Archiv pro měsíc: Prosinec 2015

Takový byl Ježíšek a konec roku :-)

Tak jme se těšili, tolik příprav a očekávání a už je to pryč, zase všechno uteklo strašně rychle. Ovšem letošní Vánoce byly pro nás s Martinem vyjímečné, poprvé jsme u stromečku byli jako pravá rodina.
Štědrý den začal velmi pohodově, Elinku měl na starosti tatínek (netřeba komentáře), posnídali jsme vánočku, kterou jsem dělala sama a fotili jsme se u stromečku.
Elinka večeřela jako první, pak si schrupla, takže jsme s Martinem měli čas užít si naši večeři. 🙂 Tradičně se u nás podává rybí polévka, kapr a bramborový salát.
Sotva jsme dojedli, Ježíšek zazvonil na zvoneček. Pod stromečkem jsme našli krásné dárky.
Nejdřív „rozbalovala“ Ela. Jako správná parádnice dostala tenisky, ponožky s volánky, zimní bundu, knížku do vany a nejvíc kulila oči na mluvícího psa. Až jsem se bála, že nebude moct z těch novinek usnout. 😀
A samozřejmě svoje dárky měla pod stromečkem i Bublinka. Dostala nový tunel, kterým teď pořád probíhá, kmen na hryzání (je do něj teď pořád zakouslá) a plyšovou myš z Ikea (dřív měla bílou a tak ji dorasovala, že už nění poznat co to bylo), no a spoustu kokinek.
Moc pěkné dárky nadělil Ježíšek i mně a Martinovi. Bylo to krásné, idylické a pro mě tak dojemné, že jsem chvílema měla pěkně zamlžené oči.
Druhý den jsme navštívili moje rodiče.
A na Štěpána jsme se vydali za Ježíškem do Trenčína, kde na Elu čekali kromě babičky a dědečka i prababičky a pradědeček. 🙂 Všude na nás a hlavně Elu čekal bohatý Ježíšek.
Pár dnů jsme strávili v Trenčíně a pak se na jednu noc přesunuli do Trojanovic.
Teď už jsme doma, chlebíčky nachystané, chladíme šampus a hlavně Mavrodaphne, které jsme si jednou dovezli z Řecka a schovávali jsme si ho na nějakou velkou příležitost. Chutná podobně jako „portské“. Sedneme si k televizi, budeme rekapitulovat uplynulý rok, který byl pro nás opravdu nádherný, já se budu strachovat, aby se nám v noci nevzbudila Ela a o půlnoci vkročíme do nového roku pravou nohou.
Vám všem přeji úspěšný vstup do roku 2016, hodně zdraví, lásky, štěstí, spokojenosti a neustálého úsměvu na tváři. Na zdraví! 🙂

Čtvrtý adventní víkend

Už jsem psala, že poslední adventní víkend jsme doma jen holky. Já, Ela a naše Bublinka. Taťka nám odjel na pár dní na lyže a provokuje nás fotkama ze sjezdovky. Modrá obloha, sluníčko a sníh a k tomu se nezapomene pokaždé zeptat jak je u nás. 😀
Včera večer jsem uložila Elinku, zapálila poslední svíčku na svícnu, pustila si Pyšnou princeznu a dodělávala háčkovanou hračku pro neteřinku . Miluju staré pohádky, máme je snad všechny na DVD.
Ještě mě tak napadá, že jsem loni nebo předloni zkoušela malovat na sklo a nikdy jsem vám neukázala výsledek. Použila jsem skleničku od svíčky a slouží nám jako svícínek.
Dnes dopoledne jsem ještě zajela s Elinkou a mamkou do Brna. Vyzvedla jsem objednané dárky, dokoupila pár maličkostí, na náměstí jsme se zahřály u Turbomoštu a na cestu domů jsme si koupily trdelník.
Zítra už tu s námi bude i Martin, společně zabalíme dárky, pustíme si pohádky a budeme se těšit na naše první Vánoce s naším štěstím.

Ořechy, cukroví a perníčky

Loni i letos byla obrovská úroda ořechů. Jenže nevydrží věčně a je potřeba je nějak zpracovat, než do nich nalezou červíci. Jak naši, tak i já jsem se pustila do „maratonu“ loupání loňských zásob. Taťka ořechy nejen nalouskal, ale obral je i o ty vrchní skořápky. Ulehlčil nám tím strašně moc práci. Tati, díky za úžasnou pomoc! 🙂
Loupala jsem po chvílích, kdy Ela spala. Ale musím pochválit i Martina, který mně taky hodně pomohl. Na cukroví jsem toho moc nespotřebovala a místo v mražáku už nemáme. Mamka přišla s tím, že je zavaří. A já abych nezůstala pozadu, jsem se musela hned opičit.. 🙂 Zavařovací hrnec zatím nemám, ale na internetu jsem si našla zavařování v mikrovlnce. Podle diskusí mají všichni velmi dobrou zkušenost, takže jsem se do toho pustila.
Suché ořechy jsem dala do vysušených sklenic, v mikrovlnce ohřívala 2 min na plný výkon a pak rychle zavíčkovala a otočila dnem vzhůru. Takto údajně vydrží až 3 roky. Máme 15 sklenic.
Sice jsem už před týdnem říkala, že s pečením končím, ale dnes jsem ještě zapla troubu kvůli ořechovým šátečkům. Mamka je dělá každý rok a vždycky zmiznou nejdřív. Je to vážně dobrota, pekla jsem podle receptu, který mám od mamky.
14 dkg hl.mouky (dala jsem určitě víc, protože se mně těsto lepilo)
14 dkg másla
1 vejce
1 lžíce vody
Vypracované těsto necháme 30 min odpočnout. Pak rozválíme na tenký plát a vykrojíme cca 5cm čtverečky.
Náplň:
12 dkg ořechů
2 menší vejce
citronova kůra
12 dkg cukru
Hotový šáteček zdobíme ořechem namočeným v bílku. Pečeme na 180-190st. Mírně vychládlé obalujeme v cukru.
A konečně jsem namalovala perníčky.
Máme všechno nachystané a už se jen těšíme na Ježíška. 🙂
Krásný večer vám všem. 🙂

Sněhuláčci

Ani já neodolala a vyzkoušela jsem sněhuláka z ponožky. Měla jsem v plánu nějakého uháčkovat, ale nedostává se mně času, takže rychlovka v podobě ponožko sněhuláka mně přišla vhod. 🙂
A tady je naše partička.
Krásný adventní víkend vám všem. Já ho tentokrát strávím jen s Elinkou a naší Bublinkou. Taťka nám zítra odjede na pár dní do Rakouska na lyže. Je jasný po kom mu bude největší smutno, takto jsem je zastihla dnes navečer. 🙂

Náš třetí adventní víkend

Uf, to byl ale víkend. Začal úplně jinak, než jsme plánovali. Měl k nám totiž přijet až ze Slovinska Martinův kamarád s přítelkyní, ale onemocněl. Místo toho jsem tedy s Martinem zamířila na jejich firemní vánoční večírek a akce to byla vážně vydařená. Dokonce jsem si tam prvně v životě pochovala leguána. 🙂 Elu hlídala moje mamka a měli jsme „propustku“ na dost dlouho. I když jsem si myslela, jak jsem to v pohodě a bez újmy zvládla, ranní bolest hlavy mně přesvědčila o opaku. 🙂 Elinka měla ale pro maminku pochopení, tak byla celé sobotní dopoledne ještě hodnější než obvykle. 🙂
V neděli ráno jsme se znovu vydali na vánoční trhy do centra Brna. Bylo pěkné počasí a tentokrát jsem měla i foťák. Zastavili jsme se na Turbomošt, koupili si rolničky na stromeček, znovu zazvonili na zvoneček přání a výlet zakončili langošem. 🙂
Na proházku jsme šli na podvečer i u nás, abych mohla u obecního úřadu vyfotit ozdobený strom a betlém, který je v naší obci už několikátý rok.
A večer, když jsem vám o tom všem chtěla napsat, nám přestal fungovat internet. Ale problém byl jen s notebookem. Martin s ním dokonce zajel za kamarádem z práce, ale ani on to nerozchodil a tak je teď náš noťas na opravě a problém je to prý dost vážný. Proto jsme nelenili a teď už píšu z úplně nového notebooku, který dnes můj Martin koupil. Normálně bych pár dnů bez počítače vydržela, ale používám ho i k práci (ano, jsem asi blázen a na mateřské už trochu pracuji).
Ani včera jsme ale nezapomněli rozsvítit třetí svíčku na našem svícnu. K němu nám už v obýváku svítil i vánoční stromeček, který jsem zdobila v týdnu. Napečeno už mám, jen namalovat perníčky, vše nazdobeno a dárky už taky téměř nakoupeny. Jsme připraveni a mooooc se těšíme na Ježíška.
Krásný předvánoční čas vám všem.. 🙂

Háčkované stromečky

Mám dojem, že háčkované stromečky jsou letos hit. 🙂 Vidím je na spoustě blogů, různě barevné a zdobené. Jeden hezčí než druhý. Zkusila jsem jich také pár uháčkovat. Ještě než jsem je uháčkovala, věděla jsem komu je rozdám. 😀 Zelený si vybrala moje mamka, bílý Martinova mamka, další putoval do Grazu a také vezmeme k paní doktorce. Za týden jde Ela na půlroční prohlídku.
Návod na stromečky jsem dávala v předchozím článku „Zase ta kabelka, stromečky a sušenky“
Díky skořici i krásně voní. 🙂 Příští rok bych chtěla uháčkovat nějaké další a do nich dát ještě hřebíček.
Další věc ze seznamu hotová. 🙂

Náš druhý adventní víkend

Článek jsem slibovala na včerejšek, ale měla jsem tak nabitý program, že se k němu dostávám až teď. Dopoledne mně čekalo běhání po úřadech, pak jsem si u našich vyzvedla ořechy, které mně hodnej taťka naťukal a doma jsem jich pár vyloupala, abych mohla zadělat těsto. Večer jsem dost dlouho pekla. Ale nebyla jsem na práci sama. Můj Martin vyloupal celou tašku ořechů, já kolem něj běhala s plechy cukroví a vždycky mu nějaký kousek šupla do pusy. 🙂

A jak jsme prožili druhý adventní víkend? Tentokrát jsme zůstali doma. Navštívili nás Martinovi rodiče, kteří hlavně ale dojeli dodatečně oslavit taťkovu sedmdesátku. 🙂
Dovezli nám i Elince Mikuláša. Podle plných tašek jsme byli asi hodní, ani jeden z nás mezi dobrůtkami nenašel uhlí nebo bramboru. Ela dostala místo dobrot, které ještě nemůže, osušku „skvělá vnučka“. U našich pak utěráčky a punčochy. 🙂 Ani u ní by ale čert nepochodil. Je to naše hodná holčička.
V sobotu jsme zajeli na vánoční trhy do Brna. Foťák zůstal doma, ale stejně to byla jen taková rychlovka. I tak jsem si ale něco přivezla, dřevěného houpacího koně. Ne z trhů, ale z květinářství kousek od náměstí. Viděla jsem ho za výlohou a byla to láska na první pohled. 😀
Adventní neděli jsem strávila dost netradičně, úklidem. Umyla jsem zbývající okna, nalepila na ně ozdoby a pak Martin donesl stromeček. Asi si říkáte, že je to moc brzy. Asi je, ale chceme si vánoční atmosféru užít co nejvíc a tak prostě budeme mít stromeček už teď. Zatím nazdobený není, na to se vrhnu asi zítra, ale krásně voní. Vlastně každý rok zdobíme dřív, většinou totiž přiletí sestra s rodinou. Letos je to ale jen pro naše potěšení, protože návštěva z Anglie bude až po svátcích. 🙂
Vždy stromeček kupujeme v IKEA, kam jsem letos navnadila i Blanku. 😀 Všechny jedličky prodávají za 499,-Kč a po svátcích, když předložíte účtenku, vrátí vám na kartě IKEA 250,- Kč. Naskladňují několikrát do týdne a tak je výběr velký.
A novinkou je u nás i nový stojan. 🙂
Večer jsme si užili v pohodičce u televize. Elinka spala, já psala dopis Ježíškovi, Ježíšek (tedy Martin) kulil oči nad tím dlouhým seznamem přání a na adventním svícnu nám hořela druhá svíčka.
Vám všem přeji pohodové předvánoční dny.