Měsíc: Leden 2016

Všehochuť

Nový rok jsme začali s Martinem zdravě, Martin obzvlášť. Vykročil doslova levou nohou, na které si udělal takový výron, že dostal berle a ještě dnes kulhá. Ale zpět k tomu zdravému začátku, už je to nějaká doba, co se snažíme nekupovat výrobky s palmovým olejem, i když vyhnout se tomu úplně asi nedá. K tomu jsme hned po svátcích koupili mixer na smoothie Nutribullet 600. Pokud někdo navštěvujete stránky brydova.cz, tak se právě tam můžete dočíst spoustu zajímavostí a receptů na smoothie. Zrovna jsme tu měli anglány, jak jim říkáme, a pravidelné smoothie snídaně je tak nadchly, že mně moje sestřička hned po příletu zpátky do Anglie posílala fotku, že ho už mají taky. 🙂
No a tento týden ho vyhlížejí i moji rodiče a asi dlouho pozadu nezůstanou ani ti Martinovi. 😀
Zatím objevujeme a zkoušíme různé kombinace a hlavně do sebe dostáváme spoustu vitaminů. Myslím, že ho dost využijeme i při chystání dobrůtek pro naši Elu.
Vyzkoušela jsem slaný závin z lístového těsta i brokolicové válečky (v našem případě bochánky) podle Blanky. S mamkou jsme si udělaly radost a z Tescomy si objednaly šlehač na výrobu domácího másla a potvrzujeme, že máslo je výborné. Já se navíc těším, až si vyzkouším nový silikonový vál a další drobné „blbůstky“ jako třeba vykrajovač na jádřince z jablíček.
Pro mého Martina k narozeninám jsem nachystala tiramisu a Ela se nově pyšní naušničkami. Jsou nastřelené, takže to bylo raz dva a téměř bez breku, ta naše šikulka byla moc statečná. 🙂
Včera našim přišla domácí pekárna a tak mamka hned pekla pletýnky, dneska slané rohlíky a zítra je na řadě chleba. 🙂
Na rohlících s domácím máslem jsem si u našich dnes pěkně pochutnala i já. Na žádost taťky jsou pořádně tmavé a slané. 🙂
Dnešní článek je takový mix, od všeho trochu, a tak bych ráda zavzpomínala na sloní holčičku z ostravské ZOO, která bohužel o víkendu umřela. Možná si vzpomenete, že jsem se o ní zmiňovala v květnu, kdy jsme ji ještě s Elou v bříšku byli navštívit. Bylo to mládě plné života, které ale vyrůstalo na umělém mléku a nemělo dobré vyhlídky do budoucna. Je mně tak líto, že se obavy chovatelů vyplnily a že už ji Elince neukážu. 🙁
A protože celý dnešní den bylo krásné jarní počasí, zakončím to kytičkami. Takový krásný růžový hyacint jsme doma ještě neměli, takže cibulku budu pečlivě uchovávat a doufat, že nezmění při dalším květu barvu. A narcisky už taky pomalu nabírají na květ.
Těším se na jaro a i když je stále ještě leden, já už ho začínám přivolávat. 🙂

Když plete babička.. podruhé

V říjnu jsem slibovala jak se co nevidět pochlubím svetýrkem, který pro Elu pletla moje mamka a najednou je tu leden a fotka svetříku nikde. 🙂 Tak to musím rychle napravit.
Oranžový svetr je trošku větší než první pruhovaný. Knoflíčky jsem na něj kupovala náhodně v Českých Budějovicích, kde jme byli v září. 🙂
A jak říká moje mamka, svetr roste s Elinkou. Je parádní a já jsem moc ráda, že mám tak šikovnou maminku.
Konečně mám dotvořená zvířátka a můžu se pustit do háčkování na Elu. Moc bych se chtěla naučit háčkovat šatičky, svetýrky, tak mně držte pěsti, abych to zvládla.
Krásný víkend vám všem.

Hafan

Chvílemi jsem myslela, že jsem přecenila svoje síly, ale nakonec je na světě docela pěkný hafan. 🙂 Háčkování bylo snadné, ale to sešívání..
S výsledkem jsem ale celkem spokojená. Tento hafánek je z příze Jeans, má bezpečnostní očička i čenich a vyplněný je dutým vláknem.
Fotila jsem ho ze všech stran, ale zapomněla jsem ho změřit a už je u nového „páníčka“. Tak alespoň pro porovnání fotka s kocourem, který má na výšku 18cm.
Sice jsem u sešívání zuřila, ale oba jsem háčkovala s velkou láskou pro neteř a synovce. Snad jim budou dělat radost 🙂
Návod mám opět z Fleru od Kamlin.

Háčkovaný kocourek

Vánoce jsou fuč, ale já stejně ještě dodělávám dárky. Zítra doletí sestra s rodinou a budeme mít Vánoce znovu. 🙂
Tentokrát dětem dělám háčkované zvířátko. Kocourek pro neteřinku je už hotov a čeká na zabalení. No a hafana pro synovce už budu mít taky každou chvilku. Čeká mně jen moje neoblíbené sešívání. 😀
Návod na kocourka jsem koupila na fleru u Kamlin.
Použila jsem přizi Camille a výplň je z dutého vlákna. Kocourkovi nechybí bezpečnostní očička a na výšku má 18cm. 🙂
A já se jdu vrhnout na toho hafana. 🙂 Krásnou neděli vám všem.

Ela má 7 měsíců

První článek nového roku je hned o naší Ele, která má právě dnes 7 měsíců. Dívám se na ni a přemýšlím, co bych o ní napsala, aby článek nebyl tak dlouhý. Napadá mně totiž milion věcí. Třeba to, že přesně před rokem jsem poprvé ucítila pohyby a dnes už máme tu naši kočičku tady, je ve svém křesílku a žmoulá sušenku.. Sedm měsíců se cítím být mnohem lepším člověkem, zažívám neustálé pocity štěstí, radosti a až neuvěřitelné lásky a vděčnosti za to, že ji máme.
Ela je sluníčko, které se ale už umí pěkně ozvat, když se jí něco nelíbí. Například oblékání zimní bundy, to prská na všechny strany. 🙂 Chutná jí, je zvědavá, převaluje se na bříško i zpět na zádíčka, chechtá se a po všem se natahuje, žvatlá a často i hodně nahlas „zpívá“. Každé ráno hledám zoubky a včera jsem našla rovnou dva. 🙂
Když ji večer dáváme do postýlky, nemůžeme se dočkat rána, kdy se probudí a odmění nás tím nejkrásnějším úsměvem.
Často se snaží kamošit s Bublinkou, která to naštěstí bere statečně. 🙂