Rubrika: Něco o mě a tak různě..

Uf, to byl ale víkend. Začal úplně jinak, než jsme plánovali. Měl k nám totiž přijet až ze Slovinska Martinův kamarád s přítelkyní, ale onemocněl. Místo toho jsem tedy s Martinem zamířila na jejich firemní vánoční večírek a akce to byla vážně vydařená. Dokonce jsem si tam prvně v životě pochovala leguána. 🙂 Elu hlídala moje mamka a měli jsme „propustku“ na dost dlouho. I když jsem si myslela, jak jsem to v pohodě a bez újmy zvládla, ranní bolest hlavy mně přesvědčila o opaku. 🙂 Elinka měla ale pro maminku pochopení, tak byla celé sobotní dopoledne ještě hodnější než obvykle. 🙂

V neděli ráno jsme se znovu vydali na vánoční trhy do centra Brna. Bylo pěkné počasí a tentokrát jsem měla i foťák. Zastavili jsme se na Turbomošt, koupili si rolničky na stromeček, znovu zazvonili na zvoneček přání a výlet zakončili langošem. 🙂

Na proházku jsme šli na podvečer i u nás, abych mohla u obecního úřadu vyfotit ozdobený strom a betlém, který je v naší obci už několikátý rok.

A večer, když jsem vám o tom všem chtěla napsat, nám přestal fungovat internet. Ale problém byl jen s notebookem. Martin s ním dokonce zajel za kamarádem z práce, ale ani on to nerozchodil a tak je teď náš noťas na opravě a problém je to prý dost vážný. Proto jsme nelenili a teď už píšu z úplně nového notebooku, který dnes můj Martin koupil. Normálně bych pár dnů bez počítače vydržela, ale používám ho i k práci (ano, jsem asi blázen a na mateřské už trochu pracuji).

Ani včera jsme ale nezapomněli rozsvítit třetí svíčku na našem svícnu. K němu nám už v obýváku svítil i vánoční stromeček, který jsem zdobila v týdnu. Napečeno už mám, jen namalovat perníčky, vše nazdobeno a dárky už taky téměř nakoupeny. Jsme připraveni a mooooc se těšíme na Ježíška.

Krásný předvánoční čas vám všem.. 🙂

Článek jsem slibovala na včerejšek, ale měla jsem tak nabitý program, že se k němu dostávám až teď. Dopoledne mně čekalo běhání po úřadech, pak jsem si u našich vyzvedla ořechy, které mně hodnej taťka naťukal a doma jsem jich pár vyloupala, abych mohla zadělat těsto. Večer jsem dost dlouho pekla. Ale nebyla jsem na práci sama. Můj Martin vyloupal celou tašku ořechů, já kolem něj běhala s plechy cukroví a vždycky mu nějaký kousek šupla do pusy. 🙂

A jak jsme prožili druhý adventní víkend? Tentokrát jsme zůstali doma. Navštívili nás Martinovi rodiče, kteří hlavně ale dojeli dodatečně oslavit taťkovu sedmdesátku. 🙂

Dovezli nám i Elince Mikuláša. Podle plných tašek jsme byli asi hodní, ani jeden z nás mezi dobrůtkami nenašel uhlí nebo bramboru. Ela dostala místo dobrot, které ještě nemůže, osušku „skvělá vnučka“. U našich pak utěráčky a punčochy. 🙂 Ani u ní by ale čert nepochodil. Je to naše hodná holčička.

V sobotu jsme zajeli na vánoční trhy do Brna. Foťák zůstal doma, ale stejně to byla jen taková rychlovka. I tak jsem si ale něco přivezla, dřevěného houpacího koně. Ne z trhů, ale z květinářství kousek od náměstí. Viděla jsem ho za výlohou a byla to láska na první pohled. 😀

Adventní neděli jsem strávila dost netradičně, úklidem. Umyla jsem zbývající okna, nalepila na ně ozdoby a pak Martin donesl stromeček. Asi si říkáte, že je to moc brzy. Asi je, ale chceme si vánoční atmosféru užít co nejvíc a tak prostě budeme mít stromeček už teď. Zatím nazdobený není, na to se vrhnu asi zítra, ale krásně voní. Vlastně každý rok zdobíme dřív, většinou totiž přiletí sestra s rodinou. Letos je to ale jen pro naše potěšení, protože návštěva z Anglie bude až po svátcích. 🙂

Vždy stromeček kupujeme v IKEA, kam jsem letos navnadila i Blanku. 😀 Všechny jedličky prodávají za 499,-Kč a po svátcích, když předložíte účtenku, vrátí vám na kartě IKEA 250,- Kč. Naskladňují několikrát do týdne a tak je výběr velký.

A novinkou je u nás i nový stojan. 🙂

Večer jsme si užili v pohodičce u televize. Elinka spala, já psala dopis Ježíškovi, Ježíšek (tedy Martin) kulil oči nad tím dlouhým seznamem přání a na adventním svícnu nám hořela druhá svíčka.

Vám všem přeji pohodové předvánoční dny.

Nemůžu tomu ani uvěřit, naše sluníčko má už půl roku. Už to není jenom miminko, které kam jsem položila, tam jsem ho i našla. Z Elinky je pěkný červivec. 😀 Od půlky listopadu se obrací na bříško a v postýlce pěkně „cestuje“.

Pořád ale platí, že je neuvěřitelně hodná a spí celou noc. A to má pestrý program. Začátkem listopadu vítání občánků, pak víkend v Trenčíně, další v Grazu… všechno ta naše malá cestovatelka zvládá v pohodě.

Je s ní čím dál větší sranda. Navíc objevila svůj hlas a občas zkouší jak velký má rozsah. To pak neslyšíme vlastního slova. 😀

Ela nám dělá každý den krásný.

Moji miláčci..

A jak probíhala druhá adventní neděle, o to se podělím zítra. 🙂

První adventní neděli jsme strávili v Rakousku. Na cestu jsme vyrazili v sobotu ráno a domů jsme se vrátili dnes večer.

Elinka je úžasná cestovatelka. Když v autě nespala, tak si hrála s hračkou a nebo nám „zpívala“. 🙂

Graz nás přivítal modrou oblohou se sluníčkem a hlavně úžasnou vánoční atmosférou. Jen ten sníh tomu chyběl.

Nemuseli jsme shánět ubytování, protože můj Martin má v Grazu kamarády, a tak víkend pro nás byl opravdu krásný, pohodový a v moc milé společnosti.

Ela byla středem pozornosti a dostala tolik dárků, že se nám tomu nechtělo ani veřit. Kromě nádherného oblečení i medvěda, který je stejně velký jak ona a hrací ovečku. Za dárky děkovala úsměvy, které rozdávala na každou stranu. 🙂

V neděli jsme vyrazili do centra omrknout stánky a hlavně se zahřát svařákem. Hrnečky jsme si vzali jako suvenýr a přikoupili ještě vánočního skřítka. Samozřejmě jsme neminuli ani tradiční betlém z ledu.

Už několikrát jsem koukala za výlohu malého obchůdku, kde prodávají pralinky, ale hlavně před Vánoci mají plno ručně malovaných baněk. Jenže v Grazi jsem vždycky o víkendu, takže zůstávalo jen u koukání. Rakušané mají rozum a o víkendu jsou obchody zavřené.

Tentokrát jsme ale zůstávali do pondělí a tak jsme ráno ještě pro jednu baněčku zajeli.

Prožili jsme krásný víkend na krásném místě ve společnosti moc fajn lidí. První svíčku jsme rozsvítili až dnes. 🙂

Vám všem přeji krásný předvánoční čas.

Nemůžu uvěřit tomu, že naše malá Ela má dnes 5 měsíců. Roste před očima a je čím dál šikovnějši. Sice se na bříško ještě neotočila, ale na boku je každou chvilku, podává si hračky, po všem se natahuje, trhá mně vlasy, řádí ve vaně a pořád se směje. 🙂

Je to naše sluníčko a každý den s ní je ten nejkrásnější.

Už měsíc patří do jejího jídelníčku zelenina, maso a zkusila i rýžovo-kukuřičnou kaši. Všechno jí chutná, u ničeho neprská a ani nedělá ksichtíky.

Zítra má velký den, jdeme na vítání občánků. 🙂

Krásný večer a celý víkend vám všem.

Opět jsem si vzala příklad z mojí mamky a pustila se do křížal. Když Ela spí, tak krájím a suším jablíčka. Minule jsem psala, že už asi vím o co si napíšu Ježíškovi. A opravdu si napíšu o sušičku. 🙂 Je to bezva pomocník. Půjčila jsem si ji zatím od mamky a moc se mně to zalíbilo.

A protože Ela oslavila 6.října 4 měsíce, nastal čas na příkrmy. Včera poprvé odzkoušela 2 lžičky mrkvičky. Nejdřív se tvářila dost překvapeně a byla trochu zaražená, ale nakonec zjistila, že je to mňam a pěkně mlaskala. Dnes spapala půl skleničky. Ale není nad domácí a na zahradě u rodičů je mrkve spousta, pustila jsem se do výroby mrkvového pyré. Všechno zamrazím a naše sluníčko bude mít na zimu pěknou zásobu. 🙂

Kytiček není nikdy dost, tak jsem pro vás vyfotila nádherné gerbery, které před pár dny dostala moje mamka na narozeniny.

A na závěr ještě jedno VELKÉ poděkování Jance z blogu www.meradosti.blog.cz. Janko, ještě jednou moc děkuji za krásné psaní, které jsi mně poslala. Lístečky nadutě jsem hned zasadila a zatím vypadají, že se jim v půdě líbí. No a Elinka měla z nového kousátka velkou radost. Takto si s ním hrála dneska večer. Janko, moc děkujeme za úžasné překvapení. 🙂

Krásný večer vám všem. 🙂