Rubrika: Něco o mě a tak různě..

Ela 5 let a 6 měsíců, Oliver 2 roky a 11 měsíců

Dlouho jsem tu nebyla. Naši rodinu zasáhla tragická událost, po které se jen těžko hledají síly vůbec něco dělat, natož tvořit a psát na blog. Ale jsou to právě děti, které nás všechny okolo drží nad vodou a tak se o nich zmíním i tento měsíc.

Už za chvilku bude z našeho chlapečka tříleťák. Velký kluk, který umí mluvit, počítat do deseti, pozná barvy, kreslí sluníčka, vše se snaží pojmenovat a od Elinky se učí jednu písničku za druhou. Běžně si doma zpívá „Já mám koně, Andulko, mé dítě nebo Cib cib cibulenka..“

Ale taky se umí pořádně vztekat a prskat, když se mu něco nelíbí. Hned na to je ale z něj zase ten miloučký umazlený kocourek, který chodí po čtyřech, mňouká a olizuje si pacičku. 🙂 V noci si mě pořád volá k sobě a tulí se.

Elinka se zdokonaluje ve všem co dělá. Občas se jí nelíbí, že víc a víc věcí nechávám na ní, ale jen tak ji posuneme někam dál. Je z ní moc šikovná a chytrá slečna, která si pořád s něčím a na něco hraje a zbožňuje dinosaury. I letos je ve školce navštívil Mikuláš. Čert se dětí ptal jestli někdo zlobil a ona mně pak říkala, že se sice čerta nebála, ale raději se nepřihlásila. Prý je ve školce hodná. A moc jí zajímalo jestli čert ví, že doma neposlouchá. 🙂

Na Mikuláše s andělem a čertem se byl poprvé podívat i Oliver (domů je nikdy nezveme). Měl vykulené oči, sbalil balíček dobrot a řekl, že chce jít domů, že se bojí čerta. 🙂

Ani letos jsem dětem nezapomněla nachystat adventní kalendář. To je najednou bezproblémové ranní vstávání. Stačí jim dát pusu a říct, že je ráno a copak je asi v kalendáři a vyhupsnou oba z pelíšků jako nic. 🙂

A hlavně jsou to naši malí pomocníčci, naši miláčci.

Ela 5 let a 5 měsíců, Oliver 2 roky a 10 měsíců

Ani nevím jak a překulil se další měsíc. Co nevidět budou naši rarášci rozbalovat vánoční dárky a pak bum, budeme mít doma tříleťáka….stále znovu a znovu to říkám PROSÍM ZASTAVTE NĚKDO ČAS. Právě teď jsou naše děti naprosto úžasní, parťáci, kteří si spolu pořád hrají, většinou jsou hodní a já si tohle chci užít co nejdéle.

Elinka pořád chodí do školky (snad to nezakřiknu a nepřijde nějaká karanténa). Začala se dost zajímat o psaní a čtení. Sama od sebe si zkouší psát písmenka, číslice..Oliverek v ní má velký vzor, takže najednou vidím jak i on se snaží pojmenovat písmenka.

Před Dušičkami jsme tradičně vyřezávali dýně a dokonce jsme pekli i perníčky. To byl samý duch, dýně a netopýr. 😀

Je to pár dnů, co Elinka „psala“ dopis Ježíškovi a letos už svoje přání vyjádřil i Oliverek. Pořád listuje katalogem dřevěných vláčků, kolejí a různých doplňků a já se musím chodit dívat, co dalšího si napíše Ježíškovi. 😀

Ela 5 let a 4 měsíce, Oliver 2 roky a 9 měsíců

Trochu se zpožděním jsem zpět s měsíčním reportem o našich dětech. 🙂 Elinka chodí do školky, občas tam spí a sotva jí začal kroužek keramiky a flétničky, tak jsem se dnes dověděla, že na min. 3 týdny zas končí. :-/ Snad alespoň bude moct nadále chodit každé pondělí do anglické miniškolky, kde ji to opravdu baví a zbytek týdne do školky mezi děti..

Oliverek si už zvykl, že vodíme Elinku do školky, jen má občas ráno mrzutou náladu, že musí také vstávat. 🙂 Během posledního měsíce vyladil stolování a už jí všechno sám, bez pomoci….na vše říká „zvládnu sama“

Koncem září se připojil k Elince a běžel svůj první virtuální závod na podporu chovu vlků. 🙂 Uběhl 500m, Elinka 1 km a už oba netrpělivě nakukují do schránky, kdy jim dorazí medaile. 🙂

2.října má moje maminka narozeniny a v tento krásný den slaví svátek i Oliver. 🙂 Dostal jeřáb, autíčka, sešit s nálepkama, nějaké dobroty a samozřejmě nechyběl ani háčkovaný dárek ode mě. 🙂

Jsem strašně moc ráda, že vše klaplo jak mělo a mohli jsme jeden prodloužený víkend strávit v rakouském Grazu. Viděli jsme se s naším kamarádem a užili si sice chladné ale zato slunečné dny. Jezdíme tam pravidelně, víckrát do roka….no letos jsme byli prvně a doufejme, že se svět zas vrátí do normálu a pojedeme znovu. Kéžby..

Hned první den jsme zamířili na večerní procházku.

A ráno na snídani 😀


Ela 5 let a 3 měsíce, Oliver 2 roky a 8 měsíců

Další měsíc se přehoupl ani nevím jak, prázdniny jsou fuč a z naší Elinky je předškolačka. Do školky se těšila, po pár dnech to natěšení sice opadlo, ale letošní poslední školkový rok bude mít zpříjemnění tím, že každé pondělí bude chodit do anglické miniškolky, kde ji to neuvěřitelně baví. To pak přijde domů s úsměvem od ucha k uchu a pořád vykládá co umí nového. Snad nám plány nepřekazí pandemie koronaviru. 🙁

Koupili jsme jí pracovní listy pro předškoláky, aby rozvíjela grafomotoriku, Oliverkovi zas pracovní sešity pro menší děti a oba tvoří. Oliver lepí nálepky, vybarvuje obrázky a zkouší počítat do deseti a fakt jsem se musela smát, když mu to minule nešlo a Ela mu radila „Oli, tak to zkus anglicky, to ti šlo líp“ 😀 Anglicky ho neučíme, to jen Elinka. 😀 😀

Tak jak pořád odmítal koloodrážedlo, tak najednou řekl, že chce…sedl a od té doby jezdí jak drak.

V srpnu se nám splnilo velké přání a docestovala sestra s rodinou. Bylo to tak tak…chvíli po jejich odletu se situace opět zhoršovala a Británie dávala jednu stopku za druhou. Děti si užili nádherný týden, celé dny venku, běhání, blbnutí…něco neuvěřitelného. No taky to Oliver trochu odskákal a po jejich odletu na jeden den lehl s teplotou a zvracením…druhý den byl fit, takže to bylo asi spíš přehřátí ze sluníčka.

Na koupaliště zatím moc chodit nechtěl, ale když to šlo, šla alespoň Ela. Do vody skáče s rozběhem, pořád se potápí a zkouší do bazénu bez vesty….základ má dobrý, tak si docela myslím, že příští léto se naučí plavat raz dva. 🙂

V srpnu si Elinka odběhla svůj první virtuální závod, 1 km na podporu chovu žiraf. 🙂 A zítra si jde zaběhnout další, tentokrát pro šimpanze. 🙂

Ela 5 let a 2 měsíce, Oliver 2 roky a 7 měsíců

Dva roky sedm měsíců..přesně tolik měla Elinka, když se Oliver narodil. Vůbec si nemůžu uvědomit, že by byla stejné miminko jak je teď on.
No dobře, není miminko. Chodí bez plínky, mluví ve větách, leze jak opička po všem co vidí, ale přece jen…pořád mně připadá, že je ještě tak moc malinkatej.

Miluje auta, vlaky..prostě co jezdí. A taky je to mega mamánek. Docela často vyžaduje, abych s ním usínala….takže večer mně významně přijde říct „mami, můžeš, pinkat s tebou“…otevírá mně dveře do pokojíku, ukazuje na postel se slovy, že můžu jít první. 😀

No a ten jeho dudlík. Elinka se ho zbavila ve dvou a půl letech.. Jemu to asi ještě chvilku potrvá, i když ho má už vyloženě jen na spaní. Ale jak ho nedávno kousal, tak jsem mu řekla, že jak jej prokousne už další mít nebude. On se na mě koukl a s ledovým klidem a dudlíkem mezi zuby řekl „neboj, kúpíme další“ .

Pár dnů dozadu jsem si s ním udělala výlet do Brna, to když byla Elinka na celé dopoledne v anglické miniškolce. Svezli jsme se tramvají, autobusem i vlakem. Bez kočárku, se zastávkou v hračkářství a vše bylo strašně moc fajn.

Zajeli jsme všichni i do Dinoparku ve Vyškově, kde se Oliver nejdřív trošku bál, ale jak viděl, že ségra je v poho, tak se taky hodil do pohody a myslím, že si to oba fakt hodně užili.

Elinka je čím dál rozumnější slečna. Pořád moc ráda kreslí, dokáže si dlouho sama pohrát, vymýšlí příběhy, pohádky. Ráda chodí do anglické miniškolky, miluje vodu a koupání (to Oliver takovej vodník asi nebude).

Oba moje chudáčky už letos stihla štípnout včelka, s úlevou ale můžu říct, že nejsou alergičtí (neboli jak říká Ela energičtí).

Ráda bych, kdyby Elinka začala jíst víc čerstvé zeleniny. Ona jen machruje, že jí přece meloun. Ale tak snad k tomu dojde. Už párkrát snědla salátovou okurku, ale rajče a papriku nemůže ani vidět. Oliver papriku požužle, rajčata miluje a okurky jí taky. 🙂

Ela 5 let a 1 měsíc, Oliver 2 roky a 6 měsíců

Napsat článek na blog je posledních pár měsíců čím dál větší problém. Čas si najdu, ale blog nespolupracuje..Už dost zvažuji, že „přesídlím“ jinam. :-/
Ale konečně jsem tu a tak můžu napsat, co nového u našich zlatíček. V červnu nám vyšla dovolená, takže jsme opět vyrazili do našeho milovaného Slovinska. Tentokrát už bez cestovní postýlky, Oliver už dávno doma spí ve velké posteli jako velký kluk. 🙂 Vše klaplo jak mělo, tak jsme si to náramně užili. Oliverek se u našich známých potkal s dvouletou holčičkou a tak mu padla do oka, že ji za chvilku zahrnoval pusinkama. 🙂
A já jsem naznala, že je čas sundat plínku. Je paráda odplenkovávat až teď. Oliverek mluví ve větách, ví přesně co po něm chci a všechno je mnohem jednodušší.
Už není jen baba, tata, deda, mama….ale čím dál častěji slyším „muším něco žíct mamince..ahoj babičko…taťka je doma…Ejinko…“ nádherný a já se stejně jako kdysi u Elinky dojímám, že ten malý špuntík mluví jako člověk. 😀 😀
Elinka v červnu absolvovala preventivní prohlídku a očkování a hlavně velkou kontrolu na očním a….máme krásné zprávy!!! Očička se zlepšila, má slabší brýlky a okluzorek stačí nosit už jen 1-2 hodiny denně. Samozřejmě se šlo slavit do hračkářství. Pak si ještě v optice vybrala nový filcový okluzorek s výšivkou jednorožce, nechali jsme předělat sklíčka do obou brýlí a začíná nám veselejší etapa…přece jen mít okluzor 4 hodiny, později 3 hodiny denně bylo fakt hodně náročné. Teď tu hoďku a půl sfoukne ani neví jak.
Poslední dobou dost řeší „dospělácké věci a starosti“. Třeba jak funguje silniční provoz, co se z čeho vyrábí, smrt, práci….no občas zírám. Ale je hodně bystrá a všímavá a na vše se jí snažím popravdě odpovídat.

Ela 5 let, Oliver 2 roky 5 měsíců

Poslední dobou blog zlobí a nefunguje jak by měl, ale konečně se mně podařilo na něj dostat a tak bude i malá reportáž z pátých narozenin naší Elinky.
Oslava proběhla v sobotu, přesně v den narozenin. Elinka se záhadně vzbudila u nás v ložnici, vykřikla „huráááá mám narozeniny, jsem velká“ a pak ještě natáhla ručičku a přidala další perlu „ježkovi oči, já mám i tu ruku delší“.
Na její narozeniny přijela i babička a dědeček ze Slovenska. Nic jsme jí neřekli, aby měla větší překvapení. Slavilo se u mých rodičů na zahradě a myslím, že zažila opravdu krásný den. Pořád se smála a říkala mně, jak je to bomba, super a jak je šťastná.
Že dostane kočárek věděla předem, ale velkým překvapením byl domeček pro panenky a vlastně i ostatní dárky.
Já jsem šťastná, že klaplo počasí, že se všichni dobře bavili a bylo tolik dobrot. Dort dělala moje mamka, já něj dala akorát jednorožce (kupovala jsem figurky Schleich) a taky překrásné marcipánové květiny od Renušky (určitě ji spousta z vás zná, dřív taky měla blog).
A Oliverek? Ten před nedávnem prodělal šestou nemoc, teď už je úplně v pořádku. Opět je to náš malý čertík. Mluví víc víc a víc. Zlobí taky. :-D. I on dostal dárek (autíčka a plyšového psa). Je ještě malý a bylo by mu to líto, kdyby nic neměl.
Před oslavou se byl u paní kadeřnice ostříhat. Elinka nechtěla, prý chce mít vlasy až na zem….proto nechápu, proč si pak doma vzala nůžky a stříhala se sama….no nic, měla jsem málem zástavu, ale uklidnila mě, že to doroste. 😀 a naštěstí to není až tak poznat.
Pár dnů dozadu ho napadlo vlézl k Elince do postele a teď je tam pořád. A my máme o hlídání víc. Mají patrovou postel a Ela spí nahoře. Oliver sice říká „neboj, nepadnu“ , ale já se bojím. 😀 Domeček pro panenky se líbí i jemu, pouští po schodech auta. 😀 😀

Ela 4 roky 11 měsíců, Oliver 2 roky 4 měsíce

Už za měsíc budeme mít doma velkou pětiletou slečnu. :-O ….znovu to musím říct, nebo raději zakřičet hodně nahlas. Prosím, prosím zpomalte ten čas ať mně ty děti tak rychle nerostou!!!!!
Jsou oba moc bezva, krásně si hrají, občas dohadují, ale je vidět jak se sladili…až mám strach jak to Oliverek zvládne až zas někdy půjde Elinka do školky. Oliverek začíná říkat celé věty a ve všem se snaží Elince vyrovnat.
Přiznám se, že jsem velmi nedočkavě vyhlížela otevření dětské obuvy. Hned první den jsme frčeli koupit boty..děti spokojené, my taky…Oliverek chodí a říká „mami, boty..líbi??“ Od paní prodavačky dostali balonek, lízátko a ještě jsme natrefili na krásné nové láhve na pití. 🙂
Nezapomněli jsme ani na májovou pusinku pod rozkvetlým stromem.