Rubrika: Něco o mě a tak různě..

Střípky z Vánoc

Všem děkuji za krásná přání jak k Vánocům, tak do nového roku. Tolik příprav a už je po svátcích a je tedy čas na malé ohlédnutí.
Letos jsem úplně poprvé dělala vánočku. S těstem mně pomohla pekárna. Vánočka se povedla a i když jsme na ni jen dva, jen se po ní zaprášilo. Určitě ji nebudu péct jen na Vánoce.

Na pár hodin 🙂 jsem odložila i háček a pustila se do skládání puzzle. Malé odreagování mně prospělo. Už mám zase spoustu nápadů na další tvoření.
A jaký jsme měli Štědrý den? Ten nejkrásnější. Dívali jsme se na pohádky, povečeřeli jsme kapra a rybí polévku a pod stromečkem jsme našli moc krásné dárky. Letos jsme si s Martinem nadělili novou zrcadlovku Nikon i s dvěma objektivy.
Na tomhle dárku jsme se domluvili už dávno, ale vždy dbáme, aby pod stromečkem bylo i nějaké překvapení.
Já jsem tam třeba našla dřevěné koníky, ze kterých mám ohromnou radost. Taky novou knihu Zvířátka z bambulek, a to jsme měli pod stromečkem ještě dárečky od Martinových rodičů. Další pak u mých rodičů. Asi jsme letos byli všichni moc hodní, protože dárků byla spousta 🙂
Včera nás navštívili i moji rodiče, tak bylo veselo.
Naše Bublinka, která už přes dva měsíce mění srst (a že je to hodně vidět), měla pod stromečkem nějaké dobrůtky a nový tunýlek na hraní.
Jen je škoda, že Štědrý den byl bez sněhu. Ten nám napadl až dnes ráno a tak jsme vyrazili na vycházku.
Přeji vám krásný večer a věřím, že Štědrý den byl pro každého tak krásný jako pro nás.

Soutěžím u Katie :-)

Na blogu Klubíčka pro radost jsem narazila na soutěž, která probíhá u Katie.
Přiznávám, že tento blog vůbec neznám. Zběžně jsem prolétla a je plný krásných věcí a nápadů. Určitě se tam budu vracet a tak s dovolením soutěžím. 🙂
A o co vlastně? O nádherného, ručně šitého vánočního skřítka.
Zkouším štěstí, zkuste i vy. 🙂
Krásnou neděli.

Náš čtyřnásobný britský šampion!!! :-)

Před dvěma lety jsem se s vámi dělila o radost, kdy jsme mohli slavit, že manžel mé sestry, Shane Byrne, po třetí získal titul šampiona v britských „superbajcích“.
A dnes to píšu zas. V neděli získal již svůj čtvrtý titul a u nás se slavilo a radovalo. Jsme moc pyšní na jeho úspěch.

Těším se, až se uvidíme a ještě jednou společně oslavíme. 🙂

Na cestách, v pražské ZOO a radost ze zahrady

Víkend pro mě začal už v pátek na zámku Štiřín.
Konalo se tam naše firemní setkání a zmiňuji se o tom proto, že jsem letos ve firmě už deset roků a tak jsem k tomuto výročí dostala šampáňo. 🙂

Určitě ho zase necháme na nějakou zvláštní příležitost. Jestlipak víte, který film se na zámku natáčel?
Po pracovní části jsem se přidala ke skupince, která se učila vyrábět čokoládové pralinky. Ty jsme tam pak všechny snědli, ale Martinovi jsem dovezla něco extra pro něj vyrobeného. 🙂
Možnost spát na zámku jsem nevyužila. Pozdě večer pro mě přijel Martin a jeli jsme spát k jeho sestře do Prahy. Na sobotu jsme už měli totiž jiné plány.
Hned ráno jsme vyrazili do pražské ZOO. Rychle jsme oběhli všechna zvířátka a omrkli, co je nového. Naposledy jsme tam byli loni v březnu. Tehdy jsme sotva v náručí mámy zahlédli malou orangutaní samičku Diri. Letos po expozici skákala a kutálela se jak malé tornádo. 🙂 Nešlo ji pořádně ani vyfotit.
A ještě malá sloní samička Sita. Obě letos oslavily první narozeniny.
Ale moje srdeční záležitost jsou gorilky. Sleduji je už spoustu let a neuvěřitelně moc jsem se na ně těšila.
Dokázala bych je sledovat hodiny. Všechny je rozeznám, vím co která má ráda, jak se chová. Vím o nich všechno. 🙂
Odpoledne jsme se mrkli na svatbu kolegy mého Martina. Brali se kousíček od Ústí nad Labem a pak jsme už menší oklikou přes Německo 🙂 směřovali k domovu.
V neděli jsem doma konečně umyla okna alespoň v kuchyni a ložnici, aby na to mohlo hned zapršet. Klasika, kdykoliv dočistím okna, hned prší.
U našich na zahradě jsem se dočkala a vykvetla mě rostlinka z Řecka. Semínko jsem si dovezla loni a zasadila jsem to tak pozdě, že se divím, že vůbec stihla vykvést.
Loni mně někdo radil, že se jmenuje Nocenka jalapenská.
Vám všem přeji krásný úspěšný začátek nového týdne a užijte si ho tak jako naše Kočena. 🙂