Rubrika: Něco o mě a tak různě..

Další měsíc přinesl nová slovíčka, třeba letadlo je tutua, klubičko kabaki (stejně tak kelímek) a už umí říkat ano (v jejím podání aňo) a se vším souhlasí. Dřív byl každý pán, dnes začíná říkat i paní.

Ela je prostě úžasná, občas má náladu i na pomazlení. Moc ráda si kreslí, staví kostky (nejenom bourá), před zrcadlem zkouší oblečení, dovede se tam nakrucovat vážně dlouho… Zvykla si na sponečku a někdy chce i culíček. 😀

O víkendu jsme byli v Trenčíně, kde od Martinové tety dostala nádhernou pletenou čepku a šál. 🙂

Elinku na nočník nenutím, čekám až si k tomu dojde sama a začínají se dít věci. Nejdřív mně hlásila fůůůj, pak si k fůůůj i lehla na zem, abych mohla přebalit a teď už rovnou volá MAMA, KAKALA!!! 😀 Ví, kde má nočník a už ho několikrát chtěla. Sice na něm jen sedí, ale pokud se někdy zadaří, tak chválíme a ona má radost. 🙂

Naše sluníčko.

Za poslední měsíc se nám Elinka docela rozmluvila. Naučila se zvuky u spousty dalších zvířátek, slzy v očích jsem měla, když mně po Štědrém dnu řekla poprvé MAMI a nově umí říct auto, doma, pes, brýle, krtek, tom (strom), čau (to zní jako tau a ještě u toho mávne ručičkou).. Bublince teď začala říkat Bubliš, babičce zase babiš, dudlík je dudu nebo dudulka. Spoustu dalších slov se snaží opakovat. 😀 Ovládá i není, běž a každý je u ní pán. 🙂

Bavíme se, užíváme si, hlavně každý den vymyslí něco nového. Třeba jako teď, aby ji babička vozila v krabici od bot. To si nabere i spolucestující. 😀

Jen to strašně moc letí a z našeho miminka roste slečna. 🙂

Šťastný nový rok, moji milí návštěvníci! Dáváte si předsevzetí? Já bych letos chtěla víc navštěvovat vaše blogy a taky se už konečně zdokonalit v šití. Budu se snažit pro to něco udělat. 🙂

Ještě jednou se ohlédnu za uplynulými svátky. V minulém článku jsem slíbila, že nakoukneme pod stromeček k mým rodičům. I tam na nás čekalo milé překvapení. Ela byla zaujatá klavírkem a já zase svetýrkem, který pro ni upletla moje mamka. Stejně jako loni to bylo pro mě velké překvapení. Podrobně vám ho ukáži v dalším článku.

Závěr roku jsme strávili ve Frýdku Místku u Martinové babičky. Přijeli i jeho rodiče a tak to byla taková veselá sešlost, kde jsme si předali i zbytek dárků.

Půlnoční střílení rachejtlí se Elince moc nelíbilo. Nebála se, ale vzbudilo ji a tak si trošku poplakala.

Včera jsme ještě připili na zdraví u mých rodičů a už se radujeme z nového roku a věřím, že ho prožijeme ve zdraví a v pohodě. 🙂

Tolik příprav, pečení, nakupování, chystání, balení a už je po všem. Nejkrásnější odměnou byla Elinčina rozzářená očka.

Letos už s námi seděla při stole, baštila rybí polévku a pořád křičela mňááám.

Ježíšek jí přinesl spoustu dárků, ale největší úspěch měla kuchyňka. Kuchyňské nádobí dostala těsně před svátky od babičky a dědečka ze Slovenska, takže vařit mohla hned na Štědrý den. 😀

A samozřejmě dáreček měla pod stromečkem i naše Bublinka. My s Martinem jsme byli asi taky moc hodní a pod stromečkem našli parádní dárky. 🙂

Druhý den jsme nakoukli pod stromeček ještě u druhé babičky a dědečka.. o tom ale příště. 🙂

Krásné a pohodové Vánoce všem návštěvníků mého blogu!

Čtvrtý adventní víkend jsme strávili na trzích. V pátek jsme jeli do Frýdku-Místku k Martinové babičce. Na náměstí mají krásný strom, nechybí stánky s dobrotami, jen hudba byla tak hlasitá, až to bolelo do uší.

Dnešní zlatou neděli jsme chtěli strávit u Turbomoštu v Brně. 🙂 Elinku hlídali moji rodiče a my s Martinem oběhli Svoboďák, Zelňák i Moravák. 🙂 Úžasná atmosféra a do toho to pohádkové vánoční počasí. Ano, u nás sněží!!!

Zakoukala jsem se do nádherného medvídka, který byl až příliš drahý, ale Martin mně ho koupil. Hned jsme ho dali doma na stromeček.

Po návratu domů jsme ještě Elu pořádně provětrali, tak dnes „ponocovala“ a do postýlky hupsla až skoro v půl deváté. 🙂

Teď sedím u televize, dodělávám poslední háčkované dárečky, koukáme na Pyšnou princeznu, hoří všechny svíčky, na stole voní cukroví a je mně tak nějak hezky. Krásné svátky vám všem. 🙂