Ela 5 let a 7 měsíců a Oliver slaví 3. narozeniny

A je to tady. Z malého miminka je tu najednou velký kluk, který pusu nezavře, miluje auta, vláčky, pohádky, knihy a nás! Oliverek má už 3 roky a v sobotu je i oslavil. No oslavil, kvůli všem těm opatřením se slavilo jen doma s maminkou, tatínkem a sestřičkou. A on stejně dál tvrdí, že má „dvě roky“.

Dostal krásnou knihu s příběhy o autech, plyšového pejska (ty on moc rád), háčkovaný dárek ode mě, autíčko a hlavně velký ponk. Rád ťuká kladívkem a malou pilkou se snaží přepůlit postel, skříň, dveře…co mu zrovna stojí v cestě. 🙂 A z ponku se radovala i Elinka. Teď oba kutí a Ela říka, že jsou „dílníci“ a Oliver tomu nasadil korunu, když dovrtal a řekl že je odborník. Pak povýšil a už je prý šéf. 😀

Je krásný ty dva sledovat. Je dost jiný, než byla Elinka. Je víc mamánek a občas uřvánek. 😀 Když není po jeho, tak hned slzy jako hrachy. Před koncem roku jsme „sekli“ s dudlíkem. Vzal to dost v pohodě, ale vidím, že má ještě pořád problém s usínáním. Ale tak máme nový rituál. Kromě toho, že se téměř každé ráno budím v jeho posteli (v noci si mě vždy zavolá), tak se mnou i usíná. Já tedy spím většinou dřív než on, protože mě hladí po vlasech, po tvářích.. Nestěžuju si, je to hezký a jsem ráda dokud mě chce. 😀

Elinka je naše ukecané štěstí. Mluví mluví a mluví. Místo panenek obléká do šatiček dinosaury, pořád něco kreslí a vystřihuje a lepí a vymýšlí tolik blbin, že kolikrát nevěřím vlastním očím. Pořád chodí do školky a poslední dobou tam i často spinká. V prosinci byla na oční kontrole, která opět dopadla velmi dobře. Už nemusí každý týden na oční cvičení, okluzor i nadále na 1 hod denně a pokud další kontrola v červnu dopadne zase dobře, tak se okluzoru zbaví natrvalo. To světlo na konci tunelu už je kousek a tak se opravdu poctivě snažíme, ať jsme úspěšně v cíli. 🙂

Na Vánoce oba dostali vše, co si přáli a o co psali Ježíškovi. Měli dovoleno si říct o 4 věci. Ježíšek jim donesl věcí mnohem víc a vidět tu radost a ty jiskřičky v očičkách bylo to nejhezčí. A tak se teď Oliverek raduje z foťáku a už si jej nemusí půjčovat od Elinky, má plno doplňků k dřevěné železnici, parádní garáž na auta…Elinka si nejvíc přála mluvícího jednorožce, o kterém si myslím, že je úplná blbost, ale tak moc si ho přála, že se Ježíšek přemohl. 😀 Každý dostal i Albi tužku a já si říkám wau, to jsme měli koupit už dávno. Opravdu skvělá věc.

Hlavně ať jsou zdraví, miláčci naši.