Helena Pargačová Lišková
Čepice moc ráda nešiji. Skoro nikdy nejsem spokojená. Jenže Ela potřebovala něco nového a tak jsem prostě musela. Střih jsem si vytáhla z Ottobre, rovnou při překreslování jsem si ho upravila, abych pak při šití ještě dvakrát přešívala, zmenšovala, zkracovala ….no otrava, ale ve finále konečně čepka, která Elince padne jak ulitá. 🙂
Kosmetických taštiček není nikdy dost. Naše děti je mají v oblibě také. Oliverek do nich cpe autíčka, značky a vláčky. Elinka zas sponečky, malovátka a nebo koníčky, když jedeme třeba do Trenčína.
Já je využívám jak na kosmetiku, tak na léky, hygienické potřeby, háčkování… no prostě jsou u nás v kurzu a je jich stále málo.
Jen si při příštím šití musím pamatovat, že plastové zip s plastovým jezdcem už nene. Zapínání je jaksi tužší, těžší…nevím, moc se mně to nelíbí.
Dlouho jsem se na ten střih chystala. No trvalo to déle, než bych ráda, ale první zkušební kousek je na světě. Nic jsem nemusela upravovat a sedí fajn. Střih od Fazonetky, velikost M.
Běhat chodím několikrát do týdne. Včera jsem běžela nejen pro dobrý pocit, ale i na pomoc Ukrajině a tak jsem se vybavila novým nákrčníkem a oboustrannou čepkou.
Myslím, že víc k tomuto psát nemusím…
S tímto tričkem se piplu několik měsíců. A to doslova. Elince bylo totiž trochu větší, tak jsem ho odložila a teprve včera došila. 😀 Mezitím stačila dorůst a krásně jí sedí.
Střih je z Ottobre 4/2014, model 11 a řekla bych velikost 110. Je to ale už tak dlouho, že nevím přesně. Volánky jsem použila z jiného střihu, který jsem stáhla na internetu. A to byla právě ta chyba. Měla jsem rovnou použít jeden střih a ne do sebe „montovat“ dva. 😀
Přišít volánky nebyl žádný med a přiznávám, že kdyby se mně látka tolik nelíbila, asi bych to ve finále odložila a triko by nikdy nevzniklo. 😀
Ještě mezi svátky jsem neměla ani tucha, co Oliverkovi uháčkuji k narozeninám. Projížděla jsem internet až jsem narazila na fleru u Dione na krásné letadlo.
Jak mě nebavilo, tak o to větší radost mám z výsledku, protože se mně fakt líbí. Oliverek byl nadšený, okamžitě usoudil, že se bude jmenovat Prášek a už ho měl dvakrát ve školce. 😀
Zvolila jsem podobné barvy jako autorka návodu, háčkovala jsem přízí Camilla (dvojitě) a háčkem 3,5. Letadýlko má 19cm.
Je to pravda. S příchodem dětí ten čas letí nějak moc rychle. Jako dnes si pamatuju, když jsem uviděla na testu dvě čárky, pamatuju si první pocity, ultrazvuky i okamžik, kdy poprvé vykoukl na svět.. A dnes? Dnes tu běhá čtyřletý blonďáček, který má zrovna období neustálého se urážení. 😀
Milovala jsem, když o sobě mluvil v ženském rodě a fakt jsem moc šťastná, když mně i teď občas řekne „mám tě láda“ 😀 Téměř každou noc si mně zavolá do postele a tak se ráno co ráno probouzíme vedle sebe. 😀
S Elinkou jsou to bezva parťáci. Miluje auta, dinosaury, jeřáby, pohádky, knihy, lego…je toho spousta. Od listopadu jsem si je nechala ze školky doma a šli až tento týden. Celou mateřskou jsem si maximálně užila a jsem za to vděčná.
Máme za sebou krásné vánoční svátky, kdy oba pod stromečkem našli vše co si přáli. Začátek ledna patří Oliverkovi, kdy měl na narozky slíbené nové kolo a myslím, že i oslava se vydařila. Dort opět pekla moje maminka a já jen zdobila. 🙂
Návrat do školky oba zvládli na jedničku, hned tam spinkali a vše bylo bez problémů. Jsou to moji šikovní rarášci. Elinka jeden den přišla s tím, že umí počítat do stovky, dva dny na to už frčela až do dvoustovky. Celé dny si malují nebo hrají s legem, albi tužkou, koníkama nebo hrajeme člověče, nezlob se a nebo slepičky v kurníku. Od půlky září máme nového člena rodiny, kocourka Kokiho a všechno je zas trochu veselejší.
Jen tak přemýšlím, když měla čtyři roky Elinka. Na narozky také dostala první klasické kolo, Oliverek zrovna začal chodit a Elinka ve školce způsobila menší potopu v koupelně. 😀