Archiv pro měsíc: Červenec 2014

Háčkovaná příšerka „Cthulhu“

Je malá, je zelená a jmenuje se Cthulhu. Představuji vám první postavičku z knihy „Háčkované příšerky“. Tuhle knihu jsem dostala na narozeniny od Martina a do háčkování jsem se dala hned druhý den. Jenže jsem jaksi zapomněla a příšerku vám ukazuji až dnes.
Háčkovala jsem z příze Camilla a celá příšerka má 6cm. Byla to piplačka. 🙂 Navíc nákresy v knize jsou pro mě hůř pochopitelné, takže jsem se zabavila na celé odpoledne. 🙂
Zaujalo mě prazvláštní jméno této příšerky, které vlastně doteď neumím ani vyslovit. Pátrala jsem na internetu a našla, že Cthulhu je fiktivní obrovská nestvůra vyskytující se v dílech H.P. Lovecrafta. Je často zmiňována především v anglicky psané scifi a fantasy jako něco extrémně děsivého či jako extrémní zlo. Ani výslovnost jména není zcela jasná.
Ale moje Cthulhu naopak vypadá jako mírumilovná maličká zelená příšerka. 🙂
Přiháčkovala jsem poutko a mám novou ozdobu na klíčích.
V knize je více jak 20 předloh na různé potvůrky. Těším se, až zas nějakou vyzkouším.
Krásný letní večer vám všem. 🙂

Tropický víkend plný dobrot

Neuvěřitelně horký víkend je za námi a u nás dnes navečer konečně zapršelo. Skoro jsem nevystrčila nos z domu, protože v tom horku mně nebylo zrovna nejlépe. V sobotu jsem se chtěla opalovat, na slunku jsem vydržela půl hodiny a pak se z toho do večera léčila. 🙂
Ale večery jsme trávili s Martinem u našich na zahradě v altánku. Mamka připravila dobroty, podávalo se vychlazené pivečko a užívali jsme si až do úplné tmy.
Už jednou jsem psala, že altánek dělal můj taťka. 🙂
Stihla jsem vyfotit i zelený mečík. Cibulky si mamka dovezla z Anglie.
V sobotu jsem na snídani udělala jogurtové lívanečky s jahodovou marmeládou, šlehačkou a lesními jahodami, které jsme nasbírali na dovolené. Dozdobila jsem grankem. Byla to kalorická bomba. 🙂

A ne jediná. V týdnu jsem z malin, které jsme dovezli, upekla buchtu. Zbytek malin jsem zamrazila.
Mamka nás teď pořád zásobuje rajčaty, okurky, cuketami a vším možným. Na ukázku pár fotek z království mamky.
Loni jsem našim rozmnožila pár kaktusů a už letos některé kvetou nebo se chystají. Květ bude větší než sám kaktus. 🙂
..jsem zvědavá, jak velký meloun vyroste. Zatím je to prcek.
Miluju šopský salát, takže ten dělám opravdu často, ale zkouším i nové věci.
Z cukety jsem udělala buchtu.
A pak jsem vyzkoušela cuketovou polévku. Byla tak výborná, že se podělím o recept, který jsem si při vaření mírně upravovala.
300g cukety nakrájené na malé kousky (dala jsem několiknásobně více, celou cuketu a bez semínek)
2 lžíce másla
1 malá cibule nakrájená najemno
1 stroužek česneku (dala jsem 3 stroužky)
2 snítky čerstvého tymiánu (já použila sušený)
0,5 l zeleninového vývaru
0,2 l smetany ke šlehání (příště zkusím smetanu na vaření, ať je to dietnější)
sůl
pepř
Na másle jsem podusila cibulku a česnek. Přidala jsem cuketu, tymián, vývar a smetanu. Osolila jsem, opepřila a pořádně povařila. Polévku jsem pak rozmixovala. Kdo chce, může si na talíři přizdobit zakysanou smetanou. Celkem rychlé a velmi dobré. 🙂
Asi si říkáte, že jsme si o víkendu pořádně dopřávali. Je to tak. Nedávno jsem konečně koupila smaltované pekáče a tak jsem poprvé dělala pečínku. Výborné, ještě teď se olizuji. Dělala jsem z víc jak kila masa, tak budeme mít na pár obědů do práce. 🙂
Jen tak masíčko se salátem. Hm, to je dobrůtka. 🙂
O víkendu u nás začali žně. Rychle jsem vyblikla z balkonu kombajn. To je pro mě známka, že léto bude raz dva pryč a opět se začneme připravovat na zimu. Tento pohled a ani ta představa mě zrovna moc netěší.
A ještě překvapení, které mně dovezl minulý týden pošťák. Něco podobného se mně dlouho nestalo. Náhodně jsem na internetu narazila na soutěž s Tchibo a odpověděla jsem na jednoduchou otázku a světe div se, já jsem fakt vyhrála. 🙂 Bylo to ještě před dovolenou a úplně jsem na to zapomněla.
Výhra mě udělala velkou radost. Košíky se vždy hodí a poukázka na 300 Kč nákup taky nezůstane ladem. 🙂
Dost mně potěšilo, že gratulace byla napsána rukou. To se dnes už tak nevidí.
Na závěr ještě přidám starou fotku naší Jůůůlinky. Zítra to budou dva roky, kdy zavřela očička. I když máme naši lumpajdu Bublinku, Jůůůlinka bude mít v našem srdíčku navždy místo… pusu beruško ♥
Vám všem přeji krásný začátek týdne, děkuji za vaši návštěvu a komentáře, které mě vždy potěší.

Naše dovolená aneb „dobrý deň, pán Dubák“

Týden na Slovensku utekl jako voda a už už jsem opět v práci. Strávili jsme ho na středním Slovensku, kam Martin s rodiči jezdí už od mala. Já tam byla letos potřetí.
Je to úžasná samota, kde je jen rodina a všude kolem lesy, vůně hřibů, pasoucí se krávy a naprostá pohoda.
Tentokrát s námi jela i Bublinka. Do „batůžku“ dostala zásobu mrkve a mohlo se jet.

Na cestování je skvělá. Během jízdy je schopná spapat nějakou dobrotu a dokonce se umí i napít z ruky. Už dřív jsme jí koupili velkou plátěnou přepravku, která je určena menším psům a kočkám. Má tak aspoň pohodlí a může se spokojeně během cesty natáhnout. A že toho fakt využívá.
Každý den jsem jí vzala ven, aby vyzkoušela nové vodítko. Moc se jí venku líbilo.
Spoustu času jsem zase strávili v lese. Hřibů sice nerostlo tolik jako loni, ale i tak jsme s Martinem při jedné vycházce našli 30 dubáků. Už loni jsem se zmiňovala, že každého hřiba zdravíme „dobrý deň, pán Dubák“. 🙂
A když jsem nebyla v lese, běhala jsem po loukách a trhala bylinky. Dovezli jsme si opravdu velkou zásobu mateřídoušky, třezalky tečkované, očanku a violku. Takže suším, suším, suším. O třezalce se říká, že roste jen tam, kde je opravdu čistý vzduch. Ale o bylinkách až příště.
Před cestou domů jsem sbírala rodičům kuřátka na guláš. U nás už vůbec nejsou a tam je jich spousta. Za odměnu jsme měli s Martinem dnes guláš na oběd. 🙂
Taky jsme si dovezli misku malin a kelímek lesních jahod. Jaké dobroty z nich udělám, tak o tom taky až příště. 🙂
Na závěr malá ochutnávka letošních hřibů.
Tuhle červenou krásku jsme samozřejmě nechali v lese. 🙂
Prožili jsme krásnou dovolenou a už teď se moc těšíme, až se tam znovu vrátíme.

Nové korálky s motýlkem

Probírala jsem se náramky a korálky, které jsem tvořila. Chtělo to menší obnovu, tak jsem si jen tak pro radost vytvořila dva ketlované náramky, náhrdelník a naušnice.

A nejen tak, ale i proto, že jsem šla v pondělí po dlouhé době do práce, tak abych udělala parádu. 🙂
Na fotce to není moc vidět, ale kromě zelených a průhledných korálků jsem přidala i jemně růžové kostečky.
Pak jsem v krabici s korálky narazila na motýlka (starý náhrdelník) a teď mně bude dělat ozdobu na kabelce.
Jak se znám, tak zas na dlouho krabici s komponenty odložím, cestou z práce se zastavím v galanterce a domů přinesu kupu klubíček na háčkování. 🙂
Přeji vám všem krásný večer. A já se vydávám směr Slovensko.

Mátový sirup, dobroty a střípky ze zahrady

Opět se opičím po mamce a vyzkoušela jsem tentokrát sirup z máty.
Máta roste našim na zahradě (na mém bylinkovém záhonku). Už mám něco nasušeno na čaj, něco použijeme na mochito a zbytek padne na sirup.
Recept:
větší svazek máty
1kg krystalového cukru
20g kyseliny citrónové
2 citrony
2 litry převařené vody
Mátu jsem opláchla, nastříhala (i se stonky) a namočila do ne zcela zchladlé převařené vody. Přidala jsem dva rozkrájené citrony a nechala louhovat cca 48 hodin.

Pak jsem vše zcedila přes plátno do hrnce a dala jsem ho vařit. Na mírném plameni. Přidala jsem cukr, kyselinu citrónovou a důkladně míchala. Jakmile se cukr rozpustil, nechala jsem přejít varem (3 minutky). Mírně zchládlý sirup jsem naplnila do sklenic, víčko přetřela rumem a bylo hotovo.
Je výborný, velmi chutný, tak vyzkoušejte.
Tohle je už druhá várka, tu první jsem skoro nestihla ani vyfotit. Sirup je totiž velmi dobrý, připomíná mně to nějaký ledový čaj. 🙂
V týdnu Martin u našich otrhal višeň. Višní bylo pět a půl, takže ani na jednu dávku marmelády.
Ale koláč byl výborný. U Livien jsem našla recept na super rychlý jahodový koláč. Jahody nemáme, dala jsem tedy višně. A už jsem ho pekla dvakrát. Měl velký úspěch.
Mlsáme všichni, takže o svoje dobroty nepřichází ani Bublinka. Petržel, mrkev, salát…všechno jí chutná.
Dostali jsme ještě trochu rybízu, ten jsem omyla, osušila a dala zamrazit. V zimě z něj bude výborná buchta.
Postupně suším majoránku, mátu a levanduli. Už se těším, až si nasuším mateřídoušku na čaj. Tu si snad za pár dní natrhám na Slovensku, kam míříme za odpočinkem.
Na zahradě u našich postupně začínají zrát rajčata, papriky, okurky. Všeho je taková spousta, že jsme nakoupili balkánský sýr a budeme se jím živit asi každý den. Zatím jsem ho dělala z našich okurků a kupovaných rajčat, ale dnes jsem poprvé otrhala rajčata u našich.
Ještě že tu mamku mám, díky její péči o zahradu máme přísun vitamínů celé léto.
Už velmi brzy začnou zrát ostružiny. Letos jich bude požehnaně. Uvidíme, co s nimi má mamka v úmyslu.
Přeji Vám všem krásný víkend a přidávám dvě květinové fotky ze zahrady. 🙂

Fialky od Ivanky

Před chvilkou zazvonil pošťák a měl pro mě balíček. Když jsem si přečetla, že je od Ivanky, hned jsem věděla co bude uvnitř.
Ivanka mně nedávno slíbila poslat lístky fialek. Ale že jich bude tolik, to mě zaskočilo!
Všechny lístky navíc označila šťítky, abych věděla na jaké barvy se mám těšit. Všichni asi víme, jak „šetrně“ se pošta k balíčkům chová, takže tři cedulky z lístků upadly. Nevadí, bude aspoň překvapení.
Teď už se vzpamatovávají ve vodě a já budu netrpělivě vyhlížet první kořínky.

V pondělí už jdu do práce, tak ti Ivanko pošlu tu světle modrou, kterou jsi psala, že nemáš. 🙂
Ještě jednou. IVANKO, DĚKUJI MOC!!! 🙂 Moc jsi mě potěšila. Je to můj první „blogový“ balíček. 🙂

Dečka č.19 a dobroty ze zahrady

Venku to včera na začátek léta nevypadalo, ale zábavu jsem si našla i tak. Stačilo klubíčko Sněhurky, háček č.2, vybrat předlohu a během jednoho dne vznikla nová dečka s číslem 19. Předloha je z časopisu Diana háčkování-filetové vzory č.59.
Vyfotila jsem ji s poslední gerberou, kterou mám ještě z narozeninové kytky od rodičů (od půlky června).
Průměr dečky je 25cm.

Trošku mně práci stížil problém s háčky. V zápalu jsem dva zlomila. Nevím jestli to byla jen náhoda, ale stalo se mně to poprvé. Naštěstí pomohla kapka sekundového lepidla a montážní páska na zpevnění. Jsem zvědavá, jak dlouho teď háčky vydrží.
Ještě než se dostanu k dobrotám ze zahrady, ukáži vám, jaký obraz bude brzy zdobit náš domov. Je plný lásky a nedávno nám padl do oka. Mám štěstí, protože téměř vždy se nám s Martinem líbí stejné věci. 🙂
A teď zahrada.
Konečně začínají uzrávat rajčata. Nemůžu se dočkat až se do tohoto červeného zázraku zakousnu.
Dnes ráno jsem u našich otrhala úrodu salátových a normálních okurek. Určitě kromě zeleninového salátu udělám i okurkovou šťávu.
V neděli jsem z jednoho keříku otrhala rybíz a jsem upekla výborné muffiny.
I když z nich šel hůř sdělat papírový košíček, jen se po nich zaprášilo. Z dvaceti muffinů do rána nezůstal jediný. 🙂
Určitě je vyzkoušejte, jsou i s kokosem. Recept najdete TADY
Krásný letní den vám všem.