Helena Pargačová Lišková
Tentokrát jsem to dovedla opravdu do dokonalosti a na stránky nekoukla víc jak měsíc. 😀 Děti ale nečekají a rostou a tak to shrnu za celé léto. V červenci u nás proběhlo měření a Elinka se vytáhla do 117cm a Oliverek 98cm.
Co to šlo, chodili jsme přes léto na koupaliště. Elinka jak ryba ve vodě a Oliverek „trpěl“, do vody se mu moc nechtělo. Sranda pozorovat jak je každý jiný. Naštěstí mám nejhodnější rodiče, kam šel Oliver mnohem radši než na koupaliště. Ela se mohla vyblbnout jak potřebovala a oba byli spokojení. Dvakrát jsem ji vzala i na večerní koupání, to byl aspoň zážitek.
Říkala jsem si, že bych ji letos chtěla naučit plavat. Ale nebylo potřeba zasahovat. Elinka se během léta naučila potápět, pod vodou válet sudy, hravě vyšvihne 3 kotouly na jeden nádech (na dovolené to ještě vylepšila a na jeden nádech těch kotoulů bylo šest), lovit ze dna věci a dokázala na šířku přeplavat bazén. Vestu úplně odložila, plavací kolo nebo rukávky brala jen v případě, když jsem si chtěla zaplavat. Jinak celou dobu ve vodě bez jakýchkoliv pomůcek.
Skoro na závěr léta vzal Oliverek koupaliště na milost a vydržel tam celé odpoledne. Do velkého bazénu sice nešel, ale v brouzdališti si pohrál pořádně 🙂
Na závěr prázdnin nás čekala dovolená u moře. Nejdříve dvě noci ve Slovinsku a pak přesun do Chorvatska. Cestu tam i zpět oba hravě zvládli, počasí nám přálo, sluníčko pálilo, voda jako kafe a všude spousta koček. Pro naše děti ideální kombinace. Oliverek překvapil a voda se mu líbila, vozil se na člunu nebo letadýlku, Elinka z moře občas jen vykoukla, aby se najedla a pak zas šup do vody. Chodili jsme večer na vycházky, krmili místní kočky (z domu jsme vezli pytlík granulí) a užívali si té pohody. Jen návrat do chladného počasí u nás nic moc. 😀 (mimochodem ježka vrátila zpět do vody)
A pak už školka. Elinka zkušená, ale pro Oliverka to byl velký den. Skoro nám pusu zapomněl dát. S Elinkou si to fakt užil. I když říkal, že tam už nepotřebuje jít, tak druhý den šel rád znovu
…no vydrželo jim to tři dny a Elinka s velkou rýmou doma. 😀 Tak si užíváme opět spolu doma.
Co to jde, trávíme letošní léto na koupališti. A občas si Ela bere s sebou svoji panenku, které říká Verunka. A tak jsem se jeden den (před měsícem 😀 ) dověděla, že Verunka NUTNĚ !!! potřebuje plavky.
Byla to piplačka pokus omyl, ale přání jsem splnila a Elinka je nadšená.
Tohle se moc nepovedlo. Měla být Elince na narozky, ale tak mě zbrzdila borelioza, že jsem ji nebyla schopná dodělat….pak moc práce a všeho do toho, že jsem ji dokončila až skoro dva měsíce po narozkách.
Ale jak ji Elinka uviděla, byla to láska na první pohled a hned bylo mamince odpuštěno.
Moc v tom kočku nevidím, ale Ela řekla, že je to jasná kočka Líza. Našla jí šatečky, ozdobila packu a ocásek a nedá ji z ruky.
Háčkovala jsem z příze Mink, háčkem č.4, podle kupovaného návodu z FB. Na výšku má 39cm.
Když jsem poprvé šila Elince kalhotky, netušila jsem, že je bude nosit ještě za rok a půl. I po dlouhé době vypadají jak nové a velikostně ji stále sedí. Má je fakt ráda, nejdřív bere ty ode mě, takže je mám nonstop na praní. Nedávno mně řekla, že kupované už nechce. 🙂
Zbytků látek jsem měla až až, tak jsem se pustila do nových a tentokrát o číslo větších. Moje milá kamarádka, která původní střih vymyslela, byla tak hodná a poslala mně ještě větší verzi. 🙂
Je to piplačka, ale jsou tak super, že to pro Elinku ráda udělám. 🙂
Pyžamo je v mém seznamu na prvním místě. A protože se první kousek povedl, Oliverkovi je v něm příjemně, rovnou stříhám na další. Tentokrát i Elince.
Tričko je podle střihu z Ottobre 4/2014, model 11, velikost 92. Kraťásky podle obyčejného jednoduchého střihu, který najdete TADY. Na Oliverka jsem brala velikost 4.
Oliver fakt nadšený, ale pak mu to nedalo a ptal se, proč má každý rukáv jiný. Vysvětlila jsem mu, že aby pyžamko něčím zajímavé. Asi mně moc nevěří, protože se na mě soucitně podíval a říká „Ty si to spletnula, že? Ale to nevadí“. 😀 😀
Poslední měsíc přinesl jednu velkou zásadní novinku. Těsně po narozeninách čekala Elinku velká kontrola na očním. Ve finále to nebyla až tak velká kontrola, protože se paní doktorka rozhodla, že rozkapávat oči bude až příště, ale konečně jsme slyšeli to vytoužené „Elinka už nemusí mít okluzor“. 🙂 S Elinkou jsem to oslavila návštěvou hračkářství, McDonaldu a prostě jsme si udělaly hezké holčičí dopoledne.
V červnu jsem slavila narozky i já a jako speciální nechtěný dárek jsem dostala antibiotika na boreliózu. Jedno jediné pidi klíště a tolik problémů co kvůli němu mám. Tou dobou jsme odjížděli na prodloužený víkend do Grazu. Kromě prvního večera bylo překrásné horké počasí. Všichni jsme si to užili, jedno dopoledne jezdili vláčkem, navštívili Skanzen.
Oliverek se taky podíval k lékaři. Rozbil si hlavu. Podle jeho verze normálně seděl na sedačce a díval se na pohádku. Plakal, krev mu tekla a naše statečná Elinka u něj stála, držela mu na ráně ručník, plakala a zpívala mu Malé kotě (to jim zpívám od narození). Já mezitím sháněla odvoz do nemocnice. Cestou se Oliverek uklidnil a když jsem ho nesla na chirurgii, procházeli jsme kolem obchodu (hodně dobrý nápad mít hračkářství v dětské nemocnici :-D), tak mně důležitě hlásil, že tam mají auta. Dostal 4 mašličky a zatáhl mně do obchůdku.
Ještě před přísným opatřením Slovenska jsme stihli víkend u babičky a dědečka v Trenčíně. Tentokrát jsme byli pořád někde. I hrad jsme prošli.
A snad nám bude sluníčko přát a budeme si užívat koupání.
Někde na mě vykoukl střih na oboustrannou tašku Milly od Pattydoo. Rovnou jsem si střih uložila s tím, že by to mohl být pěkný dárek na konci školního roku pro paní učitelky. Elinka dostala za úkol zjistit oblíbenou barvu, abych se co nejvíc trefila a spolu jsme vybraly látky.
Šilo se skvěle, jen rozžehlování klasickou velkou žehličkou je pěkná otrava, tak jsem si také udělala radost a už mám na podobné kousky doma malou pidižehličku Prym. Je skvělá.
Vnitřek červené je jednobarevná tmavě červená, barva ale nešla zachytit na foťák. Střih i s videonávodem najdete TADY.
Letos jsem nachystala dárek ještě pro jednu paní učitelku, která vlastně do Elinčiné třídy také patří.
Ke každému dárečku sladká dobrota a mohla jít Elinka rozdávat 😀
Snad jsem se trefila do vkusu a dárky udělaly radost. Mně ta taška přijde tak skvělá, že vybírám látku i pro sebe a mamku.
