Autor: heliskacz

Je to pravda. S příchodem dětí ten čas letí nějak moc rychle. Jako dnes si pamatuju, když jsem uviděla na testu dvě čárky, pamatuju si první pocity, ultrazvuky i okamžik, kdy poprvé vykoukl na svět.. A dnes? Dnes tu běhá čtyřletý blonďáček, který má zrovna období neustálého se urážení. 😀

Milovala jsem, když o sobě mluvil v ženském rodě a fakt jsem moc šťastná, když mně i teď občas řekne „mám tě láda“ 😀 Téměř každou noc si mně zavolá do postele a tak se ráno co ráno probouzíme vedle sebe. 😀

S Elinkou jsou to bezva parťáci. Miluje auta, dinosaury, jeřáby, pohádky, knihy, lego…je toho spousta. Od listopadu jsem si je nechala ze školky doma a šli až tento týden. Celou mateřskou jsem si maximálně užila a jsem za to vděčná.

Máme za sebou krásné vánoční svátky, kdy oba pod stromečkem našli vše co si přáli. Začátek ledna patří Oliverkovi, kdy měl na narozky slíbené nové kolo a myslím, že i oslava se vydařila. Dort opět pekla moje maminka a já jen zdobila. 🙂

Návrat do školky oba zvládli na jedničku, hned tam spinkali a vše bylo bez problémů. Jsou to moji šikovní rarášci. Elinka jeden den přišla s tím, že umí počítat do stovky, dva dny na to už frčela až do dvoustovky. Celé dny si malují nebo hrají s legem, albi tužkou, koníkama nebo hrajeme člověče, nezlob se a nebo slepičky v kurníku. Od půlky září máme nového člena rodiny, kocourka Kokiho a všechno je zas trochu veselejší.

Jen tak přemýšlím, když měla čtyři roky Elinka. Na narozky také dostala první klasické kolo, Oliverek zrovna začal chodit a Elinka ve školce způsobila menší potopu v koupelně. 😀