Archiv rubriky: Něco o mě a tak různě..

Ela 4 roky a 8 měsíců, Oliver 2 roky a 1 měsíc

Jednou se mě nějaký anonym dotazoval, kdy konečně přestanu psát měsíční „hlášení“ o dětech. Neuvedl ani mail, tak třeba si tady dočte, že dokud budu mít blog, budu psát i o dětech. 😀 Je to takový můj deníček, děti jsou můj svět, můj život a ráda se vracím ke starším článkům a pročítám si, co zrovna u nás frčelo a co je nejvíc bavilo. 🙂
Už zas se víc kutálíme doma, opět nás zlobila rýma a kašel, ale aspoň si těch koťátek pořádně užiju. 😀 Řekla bych, že Oliverkovi leze nějaký zub (zatím jich má 16), protože posledních x nocí nebylo nic moc. Jakmile ale lehne za mnou do postele, hned je všechno lepší a spí jak dudek. Zkouší se nám rozmluvit, opakuje co slyší, každou chvilku vezme nějakou knihu, sedne si mně na klín a ukazuje na obrázky a říká co vidí. Kakáč je pro něj sprosté slovo, tak uvidíme v létě, jestli se vzdá plínky 😀 A pořád neskutečně moc miluje svého plyšového medvěda. Jen ho chvílu nevidí, běhá po bytě a volá Néééďo. Nedávno jsem ho vyprala, dala na topení a on se k němu pořád chodil tulit, vzal si Elinčin dětský fén a foukal na něj. 😀
Elinka moc ráda kreslí, všechny obrázky poctivě schovávám a popisuji co to vlastně kreslila. Vystřihuje, lepí, maluje vodovkama…a dlouho jsem nezmínila, že naprosto vzorně u toho nosí okluzor. Věřím, že další kontrola na očním dopadne ještě lépe než naposledy. Také se zúčastníla vystoupení se školkou na plese místního zámečku. A byla k nepřehlédnutí. První taneček zvládla s úsměvem. Další už nechtěla a tak byla celé dvě písničky s nafouklou pusinkou a zamračeným výrazem a dělala vše jinak než ostatní. 😀 😀 I tak pak za ní paní učitelka šla a pochválila ji, že to skvěle zvládla. 🙂

Oliverek má 2 roky, Elinka 4 roky a 7 měsíců

První lednový víkend byl u nás ve znamení oslav. Oliverek měl dva roky v neděli, ale slavilo se v sobotu. Dort měl opět od mojí maminky, já jsem na něj dělala jen marcipánová auta, nějaké dobroty dovezla i babička s dědečkem ze Slovenska, k tomu dárečky, v pokojíčku nafouknuté balonky a bylo nám moc hezky.
Je to už velký kluk, co chvílu neposedí, každým dnem se učí nová slova, nové blbiny. S Elinkou jsou úžasní parťáci, kteří se i dost často dohadují o hračky. 😀 Ale vidět je jak se objímají, pusinkují a smějí se na sebe…všechno zapomenuto. 😀
Moc rád kreslí, hraje si s plastelínou (tu miluje i Elinka), jezdí autíčkama, hravě poskládá puzzle, kde je 9 dílků, miluje prohlížení knížek, vláčky…je toho hodně.
Elinka puzzle a různé skládačky zvládá už dávno, ale teď nově začala skládat dřevěné kostky podle obrázků. Nejvíc u ní frčí její vánoční dárek – foťák. Kromě focení je na něm i pár her (chytání rybiček, závody aut apod.) a ona jede jak drak. 😀
Po víc jak měsíci šla v pondělí do školky a vše v pohodě. Jen Oliverek byl dost smutný a doma i venku ji hledal a volal.
Na jednu stranu je hrozný, že tak rychle roste, ale zároveň se mně i líbí, jak se s ní můžu už bavit jak s kámoškou. Ale taky musím říct, že je chvílema pěkná potvůrka a zlobí. 😀
Jsou to naši miláčci. Jsem šťastná, že jsem jejich maminka. 🙂

Takové byly Vánoce u nás..

Spousta příprav, nákupů, rozhodování, zdobení, pečení a nevím čeho ještě a je to fuč. 😀 Ale ještě pár dnů nám bude doma dělat radost nazdobený stromeček a světýlka a nálepky v oknech, které vždy necháváme až do konce ledna.
Popravdě jsem měla trochu strach, aby nebylo u stromečku nějaké zklamání, ale vše klaplo tak, jak jsem si vysnila. Elinka se s tím nemaže a Ježíškovi diktovala seznam tak dlouhý, že i ona sama nakonec uznala, že je toho až až a tak ten zbytek si tedy bude přát na další Vánoce. 😀 No i tak jsem měla nervy, u ní jeden nikdy neví. 😀
Oliverek zatím nic nediktuje, ale měl tam auta i na dálkové ovládání, parkovací dům a kamion a nevím co ještě a byl nadšený. Pro Elinku si Ježíšek vymyslel ještě navíc foťák a trefil se do černého. Kdy může, bere nám foťák nebo i mobil a fotí a fotí. 🙂
Velká radost u stromečku byla i u babiček a dědečků.
A s troškou zpoždění přeji všem návštěvníkům mého blogu šťastný nový rok!

Ela 4 roky a 6 měsíců, Oliver 23 měsíců

Minulý týden byla Elinka na oční kontrole a máme moooc dobré zprávy. Lenivé očičko začíná pěkně pracovat a dostali jsme velkou pochvalu. Je vidět, že nošení okluzoru přináší první ovoce. Mám fakt radost.
Listopad se u nás nesl ve znamení nemocí..nachlazení, rýma a opět Elinčino ouško. Takže jsme se kutáleli doma, hráli si, koukali na pohádky a mě občas brněla hlava z jejich dohadování. 😀
Oliverek rozšířil svůj slovník o slovo garáž, duch a myš. A všímám si jak se snaží slova opakovat, třeba kouká na pohádku Mickeyho klubík a pak mě volá a říká Minie, Mickey… Také pěkně spojuje slova do věty a to hlavně když žaluje..třeba „mami, tata auto neda“ 🙂
Elinka po pár lekcích angličtiny prohlásila, že už umí perfektně anglicky a tento víkend si to zkouší na našich kamarádech, co k nám přijeli ze Slovinska. 😀
Už se těším jak jim budou svítit očička u stromečku. 🙂

První adventní neděle

..koukám na loňský rok a první adventní neděli jsem měla už tři druhy cukroví a k tomu perníky. 😀 Letos mám těch druhů víc, ale zatím jen háčkovaných (ukážu v dalším článku). 😀
Jenže letos bude s pečením pomáhat i Oliverek a pořád nemá svůj váleček. 😀 Snad ho v týdnu seženeme na vánočních trzích. 🙂
Ale samozřejmě u nás doma nechybí svícen, v oknech máme světýlka, nálepky přesně vánoční (Elinka vánoční jednorožce, Oliverek vánoční opičky) a hlavně tu máme pohodu.
Dárky „Ježíšek“ sehnal téměř všechny a už si chceme předvánoční čas užít jen v pohodě a s dobrou náladou.

růžovo-fialovo-stříbrný jsem dělala pro nás
zlatý pro moje rodiče 🙂

Ela 4 roky a 5 měsíců, Oliver 22 měsíců

Jéééjda, já ale nestíhám. Ten čas opravdu fičí jako blázen.
Oliverek je teď mega dudlíkový, což je vidět i na fotce a neustále od něj slyším „mamíííí, tatííííí. Pokouší se spojovat slova a miluje pohádku Tlapková patrola. To si i úvodní písničku zpívá (svým lalalááá) a jak je v záběru pejsek Chase, tak křičí „mamííí Kejs“
Z Elinky je opět hodná kočička. Poslední dobou vystrkovala růžky a zlobila, ale asi to bylo jen období a doufejme, že je nadlouho pryč. 🙂 Každé úterý si spolu jezdíme užívat do Brna. Nejdřív oční cvičení a pak nejčastěji McDonald. 😀 😀 A taky okukujeme hračkářství, Elinka má sice aspoň milion přání, ale ty největší ji Ježíšek snad splní. 🙂
Jsou to parťáci. Občas se dohadují, ale častěji si spolu hrají, hrají na honěnou, vozí se na autech, převlíkají za princezny (ano i Oliver – ten miluje čelenky a kabelky) a nejkrásnější je, když se k sobě jen tak přitulí a mazlí se.
Naše srdíčka. 🙂

Ela 4 roky a 4 měsíce, Oliver 21 měsíců

Zase ti naši miláčci o kousíček povyrostli. V září jsme si zopakovali dovolenou ve Slovinsku a v Rakousku a užili si ještě krásného letního počasí, i když na závěr dovolené jsme už oblékali mikiny. Děti mají za sebou první rýmu (jaký nezvyk po prázdninách, kdy tu nikdo nezakašlal a nevytáhl kapesník).
Oliverek se byl podruhé ostříhat, doma poprvé vylezl po žebříku na patrovou postel, já z toho málem měla infarkt a Elinka začala chodit na angličtinu. 🙂 Tak bych shrnula nejdůležitější okamžiky uplynulého měsíce. 😀

Ela 4 roky a 3 měsíce, Oliver 20 měsíců

Poslední dobou mně Elinka teda dává. Je to malé zlobidlo, ale myslím si, že ji už chyběla školka a zas se „hodí do normálu“. Nejdřív tedy říkala, že tam letos už chodit nebude, ale nakonec je tam moc spokojená a už tam i prvně spala. Jen jí tam chybí kamarád Vojta, který šel do první třídy.
Paní učitelka ji chválila, že mnohem lépe jí a ona sama se nám chlubila, že je už větší, takže sedí u stolečku pro větší děti a má i větší kapsář na plyšáčka, kterého si nosí z domu. A já vidím největší rozdíl v kreslení. Loni s prominutím samá čmáranice a teď to má hlavu i patu. 😀
S okluzorem zvládá vše s přehledem, není problém ani ve školce. I tak jsem ráda, že ho nemusí mít stále. Z oranžové přesedlala na růžovou a zamilovala si šatičky a sukýnky.
U Oliverka jeden spánek přes den zatím úplně neprošel, stále většinou spí dvakrát, ale nechám to něm. Začíná se nám vybarvovat. Jak mu něco nejde, zazuří a mrskne s tím o zem. 😀 Pořád miluje knížky a když kreslí Elinka, kreslí taky. A taky si hrají na hoňku..já jen trnu, kdy se komu co stane. 😀
Rozumět mu je jen pár slov, ale nově přidal kujik (dudlík).. Běžně říká máma, táta, baba, děda, Eja (Ela), na králíčka volá Bubi, nende to (nejde to), kojo (kolo), otooo (auto), bojí (bolí), ebeda (medvěda) apod.
Malou židličku se stolečkem jsme už zrušili, protože je přece velkej kluk a chce sedět u velkého stolu na velké židli. 🙂 Je to náš horolezec, věčně ho sdělávám ze stolu, kde nedosáhne, donese si židličku a šup je tam…
S Elinkou jsou parťáci, vymýšlejí blbiny a pak se tomu oba chichotají a na Oliverkovi je vidět jak ji „hltá“ očima. Je krásný vidět ty dva jak spolu lumpačí. 🙂