Autor: heliskacz

Ušanka pro Elinku

Jsem to ale ostuda. Ela je na světě už přes čtyři měsíce a teprve teď jsem pro ni uháčkovala něco na oblečení. Je pravda, že jsem háčkovala deku do kočárku i postýlky, ale nic jiného.
Teď se tedy dočkala pořádné ušanky. Je z příze Dolphin Baby, použila jsem háček č.4,5 a začínala jsem na 16 dlouhých sloupků. Dál jsem už pokračovala polodlouhými sloupky.
Z Dolphin se háčkuje krásně a čepka je raz dva hotová. Však už tvořím další. 🙂
Elinka moc ochotně pozovala. 🙂
Na čepku jsem použila nový háček, zakoupený na výstavě Hobby-Kreativita v Brně. Jsou prý německé a paní je dost vychvalovala. Musím uznat, že se s ním háčkuje vážně dobře.

Když plete babička..

..tak vždycky vznikají krásné věci. Jako malá jsem měla nový svetr nebo čepku co chvíla. Dodnes nemůžu z hlavy vymazat svetr s vypleteným delfínem, jak byl krásný. Nebo třeba čepku, kterou obdivovala nejedna paní učitelka a chtěla po mojí mamce předlohu. I já si často hrála s jehlicemi a občas i něco docela pěkného upletla, ale na mamku jsem nikdy neměla. A dnes se stejně nejvíc chytám háčku. 🙂
Elinka ještě byla v bříšku, když začala moje mamka plést. Dostala dva krásné svetříky a protože do nich už skoro dorostla, tak se vám v nich postupně ukáže. Dnes je na řadě první, růžovo-bílý s kapuckou.
Je jemný, nekousavý a Ela je v něm spokojená. 🙂
Tento víkend jsem se byla podívat v Brně na výstavě Kreativita-Hobby. Spousta krásných věcí, šikovných lidí a fajn atmosféra. Na příští výstavu se těším už teď a určitě bych si chtěla nějaké techniky i vyzkoušet. Tentokrát jsem tam byla jen tak na otočku. Koupila jsem pár věcí, jako třeba tyhle knoflíky. Abych namotivovala moji mamku na další svetřík pro Elinku. 🙂
Mamko, děkujeme za svetřík a už se těšíme na další. 🙂

Dobroty z kuchyně a poděkování Jance

Opět jsem si vzala příklad z mojí mamky a pustila se do křížal. Když Ela spí, tak krájím a suším jablíčka. Minule jsem psala, že už asi vím o co si napíšu Ježíškovi. A opravdu si napíšu o sušičku. 🙂 Je to bezva pomocník. Půjčila jsem si ji zatím od mamky a moc se mně to zalíbilo.
A protože Ela oslavila 6.října 4 měsíce, nastal čas na příkrmy. Včera poprvé odzkoušela 2 lžičky mrkvičky. Nejdřív se tvářila dost překvapeně a byla trochu zaražená, ale nakonec zjistila, že je to mňam a pěkně mlaskala. Dnes spapala půl skleničky. Ale není nad domácí a na zahradě u rodičů je mrkve spousta, pustila jsem se do výroby mrkvového pyré. Všechno zamrazím a naše sluníčko bude mít na zimu pěknou zásobu. 🙂
Kytiček není nikdy dost, tak jsem pro vás vyfotila nádherné gerbery, které před pár dny dostala moje mamka na narozeniny.
A na závěr ještě jedno VELKÉ poděkování Jance z blogu www.meradosti.blog.cz. Janko, ještě jednou moc děkuji za krásné psaní, které jsi mně poslala. Lístečky nadutě jsem hned zasadila a zatím vypadají, že se jim v půdě líbí. No a Elinka měla z nového kousátka velkou radost. Takto si s ním hrála dneska večer. Janko, moc děkujeme za úžasné překvapení. 🙂
Krásný večer vám všem. 🙂

Ela má 4 měsíce

Ten čas tak letí. Ani se mně tomu nechce věřit, ale naše beruška má dnes 4 měsíce. Roste jako z vody, chutná ji a vypadá jako spokojené miminko. Papá 5x denně a spí celou noc. Na bříško ji dávám každou chvilku. Takto se vyvalovala dnes dopoledne. 🙂
Minulý týden na očkování dostala dvě včeličky. I to snášela celkem v pohodě. Jen byla víc spací a měla teplotu. A když nespí, tak si vykládá a pořád se na nás, na všechny okolo nebo na sebe v zrcadle usmívá. Jen vyfotit to moc nejde. Namířím foťák a úsměv ztuhne. 😀
Naše sluníčko. Náš poklad. Naše všechno. ♥
Zítra začneme zkoušet příkrmy, tak jsem zvědavá. 🙂

Podzim nebo jaro?

Kvetoucí stromy na podzim či v zimě jsem občas viděla v televizi. Teď to ale vidím na vlastní oči u rodičů na zahradě. Podzim nepodzim, mladá jabloň to vidí jinak a je plná krásně voňavých květů.

Celkově je zahrada stále rozkvetlá. Růžička se jmenuje „Helenka“
Ještě nedávno bylo u nás hlavní téma švestky. Těch se naštěstí urodilo dost a tak můj taťka s Martinem budou opět pálit slivovicu. 🙂 Začínají ořechy, na které rády s mamkou chodíme. Z loňska máme velkou zásobu, ale sběr ořechů nás tak baví, že chodíme i letos. A do toho ty jabka. Sotva mamka pozavařovala co se dalo, tak už zase krájí, strouhá a zavařuje jabka, aby měla zásobu na štrůdl. Občas udělá vynikající kompot s hřebíčkem a teď suší křížaly. Ani si nepamatuju, kdy jsem naposledy mamku viděla jen tak sedět. 🙂
A já? Já si jedno jablíčko zkusila uháčkovat a docela se povedlo. 🙂
Na křížaly se taky chystám. Zkusím sušit v troubě nebo si půjčím sušičku od mamky. Už asi vím co si budu přát od Ježíška. 🙂
Včera jsem pekla tvarohovou buchtu podle Blanky. Já z ní tak nadšená nejsem, ale Martinovi moc chutnala. 🙂 Srdička jsou z kakaa přes šablonu.
Pokud Elinka spí nebo si hraje na „hrací dece“, tak něco šmodrchám, háčkuji a taky často pářu. 😀 Tolik času na tvoření ale už nemám. Když si zrovna nehrajeme doma, tak jsme na vycházce. 🙂
Krásné podzimní dny vám všem.

Lipno

Ještě před narozením Elinky jsme věděli, že chceme jet v září na Lipno. Zda to klapne nebo ne, už bylo ve hvězdách, vše záviselo na tom, jestli bude Ela zdravá. Celé tři měsíce byla v pohodě..až do minulé neděle, kdy začala kašlat a chytla rýmu. V pondělí jsem s ní raději zašla k paní doktorce, která nám předepsala sirup na kašel a kapky do nosu. Cestu nám naštěstí dovolila, jelikož byla Elinka bez teplot a že je fuk jestli rýmu budeme léčit doma nebo někde na hotelu. 🙂 Ela byla během dvou dnů v pohodě, jenomže stihla nakazit své rodiče. 😀
Nakonec vše klaplo a ve středu po obědě jsme se vydali na cestu. První noc jsme strávili v Českých Budějovicích, kde bylo krásně a sluníčko pořádně hřálo.
Spali jsme v hotelu přímo na náměstí a takto krásný výhled jsme měli z okna.

Další den jsme se přesunuli do Lipna nad Vltavou, kde jsme si pronajali krásný nový apartmán. V pátek hlídal tatínek a já vyrazila mezi své kolegy. Nejeli jsme na to místo jen tak náhodou. Naše firma, ve které jsem už 11 let, tam totiž pořádala firemní setkání a já je moc chtěla vidět. 🙂 Byl to krásný den a já se na chvílu zas vrátila myšlenkama do práce. 🙂
V sobotu jsme podnikli výlet Stezkou korunami stromů. Je to 675 metrů dlouhá dřevěná stezka na vrchu Kramolín u Lipna nad Vltavou. Jak jsem tam přišla, tak jsem i odešla. Martin to vzal dolů 52 metrů dlouhým suchým toboganem. Pak vyběhl schody a sjel to ještě jednou. 🙂
Víc se o stezce dozvíte TADY.
Elinka se začala hlásit o jídlo, tak jsme se najedli všichni, ještě společná fotka a mohli jsme jít zase zpět.
Domů jsme přijeli v neděli večer. Bylo to krásné. Taková naše malá první dovča s Elinkou (Bublinku hlídali moji rodiče). Ještě něčím pro nás zůstane vyjímečná, právě tam se Ela poprvé zasmála nahlas. 🙂
Na fotkách je nepřehlédnutelné, jak se tomu našemu štěstí kulatí tváře. 🙂 Dnes jsme byli v poradně a Elinčiny míry jsou 59 cm a 6,5 kg (v sobotu měla 15 týdnů). Paní doktorka říkala, že je moc pěkná, takovej budulínek. 🙂