky šití a postupy a věřím, že jednou se tu pochlubím i něčím jiným než jednoduchým střihem na tepláčky. Stroj mě baví čím dál víc. 🙂

Naposledy jsem u stroje seděla v listopadu, kdy jsem Elince šila povlečení do postýlky. Pak nebyl čas..až před pár dny jsem zase začala na internetu pokukovat po šití, obdivovat šikulky ve skupince na FB. Najednou jsem se přistihla, že na šití začínám myslet čím dál víc a prostě se chci něco naučit. Na šití se cítím dost levá, ale pořád jsem optimista, že se něco naučím.

Oprášila jsem stroj a na rozcvičku ušila pár malých tašek. Mají rozměr 30x30cm a jsou akorát na pečivo, které kupujeme s Elinkou skoro každý den.

Pak jsem z úpletu zkusila čepku, ale s výsledkem nejsem spokojená, takže jsem vypárala a zkusím znovu. Také pracuji na jednoduchém přehozu přes zábradlí na postýlce.

Spíchla jsem letní klobouček, který má být oboustranný, ale já na poprvé dělala jednoduchý. Má milion chyb a navíc by byl potřeba větší, ale mám z něj velkou radost a na písek na zahradě je dobrý. 🙂 Určitě ale zkusím znovu a pořádně.

Pracuji na tepláčkách pro Elu a začíná se mně dařit. Kvalitu konroluje naše Bublinka. Zatím spíš trénuji na starém oblečení, ale nějaké nové látky jsem také přikoupila..asi jako motivaci. 😀

Jdu šít, jdu to zkoušet. Krásný den Vám všem. 🙂

„Mám nemocného broučka,

bolí ho krk, ouška,

ležíme si v postýlce,

škrábem se na …..(prdýlce)“

To si teď s Elou zpíváme v novém slonečkovém povlečení. Od pátku je nemocná. Nejdřív rýma, k tomu aft v pusince a velké horečky, v úterý se objevila vyrážka a Ela prospala skoro celý den a celou noc. Včera jsem s ní frčela znovu k paní doktorce a vypadá to, že má naše sluníčko šestou nemoc. Už se lepší a začíná jíst i něco jiného než jen mlíko nebo smoothie. Jak jsem teď vděčná za naše buclaté miminko.. Zítra nás čeká kontrola. 🙂 A hlavně má už náladu na blbosti, takže vyfotit povlečení byl dost těžký úkol. 🙂

Šití byla tentokrát hračka. Asi díky Bublince, která fakt pomáhala.

Dnešní ráno bylo u nás zasněžené, Elinka se nemohla odlepit od okna, jak na sníh koukala. Ven ještě nesmí, tak si doma alespoň pouštíme koledy, přemýšlím nad dárky (pár dárků už dokonce mám koupených) a zrovna jsem pár pěkných věcí objednala z e-shopu KOJENECKÉ OBLEČENÍ.

A co vy? Už se chystáte na Vánoce? 🙂

Konečně jsem se odhodlala střihnout do nové látky, kterou jsem objednala Elince na povlečení. Šila jsem přesně podle „ikeáckého“, co už doma máme. Kamarádka mně poradila, abych z každé strany měla jiný vzor a jsem za to velmi ráda. Přiznávám, že jsem se u šití dost natrápila, ale s výsledkem jsem moc spokojená. Nezlobil mě stroj, ale moje vlastní nepozornost.

Říká se „dvakrát měř, jednou řež“ (v mém případě stříhej). To jsem sice dodržela, látku jsem střihla správně, ale u šití jsem si nedala pozor a tak otvor na vložení přikrývky vznikl na opačné straně. Ani nechtějte vědět, jak jsem byla na sebe naštvaná. Samozřejmě jsem na to přišla až po došití celého povlečení.

No nic, vydýchala jsem to a večer k tomu sedla znovu. Všechno jsem vypárala a sešila znovu, tentokrát naštěstí správně.

Ještě zbylo kousek látky, ze kterého vznikl malý medvídek a v plánu mám i malé polštářky do postýlky.

Sladké sny a vyspinkej se do růžova, princezno naše. ♥