Rubrika: Něco o mě a tak různě..

Ela 4 roky 9 měsíců, Oliver 2 roky 2 měsíce

Další měsíc se přehoupl ani nevím jak. Ale pro Oliverka byl dost zásadní. Usoudila jsem, že je to velký šikovný kluk a z dětské postýlky se přestěhoval do své velké postele. První den z ní asi 10x utekl a tak nakonec opět usínal v postýlce, ale další dny jsem v osm řekla dobrou noc a šup do postýlky a ono to šlo. Je nadšený, že má tak velkou postel jejíž součástí je i polička, kam si může dávat hračky. Zjistil, že se tam vlezu a tak mě noc co noc zavolá a já se ráno budím vedle něj. 😀 Elinka zas často v noci přeběhně k tatínkovi. 😀
Také jsme pořídili ortopedickou podlahu, která napomáhá správnému vývoji nožiček a děti moc baví po ní poskakovat a běhat. Elinka moc ráda tvoří, každý den ji vidím jak něco vystřihuje, lepí, chodí na angličtinu, cvičit do Sokola, teď nově bude chodit na tancování.. Oliverek začíná fakt mluvit a předevčírem se s Elinkou hádali o plyšáka…oba na sebe fakt křičeli nééé můj, nééé můj….no čekají nás zajímavé věci. 😀
V únoru byl u nás i maškarní karneval. Elinka šla za superhrdinku a v půlce se už převlékala za Elsu. 😀 Oliverkovi jsme vymysleli upírka. Nejdřív v sále postával, ale během chvilky se rozkoukal a lítal sem a tam. Dokonce se zapojoval do soutěží a tak si zaslouženě odnesl i nějaké kokinko. V tombole pak vyhrál míček a Elinka knihu o vílách. Byli oba moc spokojeni a to je pro nás nejdůležitější.

Ela 4 roky a 8 měsíců, Oliver 2 roky a 1 měsíc

Jednou se mě nějaký anonym dotazoval, kdy konečně přestanu psát měsíční „hlášení“ o dětech. Neuvedl ani mail, tak třeba si tady dočte, že dokud budu mít blog, budu psát i o dětech. 😀 Je to takový můj deníček, děti jsou můj svět, můj život a ráda se vracím ke starším článkům a pročítám si, co zrovna u nás frčelo a co je nejvíc bavilo. 🙂
Už zas se víc kutálíme doma, opět nás zlobila rýma a kašel, ale aspoň si těch koťátek pořádně užiju. 😀 Řekla bych, že Oliverkovi leze nějaký zub (zatím jich má 16), protože posledních x nocí nebylo nic moc. Jakmile ale lehne za mnou do postele, hned je všechno lepší a spí jak dudek. Zkouší se nám rozmluvit, opakuje co slyší, každou chvilku vezme nějakou knihu, sedne si mně na klín a ukazuje na obrázky a říká co vidí. Kakáč je pro něj sprosté slovo, tak uvidíme v létě, jestli se vzdá plínky 😀 A pořád neskutečně moc miluje svého plyšového medvěda. Jen ho chvílu nevidí, běhá po bytě a volá Néééďo. Nedávno jsem ho vyprala, dala na topení a on se k němu pořád chodil tulit, vzal si Elinčin dětský fén a foukal na něj. 😀
Elinka moc ráda kreslí, všechny obrázky poctivě schovávám a popisuji co to vlastně kreslila. Vystřihuje, lepí, maluje vodovkama…a dlouho jsem nezmínila, že naprosto vzorně u toho nosí okluzor. Věřím, že další kontrola na očním dopadne ještě lépe než naposledy. Také se zúčastníla vystoupení se školkou na plese místního zámečku. A byla k nepřehlédnutí. První taneček zvládla s úsměvem. Další už nechtěla a tak byla celé dvě písničky s nafouklou pusinkou a zamračeným výrazem a dělala vše jinak než ostatní. 😀 😀 I tak pak za ní paní učitelka šla a pochválila ji, že to skvěle zvládla. 🙂

Oliverek má 2 roky, Elinka 4 roky a 7 měsíců

První lednový víkend byl u nás ve znamení oslav. Oliverek měl dva roky v neděli, ale slavilo se v sobotu. Dort měl opět od mojí maminky, já jsem na něj dělala jen marcipánová auta, nějaké dobroty dovezla i babička s dědečkem ze Slovenska, k tomu dárečky, v pokojíčku nafouknuté balonky a bylo nám moc hezky.
Je to už velký kluk, co chvílu neposedí, každým dnem se učí nová slova, nové blbiny. S Elinkou jsou úžasní parťáci, kteří se i dost často dohadují o hračky. 😀 Ale vidět je jak se objímají, pusinkují a smějí se na sebe…všechno zapomenuto. 😀
Moc rád kreslí, hraje si s plastelínou (tu miluje i Elinka), jezdí autíčkama, hravě poskládá puzzle, kde je 9 dílků, miluje prohlížení knížek, vláčky…je toho hodně.
Elinka puzzle a různé skládačky zvládá už dávno, ale teď nově začala skládat dřevěné kostky podle obrázků. Nejvíc u ní frčí její vánoční dárek – foťák. Kromě focení je na něm i pár her (chytání rybiček, závody aut apod.) a ona jede jak drak. 😀
Po víc jak měsíci šla v pondělí do školky a vše v pohodě. Jen Oliverek byl dost smutný a doma i venku ji hledal a volal.
Na jednu stranu je hrozný, že tak rychle roste, ale zároveň se mně i líbí, jak se s ní můžu už bavit jak s kámoškou. Ale taky musím říct, že je chvílema pěkná potvůrka a zlobí. 😀
Jsou to naši miláčci. Jsem šťastná, že jsem jejich maminka. 🙂

Takové byly Vánoce u nás..

Spousta příprav, nákupů, rozhodování, zdobení, pečení a nevím čeho ještě a je to fuč. 😀 Ale ještě pár dnů nám bude doma dělat radost nazdobený stromeček a světýlka a nálepky v oknech, které vždy necháváme až do konce ledna.
Popravdě jsem měla trochu strach, aby nebylo u stromečku nějaké zklamání, ale vše klaplo tak, jak jsem si vysnila. Elinka se s tím nemaže a Ježíškovi diktovala seznam tak dlouhý, že i ona sama nakonec uznala, že je toho až až a tak ten zbytek si tedy bude přát na další Vánoce. 😀 No i tak jsem měla nervy, u ní jeden nikdy neví. 😀
Oliverek zatím nic nediktuje, ale měl tam auta i na dálkové ovládání, parkovací dům a kamion a nevím co ještě a byl nadšený. Pro Elinku si Ježíšek vymyslel ještě navíc foťák a trefil se do černého. Kdy může, bere nám foťák nebo i mobil a fotí a fotí. 🙂
Velká radost u stromečku byla i u babiček a dědečků.
A s troškou zpoždění přeji všem návštěvníkům mého blogu šťastný nový rok!

Ela 4 roky a 6 měsíců, Oliver 23 měsíců

Minulý týden byla Elinka na oční kontrole a máme moooc dobré zprávy. Lenivé očičko začíná pěkně pracovat a dostali jsme velkou pochvalu. Je vidět, že nošení okluzoru přináší první ovoce. Mám fakt radost.
Listopad se u nás nesl ve znamení nemocí..nachlazení, rýma a opět Elinčino ouško. Takže jsme se kutáleli doma, hráli si, koukali na pohádky a mě občas brněla hlava z jejich dohadování. 😀
Oliverek rozšířil svůj slovník o slovo garáž, duch a myš. A všímám si jak se snaží slova opakovat, třeba kouká na pohádku Mickeyho klubík a pak mě volá a říká Minie, Mickey… Také pěkně spojuje slova do věty a to hlavně když žaluje..třeba „mami, tata auto neda“ 🙂
Elinka po pár lekcích angličtiny prohlásila, že už umí perfektně anglicky a tento víkend si to zkouší na našich kamarádech, co k nám přijeli ze Slovinska. 😀
Už se těším jak jim budou svítit očička u stromečku. 🙂

První adventní neděle

..koukám na loňský rok a první adventní neděli jsem měla už tři druhy cukroví a k tomu perníky. 😀 Letos mám těch druhů víc, ale zatím jen háčkovaných (ukážu v dalším článku). 😀
Jenže letos bude s pečením pomáhat i Oliverek a pořád nemá svůj váleček. 😀 Snad ho v týdnu seženeme na vánočních trzích. 🙂
Ale samozřejmě u nás doma nechybí svícen, v oknech máme světýlka, nálepky přesně vánoční (Elinka vánoční jednorožce, Oliverek vánoční opičky) a hlavně tu máme pohodu.
Dárky „Ježíšek“ sehnal téměř všechny a už si chceme předvánoční čas užít jen v pohodě a s dobrou náladou.

růžovo-fialovo-stříbrný jsem dělala pro nás
zlatý pro moje rodiče 🙂

Ela 4 roky a 5 měsíců, Oliver 22 měsíců

Jéééjda, já ale nestíhám. Ten čas opravdu fičí jako blázen.
Oliverek je teď mega dudlíkový, což je vidět i na fotce a neustále od něj slyším „mamíííí, tatííííí. Pokouší se spojovat slova a miluje pohádku Tlapková patrola. To si i úvodní písničku zpívá (svým lalalááá) a jak je v záběru pejsek Chase, tak křičí „mamííí Kejs“
Z Elinky je opět hodná kočička. Poslední dobou vystrkovala růžky a zlobila, ale asi to bylo jen období a doufejme, že je nadlouho pryč. 🙂 Každé úterý si spolu jezdíme užívat do Brna. Nejdřív oční cvičení a pak nejčastěji McDonald. 😀 😀 A taky okukujeme hračkářství, Elinka má sice aspoň milion přání, ale ty největší ji Ježíšek snad splní. 🙂
Jsou to parťáci. Občas se dohadují, ale častěji si spolu hrají, hrají na honěnou, vozí se na autech, převlíkají za princezny (ano i Oliver – ten miluje čelenky a kabelky) a nejkrásnější je, když se k sobě jen tak přitulí a mazlí se.
Naše srdíčka. 🙂

Ela 4 roky a 4 měsíce, Oliver 21 měsíců

Zase ti naši miláčci o kousíček povyrostli. V září jsme si zopakovali dovolenou ve Slovinsku a v Rakousku a užili si ještě krásného letního počasí, i když na závěr dovolené jsme už oblékali mikiny. Děti mají za sebou první rýmu (jaký nezvyk po prázdninách, kdy tu nikdo nezakašlal a nevytáhl kapesník).
Oliverek se byl podruhé ostříhat, doma poprvé vylezl po žebříku na patrovou postel, já z toho málem měla infarkt a Elinka začala chodit na angličtinu. 🙂 Tak bych shrnula nejdůležitější okamžiky uplynulého měsíce. 😀