Měsíc: Listopad 2015

Adventní víkend v Grazu

První adventní neděli jsme strávili v Rakousku. Na cestu jsme vyrazili v sobotu ráno a domů jsme se vrátili dnes večer.
Elinka je úžasná cestovatelka. Když v autě nespala, tak si hrála s hračkou a nebo nám „zpívala“. 🙂
Graz nás přivítal modrou oblohou se sluníčkem a hlavně úžasnou vánoční atmosférou. Jen ten sníh tomu chyběl.

Nemuseli jsme shánět ubytování, protože můj Martin má v Grazu kamarády, a tak víkend pro nás byl opravdu krásný, pohodový a v moc milé společnosti.
Ela byla středem pozornosti a dostala tolik dárků, že se nám tomu nechtělo ani veřit. Kromě nádherného oblečení i medvěda, který je stejně velký jak ona a hrací ovečku. Za dárky děkovala úsměvy, které rozdávala na každou stranu. 🙂
V neděli jsme vyrazili do centra omrknout stánky a hlavně se zahřát svařákem. Hrnečky jsme si vzali jako suvenýr a přikoupili ještě vánočního skřítka. Samozřejmě jsme neminuli ani tradiční betlém z ledu.
Už několikrát jsem koukala za výlohu malého obchůdku, kde prodávají pralinky, ale hlavně před Vánoci mají plno ručně malovaných baněk. Jenže v Grazi jsem vždycky o víkendu, takže zůstávalo jen u koukání. Rakušané mají rozum a o víkendu jsou obchody zavřené.
Tentokrát jsme ale zůstávali do pondělí a tak jsme ráno ještě pro jednu baněčku zajeli.
Prožili jsme krásný víkend na krásném místě ve společnosti moc fajn lidí. První svíčku jsme rozsvítili až dnes. 🙂
Vám všem přeji krásný předvánoční čas.

Předadventní

Advent nám už klepe na dveře a já hlásím, že jsem připravena. Doma téměř vše nazdobené, adventní věnce hotové, skoro i naklizené, svíčky frčí jedna za druhou, takže na vánoční čas jsme naladěni. 🙂 Po večerech háčkuji, abych vše stihla a taky už rozmýšlím nad cukrovím.
V týdnu jsem, jako každý rok, tvořila adventní věnce.
Na naše dveře od bytu máme každý rok skoro stejný. Sama sobě ale slibuji, že příští rok bude výrázná změna. 🙂
Letos poprvé máme změnu na našem adventním věnci. Už to vlastně není věnec, ale ozdobený svícen. Podobný jsem dělala i našim, ten náš budeme mít v obýváku u televize. A to je už fakt rozdíl, vždy totiž býval na jídelním stole v kuchyni.
Aby ale stůl v kuchyni nebyl tak prázdný, ze zbývajících větviček jedličky jsem ještě vyzdobila květináč.
Červené svíčky zdobí věneček, který je určený na hrobeček naší Kellynky a Jůůůlinky. U něj je i svícen, který je pro naše. Nestihla jsem to lépe vyfotit. 🙂
Také jsme letos koupili jedno nové svícení do okna. Protože je v dětském pokoji, kde zatím nejvíc vládne Bublinka se svými hryzacími zoubky, bylo potřeba pořídit něco bez šňůry. Hvězda je na baterky a zvenku vypadá vážně krásně. 🙂
Vám všem přeji krásný začátek adventu a v neděli nezapomeňte rozsvítit první svíčku.

Zase ta kabelka, stromečky a sušenky

Sotva jsem se dnes s Elou vrátila z procházky, začalo venku pěkně chumelit. Zapálila jsem si svíčky, uvařila bylinkový čaj a jakmile jsem uložila Elinku k odpolednímu spánku, pustila jsem se do restů.
Háčkovanou kabelku jsem dělala už potřetí. Tentokrát je pro malou princeznu mé kamarádky. Jsem zvědavá, zda se bude líbit, ale na to si ještě chvilku počkám. Najde ji až pod stromečkem.
Co nevidět půjde Ela na půlroční prohlídku a očkování, tak s sebou vezmeme malý dárek, háčkovaný stromeček se skořicí. Zítra jen dokoupím nějakou pěknou mašličku na dozdobení. Návod jsem našla volně ke stažení na internetu.
Seznam předvánočního háčkování se mně pěkně rozrůstá. Jednu hotovou věc odškrtnu, ale hned připisuji další dvě nové. V týdnu jsem umyla alespoň dvě okna, dělám pořádky v šuplících a tento týden mě čeká ještě výroba adventních věnců a zdobení našeho bytečku. No jsem zvědavá, jak to všechno stihnu. 🙂
A abych nezapomněla, u Blanky jsem včera viděla domácí sušenky. Hned jsem je vyzkoušela, jen s trochu pozměněným receptem.
Dala jsem 100g špaldové hladké mouky, cca 100g třtinového cukru, asi 30g ovesných vloček a o trochu víc čokoládového müsli, kypřící prášek, domácí jogurt, brusinky, mandle, nasekané ořechy a víc jsem toho už doma nenašla. :-D.
Na pečící papír jsem udělala malé hromádky a šupla do trouby na 180 stupňů.
Blani, díky za recept. Sušenky mají úspěch a bylo to raz dva hotové. 🙂
Pro dnešek je to vše, já se opět vrátím k háčku a vám přeji krásný večer. 🙂

Vánoční andílek

Návod na andílka jsem koupila na Fleru od „Modrá koala“. Na výšku měří 15cm. Háčkování byla trochu piplačka, ale z výsledku mám radost.
Určitě se bude hezky vyjímat na vánočním stromečku.
Háčkovala jsem přízí Camilla, v nožičkách má drátek a očička jsou bezpečnostní. Jako vždy je výplň z dutého vlákna. Podle návodu se háčkuje ve spirále, ale já jsem zatím zvyklá řady ukončovat, takže jsem si jela podle sebe. 🙂
A ještě něco, co mně dnes kromě sluníčka za okny a tím nejkrásnějším úsměvem Elinky po probuzení udělalo radost. Vykvetla orchidej, kterou mně dal Martin jednou na Valentýna. Orchideje moc pěstovat neumím, tak asi proto mně květ tak potěšil.
Mám rozpracovaných tolik věcí, které chci stihnout do Vánoc, že nestíhám psát na vaše blogy. 🙂 Jdu to napravit a inspirovat se tím, co právě tvoříte.
Pěkný den vám všem.

Ela má 5 měsíců

Nemůžu uvěřit tomu, že naše malá Ela má dnes 5 měsíců. Roste před očima a je čím dál šikovnějši. Sice se na bříško ještě neotočila, ale na boku je každou chvilku, podává si hračky, po všem se natahuje, trhá mně vlasy, řádí ve vaně a pořád se směje. 🙂
Je to naše sluníčko a každý den s ní je ten nejkrásnější.
Už měsíc patří do jejího jídelníčku zelenina, maso a zkusila i rýžovo-kukuřičnou kaši. Všechno jí chutná, u ničeho neprská a ani nedělá ksichtíky.
Zítra má velký den, jdeme na vítání občánků. 🙂
Krásný večer a celý víkend vám všem.

Víkend, dušičky a podzimní dekorace

Letos bych mohla spočítat na prstech jedné ruky, kolikrát jsem byla v lese. 🙁 Nemáme zrovna teréní kočár a tak do lesa moc nechodíme, místo toho pendlujeme po naší vesnici. Sluníčkový víkend však přímo vyzíval k vycházce do přírody, tak měla naše Ela premiéru v manduce (nosítku). Vycházku si moc neužila, protože ji téměř celou prospala, ale já se cítila jak znovuzrozená. 🙂
Porpvé jsem dělala dekoraci na hrob babičky a dědečka. Každý rok dělává velký věnec můj strýc, ale letos nestíhal, takže jsem se mohla do díla pustit já. Zadání od našich bylo „něco menšího a jednoduchého“. Inspirovala jsem se v květinářství a vznikla vysázená mísa.

Zbylo mně trochu sušených květů a kousek houby, do které jsem vše zapichovala, tak jsem ještě udělala malou dekoraci na náš jídelní stůl.
V podvečer jsme Elu pořádně navlíkli, šupli do fusaku a s Martinem zašli na hřbitov. Byla jsem tam sice včera i dnes, ale na Dušičky chodíme pravidelně večer, kdy vše krásně svítí.
A článek zakončím přímo andělsky. Konečně jsem se rozhoupala a u Vlastičky si objednala šitého andílka. Vlasti, děkuji moc. Anděl je krásný, létá nám v obýváku a udělala jsi mně radost i dárečkem.